Tak já vycházím spíš ze zkušeností z venku, než tuzemska. Vzhledem k tomu, že se ke všemu dostáváme s dvacetiletým zpožděním, myslím, že v tomhle mají venku daleko víc jasno. Ciliati aktuálně docela frčí a nikdo se veřejně hlásit k něčemu takovému nebude. Máte pravdu, že pro chov jednotlivce bez ambicí množení je to jedno, ale když se podíváte třeba na bazoš, je plný laiků, kteří se zbavují všemožných zvířat, která měli doposud jako jednotlivě držená pet zvířata (na řadě z nich je to bohužel poznat až moc) a tradá, jdou do světa a kolikrát za směšný, nepoměrný peníz. Po takovém zvířeti pak následně někdo skočí, což naplní myšlenku, jež uváděl Danio. Je to jako s hrbatými guttatami. Některé to mají opravdu po zakolísání inkubační teploty (osobní zkušenost při horní hraniční teplotě, která už embrya usmrcuje nebo nevratně deformuje, či oboje), u jiných je to ale tím neskutečným inbreedingem, který vzdor možnosti párovat cizí, nepříbuznou krev řada z nás nadále opomíjí (někteří i kvůli finanční stránce, neb chov přes hetera nenese kýžené ovoce). Hrbaté mládě je až na výjimky jinak životaschopné a po dvou třech letech nasvalí a člověk už ty hrboly necítí. Mládě prodané na mazla pak následně putuje k novému majiteli, který zvíře do chovu zařadí a jedeme dál... Pravdu mají zkrátka obě strany. Kdyby lidé trvali zásadně na svém a konali jak hovoří nyní, přiklonil bych se více k Vaší verzi. Realita je trošku jinde.