UVB, D3, distribuce a využití Ca v organismu, problematika předávkování atd.

smele do toho, stejne je tady mrtvo

Zájem nízký, takže s tím nebudu zdržovat sebe ani ostatní. Lucifer jistě promine, ale pro chovatele který ví, je to zbytečné a ti kteří mají pocit, že přechytračí cca 300 mil. let evoluce, jistě plné pokusů a omylů, nákupem kapek a watů v pet shopu tak budou spokojenější, když jim tu jejich pravdu nebudu zpochybňovat. Skutečnost, že délka dožití třeba zrovna u agam vous. dosahuje oproti divoké populaci (pominu-li vliv predace a klimatických anomálií) sotva dvou třetin, není zřejmě až tak zarážející.

Zrovna u vousatek - kolik myslite ze se bezne doziji v divocine? Obvykle ne vic nez 8 let, co mi je znamo.

Kdesi jsem četl že okolo 15ti let a do 10ti let v zajetí až na výjimky. Netrvám na tom, pouze jsem četl, osobní zkušenost bohužel chybí.

Z ruznych zdroju mam nacteno ze v prirode do tech cca. 8 let. Z vlastni zkusenosti - v zajeti, v dobrych podminkach uz proste kolem 8 let zacina stari a cokoliv nad je uspech - nedivim se ze v prirode to uz nedaji, v konkurenci mladsich a v boji o preziti se vsim co ktomu patri... Kolem 10 - 12 let je vcelku bezny vek doziti v zajeti pri slusnych podminkach, metuzalemove co daji 15 - 16 jsou spis vyjimkou. Rekord je 18 a 3/4 roku, pokud se nepletu. Ze "u nas" je nejspis vetsina vousatek utrapena do 3-5 let je samozrejme vec jina. Odstrasujicich prikladu je plna teraporadna.

Díky za info. Jsem rád že si můžu udělat pořádek. Zároveň se omlouvám případným čtenářům za dezinformaci ohledně věku.

IMHO, nález v přirozeném biotopu může být extrémním poznatkem ...

Děkuji za poměrně, i když poněkud zúžený, avšak _z_á_s_a_d_n_í_ příspěvek. (škoda že nereg.)

Těmito a podobnými tématy se zabývám mnoho let. A nejen zabývám.

Konkrétní čísla, parametry a údaje jsou vždy poněkud diskutabilní, ale za zásadní považuji mnohem více
onen "syndrom pseudochovatele" - to se mi líbí, to chci mít doma, nějak to dám, nebo ... nedám(?).
To bude v hale super ... Viz "hledám tu žlutou ještěrku" a pod.

Jen malé procento se jich "chytne" a začne, žel často až po zakoupení, studovat či "studovat"
a nasávat nebo dokonce se pídit po informacích ... a jejich další podmnožina se pak rozhodne
tyto podmínky více či méně akceptovat a zajistit, nebo nezajistit.

A těch velkých % zbylých do 100 % dopadne všelijak, často bezútěšně.

"Kůň není jako akvarijní rybička, kterou spláchneš.", jednou můj známý řekl ... (vlastním mnoho let koně).
Ale i té rybičky je přeci škoda, natož pak "obyčejné" agamy, chamíka, či "běžné" želvy.

Zvířata na hraní, na zkoušku, pod stromeček ... a pak se nějak uvidí ...
Je mi z toho opravdu smutno, ale nevzdávám to.

BLABERUS

Nyní zjišťuji, že podvědomí chov. veřejnosti nedoznalo ani po cca 10ti letech nijaký kladný posun v alespoň základních vědomostech o této problematice.

Kladný posun kamkoliv už dnes moc nevidíš... dnešní chovatelé už vypustili i takové základy, jako je znát název chovaného druhu a umět ho i správně napsat :D
Pokud by však tato debata sklouzla k něčemu konkrétnímu, rád si podebatuji

Zdravím, já bych byl za nějakou osvětu na toto téma vděčný. Mám měsíc 0,0,1 G. (nebo C.) sulcata a rád bych z ní měl pěkně rostlého jedince, k čemuž je znalost metabolismu vápníku jistě nezbytná.
Napadá mě pár dotazů. Je opravdu tak propastný rozdíl mezi výbojkou a kompaktní zářivkou jakožto zdrojem UVB záření? Až želva a s ní i ubikace vyroste, přejdu jistě na výbojky, ale momentálně mám jen kompaktní zářivku, abych želvu neupekl. Mám ji hned vedle výhřevného místa, údajně je k syntéze D3 krom správné vlnové délky potřeba i určité teploty.
Lze bezpečně kombinovat podávání syntetického D3 s UVB lampou? Syntetickým lze poměrně snadno zvíře předávkovat, ale UVB zářením ne, zvíře si jej může dávkovat. Máte zkušenost s podáváním D3 na nejnižší dávce doplněným svitem UV zdroje? Momentálně svítím 8 hodin denně.
Co vápník, lze jím předávkovat, nebo nadbytek opravdu vyjde se stolicí? Lze někde vyčíst, kolik taková želva denně potřebuje přijmout vápníku? Záleží na formě vápníku? Všude se píše, že je třeba poměr Ca:P alespoň 3:1. Ale je želva schopna stejně zužitkovat organický a anorganický zdroj vápníku? Netuším, v jaké formě je Ca třeba v pampelišce. Ale hodně se teď řeší zdroje minerálů u lidí, kdy je mnohem lepší přijímat min. látky v organický formách, které dokáže lidské tělo využít mnohem lépe než v anorganické formě. Krmení sypu CaCO3.
Rád se dozvím nové informace. Děkuji

Nepíše se mě to zrovna snadno, nic jiného ale nezbývá.
Zdá se, že jsem rychleji psal než přemýšlel. Při oprašování dané problematiky, pro mě zdánlivě již dávno vyřešené, se ukázaly mé znalosti natolik elementární, že bych nebyl schopen argumentace na přiměřené úrovni. Prostě, nemám na to, sorry. Objevují se stále nové a nové vzájemné vazby a jsou natolik složité že to chce někoho v tomto oboru kapku vzdělanějšího.
Samozřejmě se však s radostí připojím k případné diskusi.