Chovatel x "mazlíčkář". Váš názor?
Zdravím. Ráda bych zde otevřela diskuzi na jedno z témat, které mi ohledně teraristiky vrtá hlavou a nemůžu se dopátrat kloudného stanoviska. Budu velmi vděčná za Váš názor.
Ať už se člověk chystá chovat e.guttatu, b.c.c. či reticulatusku, bez problémů dohledá chovatelské instrukce, v čem a jak svého "mazlíčka" chovat tak, aby se zvíře cítilo v pohodě, bezpečí, vykazovalo zdraví a vydrželo desítky let. Jakožto "mazlíčkář" chovám všechny své jedince ve vhodně velkých ubikacích, na vhodné podestýlce, se správnou vlhkostí, teplotou a vším, co zvířeti dodá pohodu a komfort (bazénky, větve, temné úkryty atd.). Výsledkem jsou zdravá, vyrovnaná zvířata, která, jak doufám, budou brzy schopna páření a já tak svým prvním odchovem přeskočím s "mazlíčkáře" na "chovatele začátečníka". Pro udržení komfortu všech chovaných jedinců nehodlám nikdy chovat více, než kolik mi prostorové možnosti dovolí, protože základním pilířem je pro mne naplnění potřeb jednotlivých zvířat.
Přesto, když zabrouzdám mezi velké a úspěšné chovatele, rozmnožující kvanta různých druhů, zpravidla se setkávám s terarijními stoly, šuplík na šuplíku s minimem místa, kromě misek s vodou nulové vybavení. Rozhodně se nedá říct, že by takový způsob chovu odpovídal podmínkám, jenž se vyžadují po "mazlíčkářích". Je logické vypisovat při dotazu typu "krajta mi nežere" chovné podmínky, a pokud tyto podmínky neodpovídají "tabulkám", mazlíčkář bývá obvykle napomenut a doporučuje se náprava.
Jak je tedy možné, že u zkušených a úspěšných chovatelů tyto podmínky dodržuje opravdu málokdo? Ač nechci srovnávat chov savců a plazů, jakýkoliv kvalitní PP chov psů či koček bývá zpravidla opravdu luxusní a Ti nejlepší chovatelé byvají taktéž velmi movití - protože udržet v chovu 15-20 jedinců koček či psů vyžaduje opravdu hodně prostoru, aby se tato zvířata cítila dobře. Na druhé straně tu máme množírny, které chovají kočky či psy v klecích s minimem místa, fyzického pohybu a psychického komfortu. Nemůžu se ubránit pocitu, že takový pohled působí stejně, jako terarijní stoly s desítkami hadů. Ač chápu, že plazy nemají natolik vyvinuté vnímání a jejich pohoda se odráží jen na kvalitě naplnění primitivních základních potřeb, stále mi nejde do hlavy, proč mezi námi kolují určitá pravidla chovu jednotlivých druhů, když velkochovatel všehovšudy porušuje většinu z nich?
Chápu, že dodržet všechny potřeby na prostor a vybavení by při takovém množství hadů, jenž se u chovatelů vyskytuje, nebyl pro člověka bez pořádného prostoru a finančních možností možný. Ale viridiska v šuplíku? Opravdu? Neměl by správný chovatel chovat jen tolik zvířat, kolik má prostorových a finančních možností? Neumím si představit, že bych ve své teramístosti chovala 20-30 zvířat, když se mi tam tolik správně velkých terárií nevejde. Raději zvolím 10 zvířat, pro které jsem schopná všechny podmínky splnit a smířím se s faktem, že odchovám 2-3 druhy.
Pokud je přístup těchto chovatelů v pořádku, proč se u mazlíčkářů tolik dbá na dodržení správných rozměrů terárií atd.?
Věřím, že kdybych sem nastoupila s fotografiemi viridisky chované v šuplíku, nestihnu odrážet nadávky.
Budu ráda za Váš názor. Nikterak nikoho nehaním. Jak jsem již zmínila výše, nevím, jaké zaujmout stanovisko a co si o tom myslet. Budu ráda, pokud mi to někdo vysvětlí natolik dobře, abych se na tento způsob chovu nedívala tak skepticky.
Začal bych tímhle:
Sama zmiňujete "u zkušených a úspěšných chovatelů", čímž jste si odpověděla sama. Tito chovatelé mají nastaveny podmínky naopak velmi dobře, velká část z nich kryje z odchovů své náklady na provozování takového koníčku, nebo dokonce živnosti (v zahraničí se tím běžně živí) a tudíž nemohou zvířatům poskytovat "špatné" podmínky, jež by se logicky promítly do úspěšnosti odchovů, jejich počtu, nedej bože úhynů chovného materiálu vlivem laických chyb, který stál nemalé peníze lhostejno, zda se jedná o vzácnější druhy, nebo drahé mutace. V minulosti se zde otázka racků (jak nazýváte šuplíky) řešila, pohledejte ve starších vláknech. Osobně jsem v takovém vlákně zmiňoval Moskevskou zoo a Tulu jako jedny z nejúspěšnějších chovatelských zařízení světa, jež chovají téměř vše v racích a docilují ročně odchovů ve stovkách jedinců i těch nejvzácnějších druhů.
Petkaři bývají tázáni na chovatelské podmínky proto, že je málokterý asi jako Vy a vzdor Vámi zmíněnému
, je tak prostě nechová, zdravotní a další problémy jsou důsledkem toho, že valná většina tazatelů má nastaveny podmínky špatně. Navíc běžně časově, ani profesionálně nevěnují svým zvířatům odpovídající pozornost na takové úrovni jako ti shora zmiňovaní rack týrači. Budete se divit, ale to, že jsou zvířata v racích neznamená, že když nejsou vizuelně vidět, péče o ně je otázkou toho, až si na ně někdo vzpomene. Paradox oproti těm nádherným teráriím, která si lidé doma uválí na koleně, nechávají dělat na zakázku atd., aby v nich zvířata ve finále stejně ničili vlivem špatných podmínek (klasicky vodopády a mlhovače u jemenů, vlhké substráty u zvířat, která sice zažívají období dešťů, ale to neznamená, že se válejí ve vodě, případně jde jen o vlhkost vzdušnou, UV zářivky umístěné nad stropem, příliš slabé, či naopak příliš silné topné zdroje v kombinaci se špatným větráním nádrže atd..).
Velikost terárií nehraje zdaleka takovou roli - bavíme-li se zrovna o hadech (u želv a ještěrů ostatně existuje taky hodně ležáků) a těch profi chovech. Paradoxně nejvíc problémů je s předimenzovanými terárii, kam lidé umisťují příliš malá mláďata, ubikace špatně temperují, větrají a zvířata tak metabolicky vůbec nestíhají. I v tomto případě platí, že čeho je moc, toho je příliš. Na druhou stranu rozdíly v řádech 5-10cm jsou takřka nepostřehnutelné.
Nemělo by - zrovna zmíněná Tula má s chovem v racích velmi dobré zkušenosti a množí je tam jak na běžícím páse, ani řada našich chovatelů nádrže nepředimenzovává (ani není proč).
Skepse skutečně není třeba, já jsem spíš v depresi z toho, že vzdor možnosti najít si dnes na netu zadarmo a do pár vteřin takřka všechno(přesně tak, jak jste sama zmiňovala), co je třeba znát pro chov toho kterého obyčejnějšího druhu (ti vzácnější holt jen déle trvají, než se tím člověk prokouše), pořád někdo chová rohatky na lignocelu, regiusky na blátě, z jemenských chameleonů dělají vodní agamy, i když lze krmit různorodou bohatou potravou petkaři rádi jedou monodiety a tak suchozemky stále měknou a pyramidují za pomocí nevhodné stravy a sucha a vodní želvy krabatí po krmení gammarusem a všemožnými druhy masa s absencí kostí, vnitřností, minerálů atp. A tak by se dalo pokračovat donekonečna. Kdo chce, podmínky dá bez ohledu na to, jestli je začátečník (všichni jsme nějak začínali) nebo ostřílený profík. Je to jen o lidech a s tím bohužel nemá co dělat ani chov v racku, ani chov v přepychovém teráriu o dvou metrech čtverečních, vodopádem a tropickou džunglí, které zvíře z aridních oblastí neocení, natož aby se mohlo odvděčit dlouhým životem, když nejsou splněny jeho životní podmínky.
Děkuji za Vaší dechberoucí odpověď a jsem ráda, že si to můžu v hlavě urovnat. Sice sama asi k rack systémům nikdy nepřistoupím, neb mám pohled na kvalitně přizpůsobená, designově vkusná terária opravdu ráda, ale zřejmě už chápu, co jste mi zde nyní osvětlil a kdo ví, v jaký přístup se mé nově nabyté informace transformují.
Vaše deprese naprosto chápu. Momentálně se snažíme bojovat o život 4 roky naprosto špatně chovaného samce leguána zeleného a není mi jasné, jak někdo dokáže v době kvalitních informací (za zlomek času) doprznit zvířata do takových stavů, jaké často vidíme.
Mějte se krásně a ať Vám to syčí.
Já osobně v racku taky nechovám, ale netajím se tím, že pro mláďata využívám plastové boxy, které považuji za o dost praktičtější než při chovu v teráriích. Finančně, údržbou a nakonec i těmi podmínkami.
S tím prostorem zrovna u hadů je to třeba brát skutečně s rezervou. Malí, agilní hadi v racku mají prostoru dostatek, ti velcí jsou pro změnu ležáci. Zvýšená aktivita je u nich odvislá zpravidla na momentálním stavu - hlad, nadcházející defekace, ekdyse. Moji hroznýši kupříkladu rejdí jen pokud mají vytráveno, jinak je jejich aktivita v rovině přesunu z většího tepla do menšího o půl metru vedle, nebo opačně po nočním ochlazení na teplejší místo, kde se i dvoumetrové zvíře bez mučení samo smotá do "balíčku" a tím to hasne. Až bude Loky argumentovat tím, jak jsou v racích chované několikametrové reticulatky, tak se před tou úvahou podívejte na nějaké dokumenty zabývající se životem mřížkatic v přírodě. Pokud ta zvířata neloví, jsou namotaná ve štěrbinách v jeskyních nebo kmenech stromů, bez ohledu na to, zda jde o dvoumetrový nebo pětimetrový kus. A to vůbec neberu v potaz, jak si hoví v téměř bezkyslíkatém prostředí bohatého na metan a substrátem jim je namísto dřevité vady či hoblin voda smíšená s guanem od netopýrů. Pozor tímhle nenabádám na to, že se má mřížkatice válet v teráriu na svém trusu a bordelu, protože v přírodě to má ještě horší. Jen poukazuji na fakt, jak se to má v reálu. Mnoho akvaristů také odmítá umístění bojovnic v malých nádržkách a diskutuje o týrání, aniž si dali kdy práci zjistit v jakém bordelu, jaké hloubce a v jak kvalitní vodě tyto rybky žijí a proč se jim vlastně vyvinul labyrint.
Vám také ať se daří a povede se dát toho leguána do kupy. Držím palce
Knížka Opilý prales (Gerald Durrell). Tam je k tomuhle tématu pěkná kapitola.
Chov těch velkochovatelů rozhodně není v pořádku, ale není to nic, co by to zvíře zničilo. Velkochovatelé chovají ty zvířata většinou jen pro peníze. Ale i ty hadi, co jsou chovaný v šuplíku s vodou, normálně žerou. Takže když někdo napíše že mu krajta nežere a všichni chtějí vědět podmínky, tak je to celkem zbytečný, protože ty v šuplíkách nemají úkryt, ideální vlhkost a teplotu a ani vhodný substrát, ale i přesto se dožijí desítky let.
Loky Tvá informovanost v tomto odvětví a vůbec teraristice obecně byla nedávno probírána na ifauně, tak to prosím netahej ještě sem. To co jsi napsal nyní je opět víc než silná dezinformace na základě které by mohl někdo nabýt dojmu, že víš o čem mluvíš. Pokud bude mít v racku guttata, lampropeltiska nebo heterodon pět cm vody nebo hoven, tak dlouho svému majiteli dělat radost nebude, stejně jako vypékaná viridiska, natož aby se ta množila. Kéž by se dalo všechno chovat bez vhodné vlhkosti, substrátu, teplot a já nevím čeho tak, jak píšeš, to bych byl už milionář.
A to, že někdo chová něco pro peníze je v dnešním světě aspoň u některých lidí zárukou, že na to nekašlou tak, jako se kašle na to, co někdo získá za pár kaček, nebo ideálně zadarmo. Té "lásky" ke zvířatům za pár korun jsou plné útulky a to nejde jen o psy a kočky a ani omylem je neplní jen množírny.
Mimochodem Loky na vlákně na ifauně jsi před pár dny sám psal, že když jsi měl já nevím kolik desítek regiusek, nedával si jim zdaleka dobré podmínky a nyní tu odsuzuješ kvalitu podmínek u zvířat v chovech, jež považuješ za vedené údajně pouze za účelem zisku??
Krajty se dají chovat bez ideálních podmínek celkem dobře. Jo a já snad psal že jsem to nedělal pro peníze? :DD
prosímtě loky, chováš se jako adolescent, takže usuzuji, že adolescent jsi. Takže si šoupej nohama a nevyjadřuj se k věcem, o kterých s prominutím nevíš ani to hnědé zapáchající, jak neustále dokazuješ na snad všech chovatelských fórech.
A milionář by jsi třeba být i mohl no. Kdyby jsi měl štěstí a hodně zájemců o koupi. Samozřejmě by jsi je nemohl prodávat jen v ČR. XD
Celou tu problematiku tady velmi dobře rozepsal kolega Epanterias. Já k tomu jenom v kostce doplním to, že ta zvířata v rack systémech profichovatelů mají prostě to, co přesně potřebují k životu a úspěšné reprodukci. V porovnání s často sice krásně vypadajícími, "luxusně" vybavenými terárii mazlíčkářů, kde je ta ubikace ovšem luxusně vybavená a krásně vypadající pouze na oko, ale bohužel nesplňující to, co přesně ta zvířata potřebují k životu a úspěšné reprodukci. Proto dotazy na podmínky, protože u plazů je 99% zdravotních problémů způsobených nevhodnými podmínkami chovu. Od kterých jsou ovšem ti profichovatelé oproštění, protože to jsou vesměs lidé s obrovskými chovatelskými zkušenostmi, co přesně znají potřeby svých chovanců. Ono totiž nejde jenom o profichovatele, když člověk zajde do zázemí jakékoliv velmi dobré zoo, tak zjistí, že ubikace pro často ta nejvzácnější a nejchoulostivější zvířata také nevypadají jako ubikace v expozicích, kam si často zoo tyto chovance ani netroufne dát. Teď samozřejmě píši o plazech a obojživelnících, ne o velkých savcích atd.
Chovatel versus mazlíčkář.JE to trochu OT , ale ještě jsem neviděla chovatele, co by vodil své chovance na kšírkách-mám na mysli Agamy a Leguány, dával je na kočku, na psa apod a ještě to obhajoval jak strašně se to tomu zvířeti líbí a jak jsou oba spokojení, nebo v březnu venku, doma na podlaze atd...To už je mi milejší když je plaz v rack systému, kde má vyhovující podmínky.
Jistě, ale to je opravdu trochu OT. Pokud píši o "mazlíčkáři", myslím tím člověka, jenž chápe potřeby svého zvířete a není tatar, avšak nemá snahu o odchovy a nemá velký počet zvířat. Tj. nedělá z terarijního zvířete pudlíka ani cvičenou opici, ale nepotřebuje X prostoru na X chovanců, protože má jen pár zvířat pro radost.
V takovém případě se ale jedná spíš o normálního - jenom neodchovávajícího- hobby teraristu, než mazlíčkáře. Protože mazlíčkáři mají celkem společný rys to "dělání z terarijního zvířete pudlíka nebo cvičenou opici".
Mazlíčkáři většinou zvíře hladí a hladí...až do úplného vyhlazení Taky 99% našich zvířat z různých důvodů neodchováváme a ani odchovy nemáme v plánu a rozhodně se za mazlíčkáře nepovažuju Mazlíčkář mi zní spíš jako urážka...
Mazlíčkáři milují svoje zvířata tak brutálním zpusobem, že většinou v brzké době umřou.Samozřejmě vina je na všech lidech kolem a hlavně na počasí, které nelze ovlivnit. Oni totiž dali tomu zvířeti přesně to co potřebuje. Samozřejmě mají nastudováno z tý brožury co koupili ve zverimexu za 25 korun.
Mazlíčkář je člověk kterému se nedaří nic odchovat a tak je zapřísáhlím kritikem všech množiču a množíren. Protože on dává svému mazlíčkovy prostor a lásku.
Lidi já vás nechápu
Základním rozdílem mezi mazlíčkářem a teraristou je míra antropomorfizace, se kterou přistupuje ke svým zvířatům. (No a asi tam tak trochu hraje roli i IQ, byť to není podmínka).
Já miluju všechny naše hady a bez studu se přiznám, že mají jména. Jména ale mají z důvodu snadnějšího rozlišování a taky vím, že nejpozitivnější emoce, kterou ve svých hadech dokážu vzbudit je nezájem. A taky vím, že když k němu dám v blbou chvíli hlavu a budu mít smůlu, tak se mi klidně zahryzne třeba do oka.
Mazlíčkář dá svému varánkovi jméno s přesvědčením, že na něj bude slyšet. Bude ho denně dlachnit, postovat na FB fotečky, jak je varánek spokojený v posteli při koukání na filmeček. A pak se bude jednou hrozně divit, když mu pubescentní nasraný varan pocuchá fasádu Protože on se přece jmenuje Pupík a koukání na filmy měl rád...
To jsou pak ty stupidní dotazy "Proč amálka zaútočila, nikdy to neudělala!!!Zůstane jí to?" nebo "mají hadi pubertu nebo tak něco? včera byla Peggy vpoho, prostě na párečku jako dycinky, ale teď na mě syčí a teď jsou jí dva roky..dyť já už ztlumil i televizi"
Po mě náhodu dneska vyjela moje vždy hodná guttka a taky mě tím rozhodila, páč to nikdy neudělala Ale úplně nemám potřebu řešit příčiny na sluníčkových FB skupinách s užovečkama a agamičkama a chamíčkama
Protože další znak mazlíčáře je, že zná jen užovku, agamu a chameleóna. Ti znalejší ještě krajtu. Druh zásadně nespecifikují, protože pro ně samozřejmě existuje jen jeden a jsou hrozně překvapení zjištěním, že užovek, agam a chameleónů je víc druhů..a co teprve krajty A samozřejmě ještě nerespektování a odmítání přirozených potravních řetězců ("Chudák myšička!")