Nase krajina - poznamky
Zdravim,
po delsi dobe jsem se zase dostal domu a s chuti jsem se zacetl do prizpevku, ktere zde za me mesicni nepritomnosti vznikly. Zaujala me jedna vec a napadlo me, ze bych se k tomu mohl vyjadrit a doufam, ze nekoho presvedcim :)
O co jde. POrad dokolecka potkavam a ctu prizpevky, ze za likvidaci toho ci onoho u nas muze - chemizace, vypalovani, kocky, prumysl, kaceni lesu a blablabla. Abych se priznal, tak mi to leze na nervy. Proc? Nejaky cas studii ekologii hmyzaku a dost aktivne se podilim na mapovani motejlu (sam tohle pracuji v tomhle oboru). No a dnes tak nejak vedatori uz vedi, ze vsechny vyse zminene prusvihy jsou minoritnimi a ze nejhorsi prusvihy jsou jinde. Kde? V lese. Je to velmi jednoduche. Zamysleme se nad tim, jake druhy nam nejvic ustoupili - vetsinou to nejsou typisky lesni druhy, ale spis druhy bezlesi a kdyz nahodu to jsou lesni druhy, tak to jsou druhy, ktere potrebuji bezlesi v lese. Les se nam, diky narodnim obrozencum a pak naslednym generacim brutalnim zpusobem zmenil a hlavne se nam rozrostl. Neni bez zajimavosti, ze naposledy byla CR tak zalesnena, jako je ted po tricetilete valce a to byla populace cloveka a jeji aktivity drasticky potlacena. Napriklad v jedne z diskuzi zmineny chroust (vsechny druhy) perfektne prosperuji v ridkych lesich (tedy parezinach, strednich lesich a pod.) a vysokokmenne lesy maji spis jako nahradni stanoviste. Stejne tak jeden z asich vzacnych chroustu mlynarik - potrebuji ridke bory na pisku, ne to, co na tech piscich v soucasne chvili mame. Lesy souvisi i s temy druhy bezlesi, protoze nam silenym zpusobem zarostli i uzemi, ktera byla tradicne bezlesa - hradni pahorky ci jine vyslunne strane. Nebo se diky lesu nektera bezlesi fragmentovala (treba Palava ci Mohelno) ci izolovala- Mockrat zminene vypalovani nemohlo zadny druh ohrozit. Uvedomme si, ze vypalovani jako zpusob udrzby krajiny byl v nasich podminkach od nepameti, tedy minimalne nekolik staleti! Cela rada zvirat a roston bez vypalovani neprezije a jakykoliv jiny zpusob managementu (hospodareni) ho nenhradi. Je to zvlastni, ale vetsina jesterek pred pozarem zaleze a diky vypaleni ma pak mnohem lepsi obytny prostor pro zivot, zatimco zastineni keri ci stromy z dlouhodobe perspektivy nerozchodi. Nerikam, ze je to vselek - vse se musi delat z rozumem!
Samosebou, ze likvidace nasi krajiny je zpusobena spise souborem faktoru, ale myslim si, ze ten les je tim nejvetsim prusvihem - vse ostatni by ta zvirata plus minus rozdejchala. Kdyby byla krajina "vporadku" - tedy tak, jak byla nekolik staleti, tak by nejaka kocka ci blbe slozeni hnoje nevadilo.
Tak nejak mam pocit, ze lide na les koukaji jako na prirodu a hrozne me to stve, protoze v lese (rostlem, hustem) toho je vcelku dost malo. Nerikam, ze by se mel vsechen les ihned zmenit, to je blbost, ale meli by jsme se zamyslet nad tim, co v lese chceme a co nam cpou do hlavy Lesy CR. Situace se posledni pulrok malinko zlepsila, ale stejnak to furt neni ono. Pokud ma nekdo zajem, rad dodam dulezite prace podporujici to, co tady pisu. Sorry, ze pisi prizpevek, ktery je malinko offtopic, ale rikal jsem si, ze by to tu mohlo zaznit.
VH
Máš pravdu, že les má k přírodě stejně daleko jako parkoviště před hypermarketem, ale pořád je tu větší druhová pestrost než v řepkových nebo kukuřičných polích. Les je zpravidla tam, kde se nevyplatí zakládat pole. A na "přírodu" tak zbývá místo jen v okrajových částech měst a obcí, popřípadě v nezastavěných plochách velkoměst. Proto také ta averze k těm faktorům které ničí mez za barákem - poslední kousek "přírody". Smutné je, že "kulturní lesy" se zakládají přímo v chráněných oblastech nebo v jejich sousedsví se souhlasem (možná i v dobré víře) příslušných orgánů.
Na druhou stranu i člověk jako druh je součástí přírody a jakou si ji vytvoří takovou ji bude mít.
Jo, samo, ze an poli nic neni, ale paradoxne casto tam byva vic druhu, nez v lesich (ne ve vsech). A nejvic me stve, ze to, kde jak pises zustala priroda (tzv. ostatni puda se to jmenuje) tak se zakladaji nove lesni pozemky a co s eprevede na les uz jim zustane, amen... VH
On je problém taky v tom, že se to nenechává na přírodě, respektive ve stavu, který odpovídá původnímu stavu pro ten či onen biotop, nadmořskou výšku a zeměpisné šířky s přihlédnutím na lokální klima nebo mikroklima. Prostě, kde mají být louky ať jsou louky, kde lesostepi ať jsou lesostepi, kde přirozená lesní společenstva i s pasekami vzniklými pády velkých stromů nebo požáry (nemyslím tím od vajglu), kde je meandrující tok s nivními loukami a lesy, tak se má nechat řeka řece a ne, jak bývalo zvykem "regulovat" atd. Třeba ten příšernej hospodářskej zvyk nahrazovat smíšené nebo dokonce listnaté stromy smrkovou monokulturou (a ještě tak příšerně pravidelně) a pak plakat, že kůrovec je na postupu, bodejť ne, jednou zafouká a má to nalajnovaný okolo celý Šumavy a divit se, že nám ty potoky pod nánosem jehličí nějak zkysli. A když už to popadá a kůrovec sežere, tak by tam nejradši zase nasázeli to samý a ještě hustěji. Prostě je to špatným managementem krajiny a zásahů do krajiny.