Substrát

zkus použít "vyhledávač" o substrátech je tu toho spoustajá používám rašelinu(hlavně musí být čistá-vrchovišťní) s pískem a jsem max. spokojen.

100% spokojnosť s rašelinou, či už čistou alebo s pieskom. Celkom si chvália aj cyprišovú kôru ale nemám s ňou skúsenosť.

Používám rašelinu, někdy s pískem.
Moje zkušenost s lignocelem : clanky.php

díky za rady,ale nevím jak se pozná jestli je ta rašelina čistá?nemohli by jste mě napsat název té rašeliny?!díky

Firem je víc. Vzadu na sáčku s rašelinou je složení. Kup vrchovištní rašelinu bez chemických přísad a umělých hnojiv.

Pre ilustráciu:

moc vám děkuju...ještě se zeptám:nemůže to tomu hadovi nějak ublížit?vím že je to blbost,ale tat´ka se bojí aby s tím nebyli nějaký problémi jak s kokosovím vláknem?!Proto se vás radši zeptám aby měl klid...)

aby s tím nebyli nějaký problémi jak s kokosovím vláknem

máš nějaké konkrétní informace? páč už toho je fakt dost a mě by skutečně zajímalo jestli má někdo OSOBNÍ ZKUŠENOST s tím jak lignocel hadům "škodí" na rozdíl od jinejch substrátů

Ahoj,mě nezbývá než z Parou souhlasit.Léta jsem choval hady na lgnocelu i krmil a nemám žádné negativní zkušenosti.U ještěrů ho namíchaný z pískem používám dodnes.

Mimochodem o vhodností či nevhodnosti různých substrátů se toho zde (a i jinde) napsalo už celkem dost a asi to bude i nadále téma na věčnou polemiku
Ale jednoznačně bych nezatracoval nic, je to jako se vším.......vše má své klady i zápory

neříkám že kokosový vlákno zatracuju!ale při pitvě hada bylo v jeho trávicím traktu nalezeno poměrně dost kokosového vlákna a to sem ho krmil jen 5x co sem ho měl...navíc není kokosové vlákno stravitelné!Taky se dost lepí a když se had napije tak se mu snadno nalepí po celý tlamce.To pro hada určitě taky není ´moc příjemný...Ale samozřejmně každej má svůj názor a zkušenosti :0)

při pitvě hada bylo v jeho trávicím traktu nalezeno poměrně dost kokosového vlákna

To se jednalo o tvého hada?? Navíc byl tady lignocel přímou příčinou smrti?? (lignocel v trávicím traktu přece nemusí být nutně příčinou smrti ) a pakliže ano, mohl bys jako majitel hada sem dát pitevní zprávu aby bylo jasno?

navíc není kokosové vlákno stravitelné

řekl kdo?? a pokud ne tak určitě nebude o nic víc nestravitelnější než třeba písek či hobliny

Dokud někdo nepředloží jasnej důkaz o tom jak lignocel PROKAZATELNĚ zabil jeho hada, budu to osobně brát jako poudačky typu "Máňa říkala, že to není směroplatný"

Klikněte pro audio

P.S. Vzdávam se další diskuze na toto téma, jak jsem napsal už toho bylo napsáno dost. Každej kdo v tom nemá jasno si to může přečíst a rozhodnout se dle toho, které argumenty pro něj budou pádnější

Zdravim... My pouzivame raselinu s piskem. Raselinu kupujeme vetsinou ze Sobeslavi, hlavne ne Agro Česká Skalice, ta je plna musek a dalsiho svinciku, kdo jste v Agru nekdy byl, tak vite, o cem mluvim...
Jinak lignocel je podle me do terarek nevhodny, rostou z nej houby, napr. guttata si zapichla kousek pravdepodobne pri krmeni do dasne a byla z toho krasna stomatitida... Kokosove vlakno kazdopadne pro hady nestravitelne je... Jde take o to, ze pisek nebo raselina se nikam nezapichnou a v traktu neboptnaji a mely by bez problemu vyjit ven.. Lignocel je taky po vyschnuti celkem obtizne opet provlhčit... Ale jak uz zde bylo receno, o lignocelu bylo napsano dost a dost... V kazdem pripade by bylo dobre vzit v potaz, ze raselina je relativne prirozeny substrat, lignocel nikoli...

Paro, já si dám tu práci a najdu fotky z pitvy V.latastei. Ale garantuju Ti, že budeš mít po jejich zhlédnutí pár dní divoké sny

Jj to je možný že se navyspim i když už jsem toho v životě viděl hodně
Nicméně jsem na to opravdu zvědavej a hlavně na pitevní zprávu kde se píše že lignocel způsobil úhyn zvířete, páč to je docela podstatné. Jak jsem napsal trocha lignocelu v trávicim traktu ještě nutně neznamená že způsobil úhyn, že ano. Doporučoval bych vzít rozum do hrsti

Para: Můj známý - veterinář, se několikrát setkal s hadem, který byl doslova ucpán lignocelem, který se nalepil na stěnu střeva, pokud nedošlo včas k zákroku a uvolnění "špuntu", had měl jen malou šanci přežít. Vždy se jednalo o mladé užovky červené, což není divné vzhledem k tomu, že se jedná zřejmě o nejčastěji chovaného užovkovitého hada a pokud vím tak šlo vždy o menší jedince tak do půl metru. Můj názor je, že drobná užovka se tímto materiálem v případě pozření opravdu "ucpat" může (vzhledem k malému průměru střev) a problémem zřejmě bude vláknitá struktura a určitá kompaktnost a zvětšení objemu "chuchvalce" lignocelu při zvlhčení. Neříkám, že jiné materiály (substráty) toto způsobit nemohou, ale jiné substráty s jinou strukturou (hobliny - jednotlivé kousky, písky a zeminy - zrníčka, sypký materiál) zřejmě takto problematické nebudou, i když netvrdím, že se s nimi podobná věc přihodit nemůže. Nicméně praktické zkušenosti napovídají, že k tomu u jiných materiálů nedochází. Osobně se domnívám, že u větších hadů k ucpání dojít sice také může, ale je mnohem méně pravděpodobné, snad jen u jedinců s narušenou motorikou, kteří při lovu častěji kořist míjí a naberou častěji větší množství substrátu do tlamy. Vzhledem k tomu, co o substrátech vím, bych doporučoval u mláďat menších (tenčích) druhů používat buď zeminové substráty nebo v případě chovu na lignocelu mláďata alespoň do velikosti 60 až 70 cm krmit mimo tento substrát, případně přes vrstvu lignocelu, který bude udržovat vlhkost, dát vrstvu štěrku, aby při lovu a následném krmení nemohl být lignocel pozřen. Jedná se o můj názor vycházející nejen z mých praktických zkušeností a rozhodně ho nikomu nechci vnucovat.
P.S.: Pitevní protokoly nemám neboť se na štěstí nikdy nejednalo o má zvířata, ale pochybuji, že by pitevní protokol vyžadovala většina běžných návštěvníků veterináře, protože většinou právě v součinnosti s ním hada léčí nebo se mu snaží pomoci a alespoň já tedy vždy jsem při zákroku vedle veterináře,takže vím, respektive vidím a je mi vysvětleno, co a jak se přihodilo a opravdu nevím k čemu by mi nebo někomu jinému takový pitevní protokol nebo zpráva byl/a, když vidím na co zvíře uhynulo. Pitevní protokol většinou člověk vyžaduje nebo chce v případě, že zvíře uhynulo z nejasných příčin a nebo aniž člověk stihl nějakou léčbu zahájit, což v případě ucpání střev většinou nebývá neboť dochází k vleklejším problémům (nechutenství, nemožnost defekace atd.) a i minimálně zodpovědný chovatel si těchto příznaků dříve nebo bohužel později všimne a veterináře navštíví. Proto se domnívám, že mnoho takových pitevních zpráv neexistuje, což ovšem neznamená, že neexistuje ten problém.
P.P.S.: Mně slovo toho "mého" veterináře stačí. Nemá důvod si tyto případy vymýšlet.

Dobrá, dobrá, já jsem udělal takovej malej pokus a zjistil jsem (i když jsem to už dávno věděl) že lignocel nebobtná (jakoby bobtná pouze ve stavu slisovanbé brikety vložené do vody. Není to ale bobtnání v pravém slova smyslu, jen se ve vodě rozpadá páč je slisovanej a vysušenej, což je přece logické, pak už svůj objem nemění, viz: http://tera.poradna.net/question/view/1925-par-dota zu-ohledne-krajty-kralovske )
A třeba na vlhkou ruku se nelepí o nic víc než hobliny, písek ba i tak vychvalovaná rašelina.
Co z toho tedy vyplívá? Jen to, že lignocel se těmito nablahými vlastnostmi nějak neliší od ostatních substrátů, tudíž vůbec nechápu tu paniku kolem něj.

To vše umocňuje to, že jsou mraky chovatelů kteří na něm dlouhodobě hady chovají a nevím o nikom který by měl nějaké problémy jaké se tu prazentují.
A jestliže se nějaký takový případ skutečně stal (což nějak nepopíram) je to jen shoda nešťastných náhod a může se to stát s kterýmkoliv jiným substrátem.

To je vše, už se k tomu fakt nehodlam vracet je toho napsáno už opravdu dost a jak už jsem zmínil, jestliže v tom někdo tápe může si prečíst naše názory a udělat si závěr sám, koneckonců jsme svéprávní a dospělý lidi takže je to na každým aby činil jak uzná za vhodné

zjistil jsem, že lignocel nebobtná

to je pravda, ale: přilepí se ke stěnám travícího traktu a přirozenou cestou se neuvolní. Snad "díky" jeho vlastnosti jímat vodu. Vlákno k vláknu a je z toho onen špunt, o kterém píše krokodýl. Toto u jiného substrátu nehrozí. S rašelinou, jehličím, písekem či hlínou si had poradí. Buď ji vytráví nebo vysere. Problém může nastat u hoblin, kde hrozí mechanické poranění ostrými hranami.
Opakuji, lignocel je svinstvo. Hodí se tak možná pro halančíky nebo ke kytkám. Fertig.

GG napsal:

přilepí se ke stěnám travícího traktu a přirozenou cestou se neuvolní.

.......když myslíš......

Poslední odstavec jsem opravdu myslel vážně Takže opakuji......

To je vše, už se k tomu fakt nehodlam vracet je toho napsáno už opravdu dost a jak už jsem zmínil, jestliže v tom někdo tápe může si prečíst naše názory a udělat si závěr sám, koneckonců jsme svéprávní a dospělý lidi takže je to na každým aby činil jak uzná za vhodné

Chceš osobní zkušenost? Lignocel mi po řadu let nedělal žádný problém až posléze.
1) Jednú jsem to přehnala s rosením, odjela na týden na dovolenú a zplesnivěl. Had byl z toho celý na větvi a to doslova. Odmítal slézt. Naštěstí sa také nezaplísnil.
2) Jedna užovka mi při polykání nabrala hrst lignocelu do huby, bohožel lignocel se slinami reagoval nabobtnáním, ucpal celú tlamu a dalo mi dost práce dusící se užovku zbavit teho hnusu. Něco jsem odebrala ručně, něco musela vypláchnuť pod tekúcí vodou a had z toho nadšený (včetně mě) absolutně nebyl.
3) Mně osobně sa to ještě nestalo, ale na stole jsme v ordinaci odpitvali už pár (asi čtyři) hadů, kteří měli zanešená střeva mmj. i lignocelem, ten se nejen špatně tráví, ale také špatně prochází trávicím traktem, zachytává se, hromadí a ucpává ho.
Takže takto přesně škodí lignocel.

tyhle zkušenosti nemáš zdaleka jenom Ty..

Navíc máš ve všech případech nějaké alternativní možnosti, takže ten lignocel vlastně ani používat nemusíš (naštěstí).

Jj přesně tak...ale k některým druhům šneků a pod pavouky je dobrej

Dávám přednost bukovým štěpkům. Vlhkomilnější hady mám také "na suchu" s většíná dobou na vodu, nebo s krabičkou/miskou s vlkým rašeliníkem. Mláďata jsou vesměs na hygieně (kuchyňské ubrousky). Samostatná kapitola jsou thamnophisky, kde se mi velmi osvědčila piniová kůra.

Hrozna atd jsem měla na hoblinách. U ostatních používám hlavně tu piniovou kůru nebo směs s pískem. U Nerodek Liophisek a dalších rybožravých osírek jsem přešla na jenom holé povrchy (police popatlané pryskyřicí) které se dají prostě vyšpricnout proudem vody

Chtěl jsem jen naznačit, že existujou i historky z první ruky. Jak jsem naznačil, tak se to povětšinou týká jen mláďat, ale prostě o ucpání střev lignocelem vím, u jiného substrátu jsem se s tím nesetkal (u hadů). Ty máš osobní zkušenost se třemi velkými hady a to je samozřejmě o něčem jiném než relativně velmi drobná a útlá mláďata užovek. Nuže ať si každý udělá názor sám. Howgh, domluvil jsem!

a mám tu rašelinu ještě nějak zpracovat?třeba přepíct v troubě nebo něco podobnýho??díky..

Ne, ne, ne! Rašlina je nejlepší v přírodním stavu, jakýmkoli pečením, desinfekcí nebo přesycháním ztrácí svoji kvalitu.

Tak vidíš Paro. Doufám, že tě uvedené příklady o škodlivosti Lignocelu přesvědčily!