Nevylíhnutá vejce

Je to zvláštní jev, naštěstí se mi prakticky takové jevy u hadů nestávají, ale zaznamenal jsem něco podobného u gekončíků Hemitheconyx caudicinctus. Můj názor byl, že šlo o nedostatečně silné mládě, které již nemělo sílu opustit vejce a vlastně umřelo vyčerpáním. Snad došlo i k předčasnému vstřebání žloutku, stávalo se mi to při vysokých teplotách, ale jen párkrát a jiná mláďata z té doby a teploty byla v pořádku. Snad v tom hraje nějakou roli i nějaká genetická predispozice, ale konkrétně u těch gekončíků zcela jistě nepůjde o důsledky příbuzenského chovu neboť samec byl z přírody. Možná šlo o nějaké mezipopulační rozdíly, které mi nerozlišujeme, ale v chovu se mohou projevit a ty se projevují i na horší líhnivosti, resp. životaschopnosti mláďat. Možná by bylo zajímavé napsat, u kterých drůhů se vám to stávalo a jestli zde mohl hrát roli inbreeding nebo naopak přílišná genetická odlišnost (u různých populací, poddruhů nebo druhů). Závislost může být i na vlhkosti inkubačního substrátu i vzdušné, inkubačních teplotách (příliš nízké, vysoké nebo rozkolísané) a nakonec i na vnějších faktorech, které jste nastínil (vitamíny, minerálie, UV B) nebo věk zvířat atd.

Děkuji za názor Krokodýle.
Inbreeding můžu zcela určitě vyloučit. Zvířata u kterých se mi to stává,jsou zcela jistě "nepříbuzná".Samce mám koupeného v Nizozemí a samice jsou přímý import z USA. Jinak jedná se konkrétně o Lampropeltis pyromelana infralabialis.Bohužel se mi podařilo najít pouze jednoho chovatele v USA,který chová Infralabialisky a ten není zrovna moc zdílný. V čechách znám pouze jediného člověka který tento druh choval a to pan Chadima,nicméně již jej nemá. A ani na teraristických serverech se chovatelé tohoto druhu nevyskytují.O to více mi vadí skutečnost že například z deseti vajec mám dva až čtyři úhyny tímto způsobem.Vitamíny a minerály jsou již v naprostém pořádku(rozbor trusu i krve již proběhl s výsledkem vynikajícím). Takže poslední možnost vidím v problému s líhní. Používám vodní líheň,teplotu 29 stupňů,vlhkost 90%.Teplota bych řekl že je optimální,neboť se mi líhne přibližně stejný počet samic a samců.Vlhkost také v normě (tedy dle mého názoru).K výkyvům teplot uvnitř líhně nedochází,odchylka je maximálně jeden stupeň (v průběhu inkubace měřeno digitálním teploměrem).Jako podklad pod vajíčka používám rašeliník.Vlhkost rašeliníku měřím,samozřejmě odhadem jinak to ani nejde,filtračním papírem.Zvířatům jsou čtyři roky.

Nebál bych se zkusit o něco nižší teploty, okolo 27 st., pohlaví hadů není závislé na teplotě, ale je dané geneticky. Já vajíčka hadů líhnu v "suchém" inkubátoru (topný kabel na víku), ve vermiculitu vlhčeném cca 1:10 vodou (1dcl vody na 1 l vermiculitu) v uzavřených krabičkách s minimálním množstvím malinkých dírek. Ale i v původním vodním jsem neměl problémy s líhnivostí, ale konkrétně pyromelany jsem neměl, resp. jen krátce samce nominátní formy. Nedokážu odhadnout jestli je lepší absolutně stálá teplota nebo s nočními poklesy, obojí mělo u mě u různých elaphek a lampropeltisek podobnou úspěšnost, i když většinou používám stálou teplotu, ale nižší okolo těch 27 st. Zkusil bych tu nižší teplotu, vývoj se prodlouží a mláďata by mohla být silnější. Pokud bych používal vyšší, tak bych volil mírný noční pokles. Přeci jen jde o hady s temperátních oblastí, kde se i v hlubší vrstvě substrátu může teplota v průběhu dne a noci měnit i o několik stupňů. Jsou to jen doměnky, ale myslím si že u netropických druhů, které svá vejce nezahrabávají do větších hloubek je kolísání teplot a tedy i nižší průměr teplot normální.

Dám na vaše rady,o něčem v tomto smyslu jsem stejně uvažoval,neboť problém musí být již rozhodně v inkubátoru jako takovém a rozhodně to chce nějakou změnu. Člověk postupuje vylučovací metodou,jinak to ani nejde.
Někde jsem o suchých inkubátorech něco již v minulosti studoval a proto vyzkouším tento způsob líhnutí. Nemám co ztratit.I ta teplota již mě napadala. Pokusím se snížit ,právě proto aby inkubace byla delší a mláďata byla silnější.
Jediná věc která by mně v tomto smyslu zajímala je vlhkost v líhni. Doporučovaná vlhkost bývá mezi 80-100% a proto se vás v tomto smyslu dovolím zeptat. Je jasné že vlhkost se absorbuje po dobu inkubace z vlhkého vermikulitu,stačí ale tento poměr(1:10) vlhkosti, na celou dobu inkubace?? A dále,"minimální počet direk v krabičkách",je mi to jasné jde o tu vlhkost,ale stačí to pro cirkulaci vzduchu?? Ještě mě v souvislosti s tím napadá,není problém s odkapáváním vody (při kondenzaci na víčku krabičky) na vejce ?? Už je těch otázek nějak více,ale snad to nevadí..........
A ještě jedna věc mě zajímá z odborného hlediska,zmiňujete se o geneticky daném počtu jednotlivých pohlaví ve snůškách.Nemám osobní zkušenosti,ale mám pocit že počet jednotlivých pohlaví se dá ovlivnit právě teplotou při inkubaci. Nevím zda u všech druhů,do takových experimentů se nepouštím ale zcela jistě jsem tuto informaci někde zaznamenal.Nebo je snad mylná??
Děkuji za váš čas,při odpovědích na mé dotazy.....

TSD (Temperature sex determination) neboli teplotní určení pohlaví bylo zaznamenáno u mnoha forem plazů, především u želv a gekonů, ale nikdy u hadů. A nové výzkumy ukazují, že tak jednoznačné to není ani u těch želv a různých ještěrů. Ale prostě u hadů by to nemělo mít vliv, tam by vše mělo vycházet statisticky zhruba stejně bez ohledu na teploty. Co se týká krabiček a vlhčení, tak ten poměr jsem napsal od oka, ale prostě mám vermiculit mírně vlhký a většinou ho nemusím dovlhčovat, maximálně jednou dvakrát, pokud mám větší dírky u krabiček, za dobu inkubace mohu podle stavu vermiculitu i vajíček lehce pomocí injekční stříkačky dovlhčit substrát v okolí vajíček. Občas je dobré (tak jednou týdně při kontrole vajíček) na chvilku víčko sundat a tím dojde k určité cirkulaci vzduchu. Pro větší efekt je možné dát na dno inkubátoru mělkou misku s vodou na ní rošt a na něj samotné krabičky, tím se udrží vyšší vlhkost celkově (70 až 80%) a nemusí být tak důsledně "zavíčkované" ty krabičky, výhodou vrchního ohřívání je hlavně to, že se voda na víku nesráží a nekape zpět, jako u vodního inkubátoru, ale zase nelze vytvořit tak vysoké vlhkosti v prostoru inkubátoru, takže třeba pro krokodýlí vejce je třeba lepší vodní, který i při téměř suchém inkubačním substrátu udělá vzdušnou vlhkost i přes 90%, ale pro hady a některé ještěry mi přijde vhodnější ten suchý typ inkubátoru. I když on zas tak suchý není, spíše bych měl psát z horním vyhříváním.

Rozumím.
A mnohokrát děkuji za váš názor a vaše rady, rozhodně jich při příští snůšce využiju a budu doufat že se úmrtnost mláďat,způsobem jaký jsem popisoval sníží.
Rozhodně je toto jedna z posledních možností,jak mohu ovlivnit tento nepříliš chovatelsky příjemný jev a jsem rád, že jsem zde našel chovatele s názorem,znalostmi a ochotou poradit.
Ještě jednou vám děkuji.............