Hadi na tom nejsou jinak. Zvláště ti z volné přírody, co se živí hlodavci, kteří jsou přenašeči mnoho nebezpežných infekcí. Přenos je nasnadě, had si uloví infikovaného hraboše -> na zubech a v dutině ústní mu zůstanou zbytky jeho krve nebo jiných tělních tekutin -> pak chytneme hada my a pokouše nás -> přenos dokončen. Výsledné zarudnutí a otok v místě pokousání je pak důsledek probíhající lokalní infekce, nikoliv působení jedu.