Začal bych tímhle:

Jak je tedy možné, že u zkušených a úspěšných chovatelů tyto podmínky dodržuje opravdu málokdo?

Sama zmiňujete "u zkušených a úspěšných chovatelů", čímž jste si odpověděla sama. Tito chovatelé mají nastaveny podmínky naopak velmi dobře, velká část z nich kryje z odchovů své náklady na provozování takového koníčku, nebo dokonce živnosti (v zahraničí se tím běžně živí) a tudíž nemohou zvířatům poskytovat "špatné" podmínky, jež by se logicky promítly do úspěšnosti odchovů, jejich počtu, nedej bože úhynů chovného materiálu vlivem laických chyb, který stál nemalé peníze lhostejno, zda se jedná o vzácnější druhy, nebo drahé mutace. V minulosti se zde otázka racků (jak nazýváte šuplíky) řešila, pohledejte ve starších vláknech. Osobně jsem v takovém vlákně zmiňoval Moskevskou zoo a Tulu jako jedny z nejúspěšnějších chovatelských zařízení světa, jež chovají téměř vše v racích a docilují ročně odchovů ve stovkách jedinců i těch nejvzácnějších druhů.

Rozhodně se nedá říct, že by takový způsob chovu odpovídal podmínkám, jenž se vyžadují po "mazlíčkářích". Je logické vypisovat při dotazu typu "krajta mi nežere" chovné podmínky, a pokud tyto podmínky neodpovídají "tabulkám", mazlíčkář bývá obvykle napomenut a doporučuje se náprava.

Petkaři bývají tázáni na chovatelské podmínky proto, že je málokterý asi jako Vy a vzdor Vámi zmíněnému

ať už se člověk chystá chovat e.guttatu, b.c.c. či reticulatusku, bez problémů dohledá chovatelské instrukce, v čem a jak svého "mazlíčka" chovat tak, aby se zvíře cítilo v pohodě, bezpečí, vykazovalo zdraví a vydrželo desítky let

, je tak prostě nechová, zdravotní a další problémy jsou důsledkem toho, že valná většina tazatelů má nastaveny podmínky špatně. Navíc běžně časově, ani profesionálně nevěnují svým zvířatům odpovídající pozornost na takové úrovni jako ti shora zmiňovaní rack týrači. Budete se divit, ale to, že jsou zvířata v racích neznamená, že když nejsou vizuelně vidět, péče o ně je otázkou toho, až si na ně někdo vzpomene. Paradox oproti těm nádherným teráriím, která si lidé doma uválí na koleně, nechávají dělat na zakázku atd., aby v nich zvířata ve finále stejně ničili vlivem špatných podmínek (klasicky vodopády a mlhovače u jemenů, vlhké substráty u zvířat, která sice zažívají období dešťů, ale to neznamená, že se válejí ve vodě, případně jde jen o vlhkost vzdušnou, UV zářivky umístěné nad stropem, příliš slabé, či naopak příliš silné topné zdroje v kombinaci se špatným větráním nádrže atd..).

Pokud je přístup těchto chovatelů v pořádku, proč se u mazlíčkářů tolik dbá na dodržení správných rozměrů terárií atd.?

Velikost terárií nehraje zdaleka takovou roli - bavíme-li se zrovna o hadech (u želv a ještěrů ostatně existuje taky hodně ležáků) a těch profi chovech. Paradoxně nejvíc problémů je s předimenzovanými terárii, kam lidé umisťují příliš malá mláďata, ubikace špatně temperují, větrají a zvířata tak metabolicky vůbec nestíhají. I v tomto případě platí, že čeho je moc, toho je příliš. Na druhou stranu rozdíly v řádech 5-10cm jsou takřka nepostřehnutelné.

Věřím, že kdybych sem nastoupila s fotografiemi viridisky chované v šuplíku, nestihnu odrážet nadávky.

Nemělo by - zrovna zmíněná Tula má s chovem v racích velmi dobré zkušenosti a množí je tam jak na běžícím páse, ani řada našich chovatelů nádrže nepředimenzovává (ani není proč).

Skepse skutečně není třeba, já jsem spíš v depresi z toho, že vzdor možnosti najít si dnes na netu zadarmo a do pár vteřin takřka všechno(přesně tak, jak jste sama zmiňovala), co je třeba znát pro chov toho kterého obyčejnějšího druhu (ti vzácnější holt jen déle trvají, než se tím člověk prokouše), pořád někdo chová rohatky na lignocelu, regiusky na blátě, z jemenských chameleonů dělají vodní agamy, i když lze krmit různorodou bohatou potravou petkaři rádi jedou monodiety a tak suchozemky stále měknou a pyramidují za pomocí nevhodné stravy a sucha a vodní želvy krabatí po krmení gammarusem a všemožnými druhy masa s absencí kostí, vnitřností, minerálů atp. A tak by se dalo pokračovat donekonečna. Kdo chce, podmínky dá bez ohledu na to, jestli je začátečník (všichni jsme nějak začínali) nebo ostřílený profík. Je to jen o lidech a s tím bohužel nemá co dělat ani chov v racku, ani chov v přepychovém teráriu o dvou metrech čtverečních, vodopádem a tropickou džunglí, které zvíře z aridních oblastí neocení, natož aby se mohlo odvděčit dlouhým životem, když nejsou splněny jeho životní podmínky.