Zdravím. Ráda bych zde otevřela diskuzi na jedno z témat, které mi ohledně teraristiky vrtá hlavou a nemůžu se dopátrat kloudného stanoviska. Budu velmi vděčná za Váš názor.

Ať už se člověk chystá chovat e.guttatu, b.c.c. či reticulatusku, bez problémů dohledá chovatelské instrukce, v čem a jak svého "mazlíčka" chovat tak, aby se zvíře cítilo v pohodě, bezpečí, vykazovalo zdraví a vydrželo desítky let. Jakožto "mazlíčkář" chovám všechny své jedince ve vhodně velkých ubikacích, na vhodné podestýlce, se správnou vlhkostí, teplotou a vším, co zvířeti dodá pohodu a komfort (bazénky, větve, temné úkryty atd.). Výsledkem jsou zdravá, vyrovnaná zvířata, která, jak doufám, budou brzy schopna páření a já tak svým prvním odchovem přeskočím s "mazlíčkáře" na "chovatele začátečníka". Pro udržení komfortu všech chovaných jedinců nehodlám nikdy chovat více, než kolik mi prostorové možnosti dovolí, protože základním pilířem je pro mne naplnění potřeb jednotlivých zvířat.

Přesto, když zabrouzdám mezi velké a úspěšné chovatele, rozmnožující kvanta různých druhů, zpravidla se setkávám s terarijními stoly, šuplík na šuplíku s minimem místa, kromě misek s vodou nulové vybavení. Rozhodně se nedá říct, že by takový způsob chovu odpovídal podmínkám, jenž se vyžadují po "mazlíčkářích". Je logické vypisovat při dotazu typu "krajta mi nežere" chovné podmínky, a pokud tyto podmínky neodpovídají "tabulkám", mazlíčkář bývá obvykle napomenut a doporučuje se náprava.

Jak je tedy možné, že u zkušených a úspěšných chovatelů tyto podmínky dodržuje opravdu málokdo? Ač nechci srovnávat chov savců a plazů, jakýkoliv kvalitní PP chov psů či koček bývá zpravidla opravdu luxusní a Ti nejlepší chovatelé byvají taktéž velmi movití - protože udržet v chovu 15-20 jedinců koček či psů vyžaduje opravdu hodně prostoru, aby se tato zvířata cítila dobře. Na druhé straně tu máme množírny, které chovají kočky či psy v klecích s minimem místa, fyzického pohybu a psychického komfortu. Nemůžu se ubránit pocitu, že takový pohled působí stejně, jako terarijní stoly s desítkami hadů. Ač chápu, že plazy nemají natolik vyvinuté vnímání a jejich pohoda se odráží jen na kvalitě naplnění primitivních základních potřeb, stále mi nejde do hlavy, proč mezi námi kolují určitá pravidla chovu jednotlivých druhů, když velkochovatel všehovšudy porušuje většinu z nich?

Chápu, že dodržet všechny potřeby na prostor a vybavení by při takovém množství hadů, jenž se u chovatelů vyskytuje, nebyl pro člověka bez pořádného prostoru a finančních možností možný. Ale viridiska v šuplíku? Opravdu? Neměl by správný chovatel chovat jen tolik zvířat, kolik má prostorových a finančních možností? Neumím si představit, že bych ve své teramístosti chovala 20-30 zvířat, když se mi tam tolik správně velkých terárií nevejde. Raději zvolím 10 zvířat, pro které jsem schopná všechny podmínky splnit a smířím se s faktem, že odchovám 2-3 druhy.

Pokud je přístup těchto chovatelů v pořádku, proč se u mazlíčkářů tolik dbá na dodržení správných rozměrů terárií atd.?
Věřím, že kdybych sem nastoupila s fotografiemi viridisky chované v šuplíku, nestihnu odrážet nadávky.

Budu ráda za Váš názor. Nikterak nikoho nehaním. Jak jsem již zmínila výše, nevím, jaké zaujmout stanovisko a co si o tom myslet. Budu ráda, pokud mi to někdo vysvětlí natolik dobře, abych se na tento způsob chovu nedívala tak skepticky.