Děkuji za poměrně, i když poněkud zúžený, avšak _z_á_s_a_d_n_í_ příspěvek. (škoda že nereg.)

Těmito a podobnými tématy se zabývám mnoho let. A nejen zabývám.

Konkrétní čísla, parametry a údaje jsou vždy poněkud diskutabilní, ale za zásadní považuji mnohem více
onen "syndrom pseudochovatele" - to se mi líbí, to chci mít doma, nějak to dám, nebo ... nedám(?).
To bude v hale super ... Viz "hledám tu žlutou ještěrku" a pod.

Jen malé procento se jich "chytne" a začne, žel často až po zakoupení, studovat či "studovat"
a nasávat nebo dokonce se pídit po informacích ... a jejich další podmnožina se pak rozhodne
tyto podmínky více či méně akceptovat a zajistit, nebo nezajistit.

A těch velkých % zbylých do 100 % dopadne všelijak, často bezútěšně.

"Kůň není jako akvarijní rybička, kterou spláchneš.", jednou můj známý řekl ... (vlastním mnoho let koně).
Ale i té rybičky je přeci škoda, natož pak "obyčejné" agamy, chamíka, či "běžné" želvy.

Zvířata na hraní, na zkoušku, pod stromeček ... a pak se nějak uvidí ...
Je mi z toho opravdu smutno, ale nevzdávám to.

BLABERUS