Předmět Autor Datum
Hroznýšovití něčím takovým podle mě rozhodně nedisponují. Užovkovití se zadními, rýhovanými jedovými…
malpolon 05.01.2008 00:44
malpolon
:-D jj hroznysi to pry nemaji vubec...Tak asi ale jejich jed bude spocivat v nejakych slabych travic…
haš 05.01.2008 09:37
haš
haš - Škrtiči rozhodně jedem nedisponují, proto také svojí kořist škrtí a neparalyzují jedem jako pr…
RITCHI 05.01.2008 23:04
RITCHI
:-D:-):-)to ja vim myslel jsem to ze srandy.Takze pokud drzi koris delsi dobu je mozne ze do ni vpra…
haš 06.01.2008 11:37
haš
Účinky tohohle jedu na člověka nejsou moc probádaný. Nemůžeš házet všechny užovky do jednoho pytle.…
knoxville 06.01.2008 12:27
knoxville
Ten otok a svědění bylo u jediného kousnutí z mnoha. A jednalo se o velkou dospělou samici, která mi…
malpolon 06.01.2008 12:38
malpolon
knoxville to napsal dobře, účinky sekretů Duvernoyho žlázy u mnoha užovek ještě nejsou dostatečně pr…
RITCHI 06.01.2008 12:45
RITCHI
:-D myslite ze jim ta zlaza v prubehu evoluce "zakrnela"?::)protoze nejaky vyznam tam bud hrala nebo…
haš 06.01.2008 12:57
haš
myslite ze jim ta zlaza v prubehu evoluce "zakrnela"? Naopak si myslím, že v průběhu evoluce se Duv…
carlos 10.04.2008 14:50
carlos
Nemáte někdo článek, nebo něco, kde jsou vypasný rody užovkovitých, které mají a nemají tyto kanálky…
knoxville 06.01.2008 13:00
knoxville
O žádném takovém článku či seznamu nevím, ale doporučuju příručku Davida Hegnera "Jedovatí hadi v př…
RITCHI 06.01.2008 13:33
RITCHI
cheche, o fous :-D
MadMike 06.01.2008 13:36
MadMike
Myslím, že v knížce D.Hegnera - Jedovatí hadi v přírodě a teráriích je to pěkně popsaný, bohužel jse…
MadMike 06.01.2008 13:36
MadMike
:-Dneudelal by nekdo dobry skutek a nehodil to tady?pokud ma doma tu knihu teda:puff:..........
haš 06.01.2008 13:46
haš
Nj, zkusím to nafotit...:-)
RITCHI 06.01.2008 13:57
RITCHI
::)aspon budu pak o neco chytrejsi..
haš 06.01.2008 14:01
haš
Tak tady to je: [1.jpg] [2.jpg] [3.jpg]
RITCHI 06.01.2008 14:19
RITCHI
;-)diky...
haš 06.01.2008 14:29
haš
Tak jsem se dočetl, že jsem měl s tou Coronellou pravdu. Už jsem pochyboval a přemýšlel z čeho ten o…
malpolon 06.01.2008 14:42
malpolon
Jednou mně kousla ( už je to aspoň 11 let a ne moje ) štíhlovka, už nevím přesně jaká, pravděpodobně…
boaedon 10.04.2008 12:44
boaedon
Je třeba si uvědomit, že to, čemu se po pokousání hadem přisuzuje jako účinek jedu, má mnohdy úplně…
navay 10.04.2008 13:47
navay
Hadi na tom nejsou jinak. Zvláště ti z volné přírody, co se živí hlodavci, kteří jsou přenašeči mnoh… poslední
Dasta-jinde 26.05.2008 13:40
Dasta-jinde

Hroznýšovití něčím takovým podle mě rozhodně nedisponují. Užovkovití se zadními, rýhovanými jedovými zuby mají Duvernoyovu žlázu produkující toxiny a snad i trávicí enzymy. A někteří užovkovití- částeční škrtiči jako např. naše Coronella austriaca, jsou touto žlázou podle mě vybaveni taky a jedové zuby nemají. Slabý toxin je obsažen ve slinách. Pří zákusu do oběti se do tkáně poškozené normálními zuby dostává i produkt Duvernoyovy žlázy. Toť moje informace potvrzené zkušeností s otokem a svěděním po kousnutí zmiňované užovky. Chovatelé jeďáků mě třeba doplní nebo opraví..

haš - Škrtiči rozhodně jedem nedisponují, proto také svojí kořist škrtí a neparalyzují jedem jako praví jeďáci. Jak píše Malpolon, některé užovky mají zadní rýhované zuby, kterými při kousnutí není jed vstříknut pod tlakem jako u dutých zubů chřestýšů či zmijí, ale drážkou v zubu jen volně stéká do rány. Ale většina užovek má sice Duvernoyho žlázu vytvářející jedovatý sekret, ale nemá propojující kanálky do zubů, takže jsou odkázáni také svojí kořist jenom "uškrtit". Co se týče té tvé korálovky, můžeš být naprosto klidný. Ta tě určitě neuštkne... :-D

Účinky tohohle jedu na člověka nejsou moc probádaný. Nemůžeš házet všechny užovky do jednoho pytle. Pod užovkovitý patří třeba i bojgy :) Co se týče našich hadů, tak bych se nebál. Výše zmíněná Coronella mě hryzla několikrát a nikdy z toho nic nebylo. Tihle hadi si většinou musí párkrát žvýknout aby vůbec mohli zadní "jedové" zuby použít. Někdy to snad ani vzhldem k velikosti hada a kořisti není možný. Na druhou stranu mě hryzla malinkatá Telescopka a byl z toho otok podobný, jako od včelího žihadla.

knoxville to napsal dobře, účinky sekretů Duvernoyho žlázy u mnoha užovek ještě nejsou dostatečně prozkoumány. Ale jak už jsem psal, většina užovek tuto žlázu sice vlasní, ale protože nemají funkční propojovací kanálky se zuby, můžou kořist žvýkat až do alelůjá naprosto bez efektu. Třeba taková naše užovka obojková má tuto žlázu taky, ale je naprosto nefunkční. Tahle užovka navíc svojí kořist (žáby, čolky, drobné plevelné rybky) ani neškrtí, ale polyká za živa.

Jednou mně kousla ( už je to aspoň 11 let a ne moje ) štíhlovka, už nevím přesně jaká, pravděpodobně zelenožlutá(Coluber viridiflavus) a pěkně si mně požvýkala. Myslala jsem, že hned pustí, jak to dělají obvykle jiné užovky, když se spletou. Ale tato ne, musela jsem ji nakonec sundat. Pak jsem měla prst nateklý ale nic tragického to nebylo.

Je třeba si uvědomit, že to, čemu se po pokousání hadem přisuzuje jako účinek jedu, má mnohdy úplně jinou příčinu.

Asi jste všichni slyšeli, jak působí sliny varanů komodských, které jsou plné nebezpečných bakterií, které pak infekcí skolí kousnuté zvíře. Hadi na tom nejsou jinak. Zvláště ti z volné přírody, co se živí hlodavci, kteří jsou přenašeči mnoho nebezpežných infekcí. Přenos je nasnadě, had si uloví infikovaného hraboše -> na zubech a v dutině ústní mu zůstanou zbytky jeho krve nebo jiných tělních tekutin -> pak chytneme hada my a pokouše nás -> přenos dokončen. Výsledné zarudnutí a otok v místě pokousání je pak důsledek probíhající lokalní infekce, nikoliv působení jedu.

Dále ke slabému otoku a zrudnutí může dojít i v důsledku mechanického poškození desítkami zubů (zejména u druhů s delšími zuby, silným stiskem držky a přežvykovýním na místě). Zkuste se popíchat sterilní jehlou na ploše pár cm čtverečních asi 100x a napodobit tak přežvykujícího hada :-) ..., jestli vám to místo neoteče a nezrudne, tak u mě máte pivo ;-)

Takže interpretace následků kousnutí je mnohdy docela problematická.

Hadi na tom nejsou jinak. Zvláště ti z volné přírody, co se živí hlodavci, kteří jsou přenašeči mnoho nebezpežných infekcí. Přenos je nasnadě, had si uloví infikovaného hraboše -> na zubech a v dutině ústní mu zůstanou zbytky jeho krve nebo jiných tělních tekutin -> pak chytneme hada my a pokouše nás -> přenos dokončen. Výsledné zarudnutí a otok v místě pokousání je pak důsledek probíhající lokalní infekce, nikoliv působení jedu.

Pár slovy:´´had si zuby nečistí´´

Zpět do poradny Odpovědět na původní otázku Nahoru