Ak by sa zákon dodržiaval - to ale nikdy nebude. Ani zbrojní pas, stejně jako řidičský průkaz nemluví čistě o tom, že jeho majitel bude způsobilý po celou dobu svého života a že podmínky, jež splnil v daný čas na daném místě jsou výsledkem jeho trvalých schopností a neměnného stavu. V tomhle jsem opravdu skeptik. Jen u těch řidičáků - kdyby se vše dodržovalo jak mělo, tak jsou silnice prázdné a slušně řečeno neřídí tak 45% těch, co se po nich denně prohání. Možná by těch procent bylo i víc.
Kdybychom všichni vnímali zodpovědnost na stejné úrovni, dalo se vždy předpokládat, že se tak každý nový zájemce zachová v souladu se zákony a paradoxně ho to neomezí oproti těm, kteří to obejdou, nebo řešit nebudou, dalo by se. Ale jsme lidé a tím se řeší myslím vše. Naopak mi přijde, že je přezákonováno, omezuje se čím dál víc, na všechno je novela novely novel a ruku na srdce, některá z nich ty slušné a zodpovědné naopak omezují. Nevím jak je to aktuálně s výskytem kajmanek na Slovensku, ani jak vysoké jsou jejich šance vytvořit tam životaschopné populace. Co se týká ČR, jedná se o ojedinělé kusy a podmínky tu tak slavné na přežití nejsou. I u pranýřovaných elegansek je jejich hrozba u nás přitažená za vlasy a volání do nebes po jejich likvidaci nekoresponduje s tím, co ukázaly výsledky výzkumů posledních let. Naopak se zde vyzdvihuje výskyt E.orbicularis, která na rozdíl od Slovenska (Tajba a spol.) není původní, nebyl prokázán žádný původní výskyt, přestože se neustále zmiňuje negativní vliv elegansek na jejich populace. E.orbicularis současné doby jsou zvířata všemožného původu, resp. genofondu, která já sice v přírodě rád vidím, ale budu-li to brát tak striktně, tak tu nemají taky co dělat, když nejsou "naše".
Já osobně jsem choval více druhů, které spadaly do dřívější vyhlášky nebezpečných zvířat a jejich chov mi nikdy nepřišel o nic nebezpečnější, přestože nějaký kousanec mi občas uštědřen byl. Báje o polámaných rukách od hroznýše, jež před řadou let vyprodukoval dokonce v časopise jistý tera všeználek (za předpokladu, že v té době netrpěl křivicí), utrhaných prstech od rohatek (choval jsem jich jeden čas větší počet a ejhle, ani jedna nehoda), rudých pruzích způsobených leguány zelenými či salvatory (ošetřoval jsem roky oboje a to ve velmi slušných velikostech, semtam jsem to koupil, když jsem byl moc dolézavý, ale rozhodně to nebylo o nic horší, než co si dobrovolně způsobují někteří lidé vyznávající jisté praktiky), dendrobatky jsem nikdy neolizoval, stejně jako bombiny nebo agy, ošetřoval jsem i choval krokodýly (kajmany tří druhů) a kupodivu taky žiju. Přijde mi, že se to příliš prožívá a málokdo si uvědomuje, že pokud někoho osolí krokodýl, nebo kajmanka, bude to jejich vlastní majitel, nebo někdo z rodiny, který si za to nese zodpovědnost sám. Na to se dá zkrátka říct jen to, že jak kdo s čím zachází, s tím taky schází. Kolik je z naší přírody známo napadení lidí nilským krokodýlem? Kolik lidí v naší přírodě napadla kajmanka? Ani ten mediálně slavný případ z německého jezera, který byl svalen na kajmanku supí nakonec potvrzen nebyl a ví Bůh, jak to v reálu bylo - kluk s poraněnou nohou, jezero skoro v horách a po vypuštění ani stopa po něčem větším. A to šlo přitom o doslovný hon na čarodějnice, kde pomáhalo mraky lidí s hledáním, monitorovala se hladina, okolí, bahno, instalace kamer. Výsledek NIC. Supka Harry Potter??
Nakonec i slavný Sifis (kdo neví, psal jsem o něm tuším ve zprávičkách) z Kréty dopadl tak, jak tu dopadne valná většina těchto vypuštěných zvířat - neulovil ho ani lovec krokodýlů, ani nikdo jiný, oddělala ho teplota.