Zimování a rýma

Safi pozor na tu kukuřici jelikož potřebuješ vlchkost ve sklepě tak ta kukuřice hodně rychle splesnivý u mne za dva měsice!!!a listí ti nahradí v pohodě papír a hlavně se nemusíš bát plísní.Jinak co se týká zářivky tak pokud máš stepačku celé leto venku tak jí nepotřebuješ těch pár týdnu na podzim a na jaře je to zbytečné a jinak bude zimovat. Aspon to je můj nazor.Žadná zařivka ani lampa želvám neda to co jim dá slunce!!

Jo s tou zářivkou máš samozřejmě pravdu, já jen, že kolegyně o tom mluvila a pár informací navíc neuškodí. Co jsem četl naposledy, tak 18 hodin UV zářivkou=30min. na slunci, což je tak maximum, co řada želv na sluníčku za den pobude. Jenže tohle nejde dělat se všemi druhy želv, konkrétně s již zmiňovanou uhlířkou je to podstatně složitější. Hermani a Horsifieldi těm zářivkou samozřejmě nesvítím, protože je to už zbytečné. Já osobně co se týče podkladu na zazimování přikláním spiš k propranému a vypečenému písku než hlíně. Jaké jsou tvé zkušenosti s podkladem na zimu? Rád nasaju další názor a zkušenosti.

co se týká podkladu na zimu pro želvy co nezimuji nebo i přes léto co musí být s nějakých duvodů v terariich(musim upozornit že se jedná o druhy testudo!!) tak se my za ty roky osvědčili hobliny at už u čerstvě narozených mládat až po dospělé kusy.Vím že to není tak pěkné na oko ale hlavbě praktické a hlavně trvá sakra dlouho než začnou smrdět či plesnivět a když je želva zbaští tak se níc neděje.Hlína u mládat kde potřebuješ vlchkost hned plesniví a i smrdí písek ujde ale také brzy zesmrádne a hlavně ho želvy dost žraly jak se jim nabalil na jídlo a dost často i do očí.Jinak jsem zimoval ve slámě poslední pár let a letos my poradil jeden dlouholetý želvař právě papír a když se na tím zamyslíš tak na tom něco je funguje to jak sláma,listí, či seno ale určitě v tom nebude plísen!!!!Jinak co se týká týká té zařivky(upozornuji že jsem škole moc nedal a jsem jen vyučený kuchař) tak si myslím že moc pravdu nemáš s tím že želva pobude na sluničku jen pul hodiny deně.ono je to trochu složitější s tim zařením ale i v polostinu ho ta želva pochytá dost na proměnu vitamínů,alespon tak já si to myslím(dyžtak mně někdo opravte jestli to tak není,ale někde jsem to četl že to tak funguje). Jinak samozřejmě s tou uhlířkou máš pravdu tato želva je můj sen ale problém je v tom svícení a vlchkosti tu venku nedosáhnu a želvy v terárich to není nic pro mne mám je raději venku na sluníčku.Jinak pokud by jsi měl nekdy čas a chut můžu ti sem hodit svůj kontakt a rád bych se o tvých zkušenostech s touto želvou dozvěděl víc. Lukas

To s tím pobytem na sluníčku není můj výmysl, je to ze článků zahraničních autorů publikací o želvách. Taktéž poměr zářivka/slunce. Je třeba si uvědomit, že spousta želv přes den estivuje a vylézá ráno a večer. Z mé zkušenosti je to tak, že hodně záleží na ročním období, moje želvy v červnu a části července na slunic tráví spoustu času sluněním se na kamenech, od poloviny července už vylézají méně, nebo jen vykukují z úkrytu. Záleží také na tom, jak venkovní výběh vypadá. S polostínem máš samozřejmě pravdu. Ona většinou dávka i chvilková na přímém slunci stačí chvilková, zářivkou toho nikdy nedosáhneš. Nejlépe je to vidět na příkladu mláďat žijícíh skrytým způsobem života a vylézajících jen na chvíli. Já uhlířku nemám příliš dlouho, tak se obávám, že mé zkušenosti s nimi jsou zatím pouze kusé, ale můžu ti doporučit ZOO Dvůr Králové nad Labem, kde s nimi mají bohaté zkušenosti a je možné si s nimi dohodnout i schůzku v chovném pavilonu plazů, želvy si "omakat" a hlavně se dozvědět spoustu zajímavých informaci nejen o uhlířkách.

Jo ten písek, no ono je to těžký, například právě už tolik zmiňovaná uhlířka vyžaduje vlhký podklad, já volím kombinaci kokosové vlákno-písek-dubová hrabanka-dvoucentimetrové klacíky a nějaké kamínky. Uhlířky se v přírodě rády pohybují na močálovité půdě, kde se zahrabávají. To samé dělají samozřejmě v zajetí a tak josu obaleny každou chvíli. Podotýkám, že písek je pro ně doporučený podklad. Tak to řeším kusem břidlice pod miskou se žrádlem a nebo želvu krmím mimo terárko z ruky. Jakmile ji nechám žrádlo v mističce, tak to hned rozhrabe a uválí v podkladu. Krmení z ruky není problém, protože uhlířky jsou už od mala krotké a při dodržování zásad co se týká manipulace se želvami se během pár týdnu vůbec nebojí. A člověk má taky kontrolu nad tím, jeslti sežraly zrovna ten list s vitamíny...Co jsem viděl obrázky, tak uhlířky jsou uválené téměř pořád. No já se brzy vydám za veterinářem co k němu jezdím a uvidím co z něho vysaju za moudra.

Ale co vím, to rád povím

Ještš jsem si vzpomněl, on není problém jen se svícením, to považuji zanejmenší problém, dá se to řešit tak jak to dělám já. Není to můj patent, uhlířky takhle vypouštějí i v už zmiňované ZOO. Oni mají ale také tu výhodu, že želvám posvití 15-30min. 300W UV lampou a je vystaráno. Obávám se, že ani jeden z nás tohle nezvládneme. Mně by asi vyhořela elektrika při zapnutí něčeho takového. Tak ještě svítím Infra výtopnou žárovku pro dosažení optimápní teploty a nemužu si ji vynachválit.

No a ještě poslední věc, já v té hlavě už taky nic neudržím...Jak volíš zvlhčování podkladu zazimování želv? Já když požíváš tan papír...Nerozmáčí se ti, nebo jak to řešíš? Rozprašovačem? Já abych se přiznal, doteď želvy zimoval v chladničce, ale z řady důvodů to není příliš vhodné, tak přecházím na zazimovávací ohrádku ve sklepě. Takže se nechám rád poučit!Dáváš tedy podklad hobliny, pak želvy a nakonec papír? Díky za radu

Geochelone carbonaria ale není typická pralesní želva, to snad spíš G. denticulata. G.c. je obyvatelkou okrajů lesů v oblastech kde lesy přecházejí v savany. Není správné ji chovat stále ve vlhku, v její domovině se střídá období dešťů a období relativního sucha. Oblast výskytu zasahuje do značných nadmořských výšek. Způsob chovu proto velmi záleží na lokalitě ze které želva pochází. Vyřešit u G.c. dostatečné zásobení organizmu D3 je podstatně jednodušší než např. u Testud. Zářivky to ale rozhodně nezvládnou.

Želva je z odchovu z Belgie, kdy je dost obtížné zjistit půvosní výskyt...Literatura, kterou jsem ke g.c. prostudoval včetně rad od herpetologa o ní mluví jako typické pralesní želvě. stejně tak denticulata, která je s carboniarou zaměňována nehledě na jejich rozdíl ve velikosti. Tvrdit o želvě výskytem převážně Venezuela a Brazílie, že obývá lesy, není zrovna trefné. Dostatečná vlhkost je především pro mláďata nezbytná. A je přirozené, že vlhkost v teráriu kolísá v určitých časových intervalech, které lze naprosto pohodlně ovlivnit rosením. Samozřejmě, že zářivky jako takové přísun vitamínu a vývin krunýře nezajistí, my se zde ale bavíme o osvětlovací technice a jejím vlivu na organismus...

Poslední postřeh, protože je želva malá, tak z důvodu zajištění potřebného UV přes den znemožňuji vstup do úkrytu, aby byl pobyt pod zářivkou co nejdelší. Pokud se chce želva skrýt, zahrabe se. Meritem věci je, že pokud terárium nechám celý den nezrosené, želva se podhrabe pod misku s vodou, tu převrátí a zahrabe se do mokrého místa.

Nicméně k rozmanitému rozšíření tohoto druhu jsou vlastně i lesy možným biotopem. Tuhle větu beru zpět.

Nevím nevím, kterýpak herpetolog zabývající se želvami si plete dentikulátu s uhlířkou proboha? Také jsem nepochopil, proč by nemělo být trefné tvrdit o želvě z Venezuely, že žije na okrajích lesů, navíc já to netvrdím, ona tam opravdu žije, stejně tak i na těch savanách. G. denticulata jako pralesní želva to prosím, ale že by i uhlířka, ta je tak od každého kousek. To tedy celá populace musela v nestřeženém okamžiku změnit radikálně způsob života i biotop. Rád bych si přečetl zdroje ze kterých čerpáte, je možné, že mě něco uteklo. Pokud jsem špatně pochopil podstatu rozhovoru na téma osvětlovací technika, mrzí mě to, ale řešili jste podíl UVA/B záření v té které zářivce a jeho vliv na syntézu D3 s následným dopadem na kvalitu krunýře, vyplynulo mě proto z toho, že řešíte vitamín D3. Co se týká vlhkosti prostředí u mláďat, s tím mohu jen souhlasit.

Poznámku o výskytu v lesích jsem také hbitě vzal zpět. Herpetologové si snad tyto dva druhy nepletou, já mluvím o více či méně laické veřejnosti a určitě ne v době, kdy má denticulata 50 cm a víc.Ono je to s určením biotpu složité, pokud budeme brát v úvahu vámi zmiňované vlhké podrosty savan, tak rozdělění vlhkosti je zde 70/30 ve prospěch vlhkého období. Jenže tohle dělění lze začít praktokovat až poté co želva dosáhne určité velikosti a věku, lze to zobecnit na období určitého zimního poklesu aktivity, ale je to značně zjednodušené. Určit z jaké oblasti želva pochází z výše zmíněného odchovu není dost dobře možné. Samožrejmě lze brát v potaz poměr ve zbarvení krunýře, ale zase u mláďat je to značně nejisté. Takže jeslti pochází z pralesního podrostu Brazílie nebo pásma Antil a podle toho přizpůsobovat chov...Samozřejmě jestli máte nápad nebo radu či zkušenost, budu za ni jen rád.

Zdravím včera už jsem usnul ve čtyři jsem musel do práce.Jinak koukám že se tu debata trochu přiostřila.Safi pozor na slova Khor je dost velký chovatel želv a přirodní lokality má dost najetý a to ne po internetu ale osobně ale na druho stranu každý máme jiné zkušenosti a člověk si musí zvolit sám co bude dobré.Já když své želvy zimuji žádnou vodu k nim nedávám a nikdy jsem ani vlchkost neměřil a želvy nikdy nevykazovali známky dehydratace tot moje zkušenost jinak sem želvy zimoval vždy v bednách kde byla na dně sláma na ní želvy a přikryté zase slámou. Ted my poradil khor at zkusím dát na zpot bedny trochu hoblin( kvuli vsáknutí výkalů) na to želvy a pak ten papír a samozřejmě zakrýt proti hlodavcům. Jinak když jsem si přečetl tuto vaší diskuzi o uhlířkách zustanu raději u svých testud a budu dál slintat nad uspěchy a fotkamy s uhlířkami.A ty dentikulaty jsou taky super ale oba dva druhy se my zdají dost náročný a já jsem pro relativní volnost zvířat což ve svých podmínkách jim nemůžu dopřát.Lukas

Klidně se na ně (carbonarie a denticulaty) vrhni, pobyt venku se dá řešit "skleníčkem" z polykarbonátu a dá se i dotápět, ideální je skleník nalepit na dům a natáhnout tam topení. Když to pěkně osázíš a zařídíš, tak je tam můžeš mít i celý rok.

Ahoj pro Krokodýla to je právě ono jelikož mám výběhy na místě kde není eletrika a sám bydlím v 2+1 kde není moc možností ohledně rodiny.Mám jeden výběh u rodičů se skleníkem ale to by bylo točo když bych topil želvám.Snad časem.díky za radu.

Tohle by se spis hodilo na nový téma, také jsem si drív myslel ze carbonarie jsou pralesní želvy, dnes už bych spis řekl, že se jedná o želvu, která žije i v pralese, ona ale žije nejen ve Venezuele, Panamě, Guajáně ale také na severu Argentíny, v Paraguay a Uruguay a dokonce je i populace z Peru.

2:Safi podle vzhledu se dá alespoň odhadnout odkud želva pochází, zkus hodit fotku hlavy, karapaxu a plastronu(ikdyž u 7cm mláděte to bude spiš věštění) Dospelci (hlavne samci) mají nekolik celkem průkazných znaku.

Tak já ji zkusim blejsknout a přidat fotku. Jsem zvědav, jestli se někdo chytí s určením původu u takhle prťavé želvy, já osobně jsem to nezvlád. To ale není zas takové překvapení... Ještě se zkusím domluvit v královedvorské zoo na návštěvě v chovném pavilonu plazů. U nich to bude největší jistota co se týče určení i podmínek chovu.

Tohle je moje nejmenší samice (cca 20cm) chci na ní ukázat, že carbonarie se nechají vyrůst rovně:

jiná pohled ( barevně je to trochu do zelena - fotil jsem to pod výbojkou a želvy nechteli moc spolupracovat - maj uz noc:

Tohle je samec, ten je skoro 2x takovej toho jsem vzal z bleskem, až bude víc času nefotim je umyté a za denního světla aby vynikly barvy

Jinak Carbonarky se moc s D3 trápit nemusí, tedy ne že by jim neprospívalo, ale jakožto opravdu Všežravé želvy ( málokterá suchozemská želva je tak pěkně všežravá) to mohou dořešit doplňováním z živ. zdrojů (třeba myši - doporučuju pravidelně v menším množství)

Sysel jak je chováš v jakých podmínkách máš je venku přes léto nebo stále doma?Teda pokud se mohu zeptat?Děkuji lukas

Jasne ze se muzes zeptat ,
Mám je celorocne doma, protoze venku na ne nemam prostor, pokud se mi povede presun, který plánuju a podarí se mi tam ufinancovat stavbu rodiného domku, chci je mít ve skleníku, nebo zimní želví zahradě s napojením na venkovní výběh. Jako dospělé jsou to relativně otužilé želvy. Mám 2 páry v teráriu 2,2m x 0,75m, původně jsem myslel ( a jsem na to připraven) že je budu muset rozdělovat, ale samci mezi sebou koexistují bez jakýchkoliv náznaků agresivity.
Tady jedna fotka jaké barvy mají když se umejou :)

Jak máš vybavené terarium osvětlení my je jasné spíš by mne zajímal substrát a jestli jim rosíš nebo tam máš třeba mlhátor?Možná by bylo vážně lepší hodit to jako nové vlákno zajímalo by to určítě více lidí.

OK, zalozil jsem vnové vlákno (treba by admn vedel jak to nejka sikovne prekopírovat aby to neztratilo pointu, ale i kdyby ne skopcil jsem tam svoje prispevky)