Cerastes cerastes sp. ???

Psal jsem ti na ifauně. Podle mě je to trochu umělé rozdělování druhu, které nemá nijak pevné podklady v morfologii a folidióze a je jen na základě rozšíření. I když je zřejmé, že na celém velkém areálu jistě existuje množství populací, které se více méně geneticky liší, ale nepřijde mi, že by to bylo až na úrovni poddruhů.

Díky za rychlou odpověď. Doufám, že tohle rozdělení do poddruhů na stránkách Species 2000 je opravdu jen nějakou zastaralou informací.Jinak vzhledem k tomu, jakým tempem dokáží systematikové ,,přeorávat" jednotlivé rody, by mi nějaká revize ani v tomto rodu nepřekvapila.

Nechtěl jsem zakládat nové vlákno, a tak dotaz přilepím tady:
Zajímá mi; jak je do potomstva dědičně přenášena rohatost. Když budu pářit rohatého samce cerastesky se samicí bezrohé formy: Vyjde z toho část mláďat rohatých + část mláďat bez rohů, a nebo budou mít všechna mláďata růžky drobnější velikosti? Je to tedy vlastně vloha recesivní, a nebo codominantní? Předem díky za odpověď.

Pokud vím, tak na některých lokalitách je zastoupení rohatých a bezrohých třeba i 50:50, ale myslím, že se nevyskytují nějaké mezistupně nebo jen v rámci běžné variability (asi jako má každý jinak velký třeba nos). Pokud by šlo o recesivní vlohu, byla by všechna mláďata bez rohů a až v další generaci by se objevovala část s rohy, pokud by šlo o kodominanci, tak by byla část mláďat s rohy a část bez hned v první generaci, ale jestli by byla délka rohů nějak odstupňována netuším. Také je možné, že princip dědičnosti funguje ještě jinak a opravdu vznikají jedinci s rohy "něco mezi". Nejlepší bude to vyzkoušet.

Díky za odpověď. Máš pravdu. Vzájemným propářením do budoucna asi nic nezkazím .

Nechtěl jsem zakládat nové vlákno, a tak tento dotaz přilepím sem, a po delší odmlce v podstatě částečně i navážu na původně zadané téma:
Nově poddruhové rozdělení cerastesek tedy v současnosti neexistuje. Dle toho jsem se tedy taky řídil při nákupu letošních mláďat, abych se udělal pěknou chovnou skupinku. Zakoupil jsem tedy 2 mláďata bezrohé formy (rodiče jsou původem Libye) a abych měl k těmto zvířatům nepříbuzná zvířata, zakoupil jsem ještě 3 letošní mláďata rohaté formy bez určení původu rodičů.
V minulosti jsem už měl možnost po dobu 6-ti let chovat rohatou formu NZ/99, kde rodiče pocházeli z Tunisu, a která byla srovnáním co se týče zbarvení a chování obdobná té Libyjské bezrohé formě. Zbylá tři zvířata mají zbarvením méně výraznou kresbu, celkově jsou více do zrzavočerveného zbarvení, a na pohmat jsou šupiny podstatně méně hrubé. I když tedy nejsou žádné poddruhy uznávány, mám pocit že se jedná o naprosto odlišná zvířata.
A to i co se chování týče: Při násilném krmení, dokáží až neuvěřitelně ,,vytrčit" jed. zuby dopředu. Nikdy jsem se s takovýmto vytrčením zubů dopředu u mláďat cerastesek (co jsem dosud choval = z Tuniska, a ani u těch Libyjských), nesetkal. Máte někdo s tím nějakou obdobnou zkušenost?
A co by jste mi doporučili: Chovat je do budoucna raději odděleně jako jednotlivé populace (dle lokalit). To by ale znamenalo pářit bráchu ze ségrou. Anebo je dát dohromady do chovné skupiny jako nepříbuzná zvířata.
Dle mojeho názoru se ale jedná opravdu o naprosto odlišná zvířata.
Předem díky za každou radu, popř. názor.

Jediné, co snad má smysl řešit, jsou zvířata se známou lokalitou nebo jinak úžeji vymezenou oblastí. Většina zvířat v chovech už jsou bastardi a pravděpodobně jimi brzy budou i ta, kde se chovatelé snaží dodržovat poddruhovou příslušnost. Ta je totiž v chovu úplně k ničemu z toho důvodu, že systematika "pouze" zachycuje aktuální stav znalostí, a proto se neustále mění, tak jak přicházejí nová zjištění.

Např. u dvou poddruhů zmije růžkaté (montandoni a meridionalis) to bylo takto (zjednodušuji):

Do roku 1997 byly původně samostatné. Pak je během 1997-1999 sloučili. Pak je 2003-2006 zase rozdělili a navíc jednomu přidali část areálu toho druhého.

Kdybych v chovu těchto dvou poddruhů reflektoval systematiku, tak:
Do roku 1997 chovám oba poddruhy zvlášť. Během 1997-1999 je dám dokupy, protože je to jedno, když je sloučili. Během roků 2003-2006 zjistím, že je to v p*deli, protože jsem vlastně oba poddruhy křížil, a jelikož se změnila hranice areálu, tak ani nevím, jaké poddruhy vlasně mám nyní. Mláďata, která jsem během těch deseti let vyprodukoval, pak zákonitě musí být bastardi.

Takto to v minulosti proběhlo, nebo pravděpodobně proběhne u většiny druhů!

Musím se sám přiznat, že dříve jsem razil názor chovu podle poddruhů, dnes vím, že to byla chyba a nemělo to smysl.

Takže pokud chce mít někdo "čisté" zvířata, musí znát jejich lokalitu. Bohužel ani tohle není úplně pravda (problematika kryptických, klinálních druhů, nemluvě o možné obrovské variabilitě i v rámci jedné lokality a podobných záležitostech).

Díky za reakci a vyjádření názoru .

Přesně, jak píše Navay, pokud chceš chovat opravdu čisté formy, tak bys musel mít zvířata ze stejné populace, tedy v podstatě z jedné lokality. Jinak jde vždy o menší či větší míchání genů. Podobná situace jako popsal N. u zmijí růžkatých, existuje třeba u stromovek. Bývalý poddruh Elaphe longissima romana resp. nověji Zamenis longissimus byl po systematických změnách oddělen do jiného druhu a to Zamenis lineatus, ale některé severní populace zůstali u druhu Z. longissimus. Takže teoreticky, kdo měl tyto užovky z různých populací mohl v minulosti přes veškerou snahu chovat jeden poddruh vlastně křížit dle nové systematiky dva druhy. Takže to asi z tou čistotou chovných linií není často košér aniž to vůbec tušíme. Osobně bych se ale snažil párovat v případě viditelně odlišných jedinců vizuelně shodná zvířata. I když to ne vždy vůbec jde.