Para: Můj známý - veterinář, se několikrát setkal s hadem, který byl doslova ucpán lignocelem, který se nalepil na stěnu střeva, pokud nedošlo včas k zákroku a uvolnění "špuntu", had měl jen malou šanci přežít. Vždy se jednalo o mladé užovky červené, což není divné vzhledem k tomu, že se jedná zřejmě o nejčastěji chovaného užovkovitého hada a pokud vím tak šlo vždy o menší jedince tak do půl metru. Můj názor je, že drobná užovka se tímto materiálem v případě pozření opravdu "ucpat" může (vzhledem k malému průměru střev) a problémem zřejmě bude vláknitá struktura a určitá kompaktnost a zvětšení objemu "chuchvalce" lignocelu při zvlhčení. Neříkám, že jiné materiály (substráty) toto způsobit nemohou, ale jiné substráty s jinou strukturou (hobliny - jednotlivé kousky, písky a zeminy - zrníčka, sypký materiál) zřejmě takto problematické nebudou, i když netvrdím, že se s nimi podobná věc přihodit nemůže. Nicméně praktické zkušenosti napovídají, že k tomu u jiných materiálů nedochází. Osobně se domnívám, že u větších hadů k ucpání dojít sice také může, ale je mnohem méně pravděpodobné, snad jen u jedinců s narušenou motorikou, kteří při lovu častěji kořist míjí a naberou častěji větší množství substrátu do tlamy. Vzhledem k tomu, co o substrátech vím, bych doporučoval u mláďat menších (tenčích) druhů používat buď zeminové substráty nebo v případě chovu na lignocelu mláďata alespoň do velikosti 60 až 70 cm krmit mimo tento substrát, případně přes vrstvu lignocelu, který bude udržovat vlhkost, dát vrstvu štěrku, aby při lovu a následném krmení nemohl být lignocel pozřen. Jedná se o můj názor vycházející nejen z mých praktických zkušeností a rozhodně ho nikomu nechci vnucovat.
P.S.: Pitevní protokoly nemám neboť se na štěstí nikdy nejednalo o má zvířata, ale pochybuji, že by pitevní protokol vyžadovala většina běžných návštěvníků veterináře, protože většinou právě v součinnosti s ním hada léčí nebo se mu snaží pomoci a alespoň já tedy vždy jsem při zákroku vedle veterináře,takže vím, respektive vidím a je mi vysvětleno, co a jak se přihodilo a opravdu nevím k čemu by mi nebo někomu jinému takový pitevní protokol nebo zpráva byl/a, když vidím na co zvíře uhynulo. Pitevní protokol většinou člověk vyžaduje nebo chce v případě, že zvíře uhynulo z nejasných příčin a nebo aniž člověk stihl nějakou léčbu zahájit, což v případě ucpání střev většinou nebývá neboť dochází k vleklejším problémům (nechutenství, nemožnost defekace atd.) a i minimálně zodpovědný chovatel si těchto příznaků dříve nebo bohužel později všimne a veterináře navštíví. Proto se domnívám, že mnoho takových pitevních zpráv neexistuje, což ovšem neznamená, že neexistuje ten problém.
P.P.S.: Mně slovo toho "mého" veterináře stačí. Nemá důvod si tyto případy vymýšlet.