Já je mám nějak od loňského léta, takže se závratnými zkušenostmi z chovu tohohle druhu taky honosit nemohu. Ale prosperují a rostou, takže jim způsob mého chovu asi vyhovuje. Podmínky bych srovnala asi s chovem K.belliana nebo třeba carbonárek. Mám je umístěné po jedné v Samlách, musela jsem je rozdělit, protože se mezi sebou řezaly. Ale to Kinixysky dělají dost obecně, vnitrodruhová agresivita je u nich běžná. Na dně mají vrstvu rašeliny s pískem a navrch hrabanku s listovkou, misku s vodou tak velkou, aby se do ní vešly - docela rády se koupou, 1 vlhčený úkryt. Lokální zdroj (bodovka) vyhřívající prostor pod na 40°C, jinak teplota 25-28°C + zdroj UV (Reptiglo). V zimě měly o něco chladněji. Ale ty zdroje světla moc nevyužívají, aktivují brzy z rána a navečer když už to nesvítí, jako ostatně většina Kinixysek. Střídám jim období vlhka a sucha. V zimě sušeji, jaro léto vlhčeji. Co se týče krmení tak nejsou vybíravé. Dobře žerou luční směsku, pampelišky, strouhanou mrkev, řepu, cukety, tykve atd, v zimě čínské zelí, rukolu, polníček, čekanku. Občas ovoce jako banán, jablka, na podzim mirabelky, švestky atd. Když zaprší tak šneky, slimáky, žížaly. Toho ovoce a živočišné složky se u nich člověk nemusí tolik bát jako u herbivorních druhů, Kinixysky jsou omnivorní.

Akorát co se týče zdraví u těch, co jsou teď dostupné - (asi všechno 1 zdroj z 1 loňského importu) - želvy jsem po aklimatizaci musela odčervit, páč z nich červi doslova lezli horem dolem. A u dvou 2 želv ze 4 asi měsíc po koupi začly respirační potíže (výtok z nosu, hvízdání, namáhavé dýcháni) které bylo potřeba řešit antibiotiky. V téhle době se taky vyhřívaly pod světly, ale od té doby už ne. Jinak od té doby už s nimi žádný problém nebyl. Taky na importové Kinixysky jsou docela klidné a v pohodě žerou z ruky.