Jestliže je něčeho někde nepůvodní populace, která je v podstatě mixem zvířat z genofondu nejrůznějších lokalit, má toto zvíře stejnou hodnotu stran ochrany přírody jako geneticky neurčitelná zvířata v běžných chovech a to bez ohledu na to, zda se jedná o zvířata žijící na území toho státu či nikoliv. Jeho výsadek bych pochopil až ve chvíli, kdy už nemáme žádná další zvířata a tudíž není z čeho vařit. Jednoduše řečeno už není co zkazit vysazením takových zvířat.
Navíc zrovna u E.orbicularis, stejně jako u několika dalších našich ohrožených a cizím genofondem obohacovaných druhů jsou diskutované vlivy zvířat z teplejších oblastí stran ovlivňování pohlaví zárodků a směřování k jednopohlavní populaci, což není otázka jednoho dvou let, ale desítek let. Prosperita populace, která v prvopočátku využívá heterozygocie a na oko se rozrůstá ještě není jasným důkazem toho, že tomu tak bude za dvacet let. V minulosti u nás žilo daleko víc různých druhů, které sem přesto nevysazujeme, i když nepopírám, líbili by se mi.
Další etická otázka je, co když se taková populace skutečně chytí a pomalu se vlivem řekněme ideálních podmínek rozšíří natolik, že ve finále geneticky znehodnotí populace "za rohem", byť už v jiném státě, která je doposud čistá. Já už jsem tyhle úvahy vzdal. Vyhazování zvířat do naší přírody je otázkou jednotlivců, není to masové - nejmasovější to bylo s těmi eleganskami, kterou měla s přivřenýma očima každá česká rodina. Obliba kajmanek je naprosto někde jinde. Tímhle samozřejmě neschvaluji v žádném případě zbavování se nechtěných jedinců do přírody. Na druhou stranu ale z jednotlivých nálezů nedělám halo. Těch několik kusů zvířat neohrozí naší faunu a věřím, že ani kdyby těch kajmanek byly v našich řekách desítky. Elegansky také přežívají zimu, ale s rozmnožováním problém je, v podstatě nedochází k úspěšnému líhnutí z důvodu klimatických podmínek, nalezení vajec se zárodky snad nikdy ani popisováno nebylo. Osobně vím o dvou případech odchovu - první, citovaný v literatuře je vylíhnutí několika mláďat Natašou Velenskou v Zoo Praha od donesené gravidní samice T.s.e., která vzápětí snesla vejce a ta byla postoupena inkubaci (není prokázáno, že samice byla napářena v přírodě a jak dlouho zde žila před tím, než byla odchycena) a druhý, který mi byl vyprávěn jedním držitelem elegansek na zahradě, že se mu u jezírka objevila dvě mláďata (pokud šlo vůbec o odchov - bylo to ještě v době povoleného prodeje mláďat elegansek, roli tam sehrálo umístění výběhu, použité materiály a vyšší teploty. Stejným způsobem byl ostatně popsán netradiční odchov Testudo graeca na Moravě, kde samice vykladla vejce do spár s hlínou mezi betonovými pláty, které měly vliv na vyšší teplotu, jež nakonec umožnila inkubaci v našich pro tento druh jinak nevhodných klimatických podmínkách).
S tím mají ostatně problémy i ty naše zprskané orbicularky a to neberu v potaz predaci (velmi dobře popisuje tento problém kupříkladu Šebela na Betlémě). K tomu, jak jsou kajmanky vrcholovým predátorem lze říct asi tolik, jako k problému rušení vodních ptáků právě eleganskami. Pár takových fotek jsem viděl, jednotlivě to možné určitě je, ale s ohledem na to, že jejich počty nejsou nahrazovány novými generacemi, rok od roku se populace tenčí a vliv na faunu je bezpředmětný. Zároveň mi nenapadá, jaké vodní ptactvo by u nás napadaly vyjma dostupných březňaček (které jsou dle posledních studií také nečistokrevné).
Samozřejmě - Slovensko je na tom teplotně jinak, šance na úspěšnou reprodukci by měly být vyšší, přesto jsem zatím nezaznamenal žádný takový 100% ověřený údaj o opakovaně úšpěšné přirozené inkubaci či nalezení pravidelně reprodukce schopné populace ani u zmíněných elegansek (pár záznamů o výskytu malých mláďat probleskl, ale dokázán oficiálně nebyl).
Třeba se osobně pletu a za pár let budu sám koukat, ale já v případě plazů v našich podmínkách neočekávám nějaké přemnožení, natož další negativní vlivy - tohle bych uvěřil někde v oblastech Mediteránie a i tam je to diskutabilní, nebo řekněme lehčeji tendenční, zejména v tom vztahu eleganska - orbicularka. U nás se neprosadily ani poměrně tvrdé druhy jaké se sem ještě před desítkami let snažili někteří podnikavci vysadit (namátkou Thamnophisky na Orlíku, amurky či guttaty atp.). Jinak dávám za pravdu, eleganska tam nepatří, nepatří ani k nám, ale na druhou stranu když to vezmeme na tvrdo, nebylo by možno chovat nic, protože u všeho tak nějak hrozí, že to někdo někam vyhodí, vyleje, nebo si řekne, že by bylo super, aby okraj jeho zahrady zdobila populace nějakých ještěrek, které se mu líbily kdesi zahraničí. Fakt bych se nerad dočkal zákazů jen proto, že někomu to přijde nebezpečné. Elegansky používám jako příklad, protože u nás jsou ekvivalentem floridských tmavek. Je kolem toho povyku, hovoří se o šílených škodách na populacích ptáků a kdesi cosi, ale když se tím zabýváte hlouběji a vidíte reálně natočené dokumenty o tom, co se tam skutečně děje, je Vám spíš smutno, že se to tak nafukuje. Sranda je, když se vyhlásí lov na krajty s odměnami pro lovce, media hovoří o desetitisících krajt v terénu a následně lovci za dva měsíce sundají několik desítek hadů, kdy valná většina nepřesahuje 2-2,5 metru, téměř všichni ti větší trpí na stomatitidy a rozhodně fyzicky nepřipomínají ty terarijní přežrané kusy, přestože dle medií by měly být napráskané místními kolpíky a volavkami. O tom, jak chutnají aligátorům se skoro nepíše.
Když se ale vrátím k tomu obecnému ohrožení naší fauny těmihle přistěhovalci (bavím se stále o plazech, ne o mývalech ani minkovi) - jaký je jejich vliv oproti vlivu lidskému??? Kam se stovky elegansek se svým vlivem na obojživelníky nebo jak zmiňujete ptáky hrabou na lidská rozhodnutí, na jehož základě zmizí celá populace žab, nebo ještěrek (pozoruji zrovna v místě svého bydliště)??? Když nad tím tak přemýšlím, možná budu jednou rád i za tu kajmanku v rybníku a na stoprocent si budu jistý, že to, že odtamtud zmizely žáby, čolci, nejsou tam natrixky, ani malí pěvci, není její vinou, i když to možná někdo někde napíše..