přežije štír chovaný doma extrémy, jako venku?
Dobrý den chci se zeptat zda je pravda že štír chovaný doma přežije extremi jako venku
všem dekuji co odpovedi
Změna předmětu, původně: Dobrý den chci se zeptat zda je pravda že štír chovaný doma přežije extremi jako venku (Aurifer)
aké extrémy ? hrubé chovatelské chyby obvykle dlhodobo neprežije v dobrej kondícii žiadny živočích chovaný v umelých podmienkach,ani rastlina,,,,,,,,
dekuji ti moc
škoda že si nemenovala tie extrémy,pokial napr. myslíš,či vydrží a prežije vonku,keď sa mu podarí utiecť,tak k tomu viem povedať nasledovné,že existujú velmi dobre prosperujúce populácie Tittyus sp.,Hadrurus v okolí prístavu v Hamburgu,ktoré tam boli zavlečené a darí sa im tam už niekolko desaťročí,rovnako bola cca pred 7-mi rokmi zaznamenaná maličká populácia Androctonus australis v Rusovciach pri Bratislave,prežívajú v pohode,o ich prirodzenom výskyte v tejto lokalite sa dá takisto pochybovať,obrovská zdivočelá polpulácia síce nie škorpiona, ale pavúka Heteropoda apoda v okolí viedenského Schonbrunnu svedčí len o tom,že takíto utečenci za určitých podmienok majú šancu prežiť v našich podmienkach naprosto v pohode....
Môžem vás poprosiť doložiť nejaké zdroje týchto informácii?
Stará česká pranostika praví: "Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři." (24.4.)
To svědčí o výskytu štírů na našem území v historii. Ještě před pár lety žili štíři v okolí Slapské přehrady a dokonce i v Praze. Jednalo se vždy o rod Euscorpius. Už nejméně 20 let není ale žádný důkaz o stálém přirozeném výskytu štírů na našem území. Pokud se někde něco objeví, jde o jedince uniklé z domácího chovu anebo o omylem zavlečené černé pasažéry z dovolené nebo z dovozu ovoce do supermarketů.
Nicméně ano, v našich "extrémních" podmínkách se mu může dařit.
Máte to trochu pomotané. Jediný rod štírů, který by se u nás mohl vyskytovat je rod Euscorpius. V okolí slapské přehrady byla známa jedna lokalita, kde se tito štíři dali nalézt (E. tergestinus), ale ani tato populace nejspíš nebyla původní. V okolí prahy se vyskytují stále například v Krči, ale v tomto případě se o původní u nás žijící jedince nejedná.
A myslím, že naopak v našich podmínkách se mu dařit nebude, pokud to není již zmíněný rod Euscorpius.
pomotané to nremám,jednalo sa o androctonus,zrejme vyhodené jedince nejakým chovatelom,o prirodzenom výskyte nemôže byť ani reč,nikto predsa netvrdí,že je to prirodzený výskyt,Euscorpius,ten je známy už dlho,že sa vyskytuje a vyskytoval v určitých lokalitách bývalého Československa,ale tu sa jednalo o rod Androctonus
Aha to jsem vás jen špatně pochopil. Nemáte nějaké další informace, případně nějaký článek? Stejně tak o těch Tityusech a hadrurusech u Hamburku. Hodně by mě to zajímalo.
Souhlas, taky bych uvítal nějaké bližší info
To já taky. Neumím si ředstavit, že by Austrálie přečkal slovenskou zimu. Možná kdyby si vlezl k nějakému parovodu. Ale stejně by neustál mediální histerii v čele s Borhyovou a bleskem.
sorry ale ta pranostika svědčí akorát o tom, že slovo štíři se rýmuje se slovem Jiří. nemyslí se jím skuteční štíři, ale jiné bezobratlé lezoucí brebery. To je úplně stejné, jako když babička řekne, že maj doma brouky a myslí tím pavouky a šváby a štěnice.
Sorry, ale myslím, že ta pranostika podle znamená to, že po sv. Jiří už teplota pod 15° neklesne. Zároveň ale nevidím důvod, proč by to nemohlo být myšleno doslovně. Dříve, bylo počasí stálejší a pravidelnější než dnes, kdy jako letos je na Vánoce 15° a pak v březnu sněží. A tak tedy když v březnu roztála půda a na Jiřího pak teplota přes den neklesla pod cca 15°, lidi vypozorovali že, že vylejzají hadi a štíři. Myslím, že není důvod tomu nevěřit. Pranostiky fungovaly. Naši předci nebyli úplní idioti a kdejakej sedlák přírodě a počasí rozuměl líp, než kdejaký vědec dnes.
Nicméně to není předmět tohoto vlákna. Otázka byla jestli mohou štíři v našich podmínkách přežít, a na tom se asi všichni shodnem, že ano. :)
wau krasne vlakno všem dekuji za i krasne a zajimave odpovědi..
štíři (tergestíni) se na našem území v minulosti vyskytovali na více místech, mj. i v okolí Staré Boleslavi. Moje babička pocházela odtamtud a občas prý někoho štír bodl při práci na poli, i ji. Prý byl schovaný pod listem okurek a ona na něj jako dítě omylem sáhla, když je sklízela. Prý to dost bolelo.
Ze se tu vyskytovali drive vice nepochybuji, ale najit stira pres den na poli pod listem okurky, je totalne nepravdepodobna situace, v jake se lze s temihle stiry setkat.
V dnešní době, kdy jich tu na posledních 2 lokalitách je už méně než šafránu zajisté. Ale přes to hafo dřívějších neuvěřitelných pověr, co mi babička vyprávěla v souvislosti s naší místní faunou a flórou by nekecala, kde a za jakých okolností ji bodl štír Přecejen na tom začátku minulého století to tu bylo trochu jinak, to ani ta políčka s okurkama nevypadala jako dnešní x-hektarové lány řepky atd.
zajímaave