Zobák

Jestli se želva nechá, tak jí ten přerostlý zobák opatrně oštípej kleštičkama na nehty / opiluj pilníčkem na nehty / nebo něčím jiným, podle toho, jak hodně je přerostlý. Můžeš si to nechat udělat i u veterináře, ale ten udělá v podstatě úplně to samé, co bys udělala doma sama.

No když už jsme u toho,tak se to zastřihuje rovně,nebo nějak ze šikma jak to má přirozeně nebo jak?Asi blbý dotaz,ale tohle já jaksi nevím

1. Doporučoval bych nějaké kvalitnější kleštičky, ať to pak zbytečně nepižláte.

2. Problém u plašších želv bývá je vůbec je za tou hlavou chytit. Jakmile se vám to porvé nepovede, začnou si na to dávat bacha a půjde to už jen hůř. Želvu je třeba chytit až za hlavou (tedy na krku hned za hlavou) a zapáčit se prstama, které ji drží, o krunýř, mají v tom stahování hlavy dovnitř neuvěřitelnou sílu.

3. Jakmile se želvu podaří chytit za hlavou, může začít funět, supět, nepřirozeně vyvalovat oči, škrábat, no prostě bránit se o život. Je třeba nepolevit a nepouštět. Tahle procedura prostě je z principu docela drsná. Není proto vhodná pro "měkké" chovatele, kteří svou jedinou želvičku milují nade vše na světě a nikdy by jí nezkřivili vlásek na hlavě . V takovém případě bych to radši přenechal někomu jinému, nezaujatému.

4. Extrémně přerostlý zobák bych nezkracoval hned do "normální" velikosti, ale rozložil bych si to aspoň na dvakrát s pauzou pár týdnů. Protože jinak hrozí, že je zobák už tak ztluštělý, že se při stříhání může naštípnout i směrem dovnitř a vniknou další poranění.
Prakticky pak co se týče samotného zkracování je lepší uštipovat a dorovnávat po menších částech víckrát a dopracovat se tak do výsledného stavu, než to vzít všechno na jeden šmik.

5. Co se týče výsledného tvaru, to uvidíte sami co na konec výjde Samozřejmě ideál by byl asi to co mají želvy v přírodě.

ad. 3: Já bych to nejdřív na želvu zkusila "po dobrém" - naše želvy trpělivě drží a nechají se sebou dělat úplně cokoliv - až se jim sama divím. Prostě je držím opatrně a nedělám prudké pohyby, a ony si nechají zobák klidně zkrátit, aniž bych jim musela držet hlavu - vůbec se nesnaží schovat do krunýře. Ale je mi jasné, že většina želv si to jen tak líbit nenechá .
Jinak souhlasím ze zkracováním pomalu, klidně na víckrát, po malých kouskách. Pozor, abyste zobák nezkrátili moc a nevznikla mezera mezi horní a dolní čelistí, ono se to nezdá, ale člověk zarovnává a zarovnává a najednou zjistí, že to zarovnal víc než měl .

Na želvu, která by sama držela, jsem osobně ještě nenarazil, nicméně jsem se o to ani nepokoušel, protože na takové piplačky nemám čas.

Pozor, abyste zobák nezkrátili moc a nevznikla mezera mezi horní a dolní čelistí, ono se to nezdá, ale člověk zarovnává a zarovnává a najednou zjistí, že to zarovnal víc než měl.

Tak tak, to už se mi taky stalo...

A jak jste to řešil?
A já to asi budu řešit tak,že se poprvé půjdu podívat jak to dělá vet a kdyby se ještě něco takového přihodilo tak už budu vědět co a jak

Ahoj, co se týče toho, že želva bude sama držet a nechá si uskřípnout rovinový zobák, tak to je docela utopie. Já letos dostal dvě t. hermani b. a jedna měla z nesprávně složené stravy taky takový klofák. Postup toho, jak ji zachytit za hlavou jak je tady uveden je správný, ale podstatně větší problém bude ji pak udržet, protože želva s sebou bude pekelně zmítat. Já se o to radši ani nepokoušel a naplánoval si návštěvu herpetologa. Jenže želva si během týdne než jsem k němu jel zobák pořídila sama venku odlomit tak, aby ji už nepřekážel a to tak, že naprosto rovně, bez jekékoliv praskliny. Rozhodně ale nenabádám k tomu, nechat ji a čekat, až si ho sama odlomí. Zobák ji totož dost překáží při žraní. Ale stejně jsem s ní k vetovi jel a ten ji ho ještě krapet klešťonůžkami pokrátil. No a želva se právě ukrutně zmítala a ještě si cvrkla... Ono jde taky o to, že musíte želvu držet na zadních, aby jste měli dobrý přístup k hlavě. No a v neposlední řadě pokud se rozhodnete zkracovat doma, tak to chce opatrně, protože pokud zapáčíte, může želvě rohovinová čelist nad klofákem prasknout.

Já si myslím, že nejlepší bude opatrné opilování pilníkem na nehty, rozložené do několika dnů, začít a přestat s tím, až želva začne vyvíjet "větší" odpor. Z nůžek mám osobně trochu strach, bojím se že šmiknu, v zobanu praskne a půlka čelisti bude odštíplá. Jednou se mi něco podobného přihodilo s drápem, ale naštěstí to nebylo tak katastrofální.

Pilník na nehty se dá použít tak maximálně na dorovnání malých nerovností, nikoliv na úplné opilování celého přerostlého zobáku, to by trvalo hooodně dlouho. Kleštičkama na nehty je to záležitost maximálně 1 minuty pro člověka, který to dělá poprvé a moc mu to nejde. Jinak třeba mně to nezabere více než 15-20 sekund na jednu želvu. Takže jen krátký stres, který problém vyřeší na relativně dlouho.
I s pilníkem je třeba želvu násilně chytit za hlavou, aby byla o něco opřená a pilník mohl na zobák vyvíjet účinný tlak a opilovávat jej, ale efektivita ve srovnání s kleštičkama je velmi nízká => delší stresování želvy (i majitele).
Jsem si jistý, že pokud si zvládnete ostříhat nehty, tak zvládnete i zobák želvy, který je sice tvrdší, ale to je tak vše.
Z těch desítek stříhání co jsem už podstoupil mi přijde, že jej nelze tak lehce naštípnout. Ikdyž jsem omylem cvakl kleštičkama jakoby dovnitř, čímž by mohlo dojít k naštípnutí, tak se vždycky jen odlámalo nejbližsí okolí a k naštípnutí nedošlo.

Nie je lepsie predchadzat prerastaniu rohoviny lepsou stravou?

Samozřejmě je. Jenže, když má želva už pořádný "klapák", jak píše původní zadavatelka, který ji v příjímání té stravy brání, tak to jinak nejde.

Jak říká navay, pilník jen na doladění. Už vidím jak se při usilovném pilování kouří želvičce z hlavy.
Nezažili jste to sami na sobě, když si chcete rychle upilovat nehet, jak nepříjemě to může dopadnout? Já jo