Kterému hadovi patří kůže?
Dobrý den, na zahradě ve městě se nám usídlily různé druhy hadů. Na užovku obojkovou a její mladé už jsem si zvykla, že se 2metry ode mne proplazil dobrých 50cm dlouhý černošedý had jsem také přežila v domnění, že se jedná o dobře živeného slepýše. Ale zbytky ptáčete a kousek kůže se vzorkem už mě docela děsí.
Zvlášť, když syn má dost velkou fóbii a kdyby o těchto návštěvnících věděl, nikdy už ho na zahradu nedostanu. Kousek kůže jsem vyfotila, jen nevím, jak k dotazu vložit.
Předem děkuji za reakci. KATY
No, u toho ptáka je vyloučeno, aby to byl zbytek hadí hostiny. Had to pohltí vcelku, nehledě na to, že ptáci běžnou součást jídelníčku našich hadů netvoří, pokud vůbec. Podezříval bych spíše kočku, kunu či tak. Kus hadí kůže je prostě jen část hadí svlečky, kde hadi jsou a rostou, je to jen přirozené, nemyslí tím opravdu žádnou "výstrahu" pro Vás:D. Zmije to být teoreticky taky může, prostředí sekaných "kultivovaných" zahrad jí ale nevyhovuje, tam bych čekal spíše tu užovku obojkovou, ta se vleze všude:D.
Má syn opravdovou fobii sensu stricto? To víceméně je, že i když si uvědomujete nelogičnost a neopodstatněnost svého chorobného strachu, nemůžete si pomoct. Nebo jen o skutečném chování a faktech o našich hadech moc neví?
Okrajově, pamatuju se, jak jako kluk jsem se vydával na první zmije raději od pasu dolů v hokejové zbroji...než jsem zjistil, že to opravdu žádní číhající vrahouni nejsou, v terénu se mě nikdy žádná nepokusila uštknout, a jenom "nudně" zdrhaly...celkem dost jsem jich pak chytal, fotil atp.
Dobrý den, moc děkuji za Vaši vstřícnou a uklidňující odpověď. Syn z nich má hrůzu odmalička asi jako každý, komu zkrátka jejich vzhled a chování nesedlo, takže si neumí pomoct a ani mi se jeho strach nepodařilo zmírnit.
.
Chtěla jsem se zeptat, zda by bylo možné Vám zaslat foto svlečky, třeba by se Vám podařilo druh identifikovat
Katy
Zdravím, foto kusu svlečky by mi asi moc nepomohlo, s čerstvou celistvou v ruce bych se toho možná dopídil, ale na determinaci z foto staršího kusu si netroufám. Jestli se Vám ale podaří někdy v budoucnu pořídit fotku samotného předmětného hada, tam by problém být neměl.
Tak minimálne berusku podla zvlecky (ak to nieje pár brušných šupín) podla zvlecky urcit ide (Snad to nebude melanisticka bruska :D ). Aby mohli byť kludný že to nieje jedák.
A. Ten strach. NO, takto formulované je to dovolím si tvrdiť. Blbosť. Práve malé deti si ten strach nejak neuvedomujú a kludne šáhnu po hadovi, včele alebo psovi bez rozmýšlania aj ked sa to nehodí. V poctivej večšine prípadov je to skôr strach prebraný z okolia, práve také to klasické , fuj, slizký had, je nebezpečný, hryže, zomreš.... Atd. Ved to všetci poznáme
Přesně tak. Strach z hadů, hmyzu atp. na děti přenáší rodiče resp. jejich chování k daným tvorům právě před dětmi. Samotné nemají důvod se jich obávat ani na ně nějak přehnaně reagovat.
Všem moc děkuji za odpovědi. Dovolím si oponovat:syn velice dobře ví, jak se hadi chovají, čím se živí, že se jsou plaší a pokud nejsou v nebezpečí neútočí a raději utečou. Je mu 13, vyrůstá jen se mnou a mohu Vás všechny ubezpečit, že se hadů nebojím, ba naopak, mne fascinují. Takže když byl syn malý a kdykoliv byla příležitost, jsme si hady hladili a vysvětlovala jsem mu vše kolem nich. Hady chovat neumím, pořídili jsme si tedy suchozemskou želvu. Asi tuším, kde se vzala ta jeho panická hrůza, před lety byl u otce na prázdniny a jak už to bývá, moc nehleděl, na co kluk kouká v televizi a bohužel tam shlédl film Hadi v letadle-toto z něj vylezlo až před 2-ma lety. Takže toto v kombinaci s jeho panickou úzkostnou poruchou (přehnaný strach o sebe a lidi v blízkém okolí) a je vymalováno. Docela mne mrzí, že jsme zcela odbočili od merita mého dotazu: zda by někdo poznal druh hada dle fota svlečky?