Apeluji na představitele a funkcionáře všech terarijních spolků a sdružení, TSP, KCHŽ atd.
Žádám a prosím představitele všech chovatelských skupin, spolků, združení, zvláště pak těch největších. Uveřejněte prosím vaše postoje a případnou aktivitu, týkající se novely zákona 100/2004, na veřejných fórech. Ne každý chovatel je členem a neinformovanost široké chovatelské veřejnosti je evidentní.Takto to vypadá, že sdružení, která mají vesměs ve stanovách podporu chovu, chovatelů, propagaci a jakousi záštitu celé chovatelské veřejnosti a ochranu přírody, mlčí a čekají co se stane. Věřím tomu, že vás současná situace nenechává chladnou a alespoň doufám, že se nějaká aktivita vyvíjí. Jsem přesvědčen o tom, že mlčení vás připraví o podporu široké veřejnosti, což není, alespoň myslím, příliš taktické. Nenechte rozbít a rozmělnit snahu samostatných chovatelů o odpor.
Ostatní samostatné chovatele žádám aby se k mé apelaci připojili. Děkuji.
Ano je to možné, za předpokladu široce rozvětvené sítě sběračů a pašeráků je možné dostat do chovu pár kusů zvířat z přírody, ale jen tehdy, když chovatel je blb. Záměrně říkám pár, protože chovná "prokádrovaná" zvířata sama snáší a mají mladé a počet vajec, které jsou jednotlivé druhy schopny za sezonu naklást je limitující a hlavně známý. Nemohu tedy nahlásit na samici hermanky 100 mláďat za sezonu, když každý ví, nebo alespoň by odpovědný orgán měl vědět, že dobrá samice snese maximálně třicet vajec za sezonu +-. Marginata a graeca tak maximálně okolo 50ks s tím, že líhnivost bývá obvykle 80-90%. Kam by se tedy vešli ti pašovaní jedinci? Další argument je ten, že v přírodě není možné běžně najít mláďata v odpovídající velikosti cca do 1 měsíce věku ve velkém množství. Pokud bych to měl vyjádřit v %, tak na 100 ks nalezených dospělých jedinců naleznete tak 2 maximálně 3% takovýchto mláďat, která by se s trochou fantazie mohla do odchovů zamíchat. Jak říkám bez široké sítě sběračů to je utopie.
Navíc, rád bych poznal chovatele, který by mezi své odchovy "zamíchal" želvy z přírody. Hrozba nemocí a parazitů je jistě každému, kdo se setkal s jakýmkoliv zvířetem z dovozu, ať už z "farmy" nebo z přírody, jasná. Já například bych takovou nepředloženost nikdy neudělal a žádný jiný opravdový chovatel také ne. Dokonce zkušení chovatelé, mění-li si mezi sebou zvířata doma odchovaná, dbají na karanténu. Ekonomický efekt takového míchání je také sporný,
nevím sice, za kolik se pašovaná zvířata prodávají, ale podle inzerátů navracejících se turistů z Tunisu soudím, že cena není příliš odlišná od ceny kterou inzerují chovatelé. Když si započítám daně, nutné náklady atd. kde vidí odborníci ten úžasný zisk, nějak mě to uniká. Koupím-li pašovanou želvu jako chovatel za 1000-1500,- proženu ji byrokratickým kolečkem papírování, riskuji, že mě uhyne a nakazí celý chov. Potom ji prodám za 1500,- a zdaním? Mě to prostě jako dobrý kšeft nepřipadá. To by si pro želvy musel chovatel jezdit sám a to tedy opravdu nejde, když už pominu morální hledisko, tak na to není prostě čas, protože se v kritickou dobu musí starat o své želvy, které také snáší a líhnou se mláďata. Navíc sám by nikdy nesebral tolik želv, aby se mu cesta vyplatila.
Tak tohle je jeden z hlavních důvodů,proč by dobře zavedený chovatel,do takového kšeftu nešel
Velice pozoruhodný argument, hodný génia. Začnu od konce. Vždy mě bylo ve škole vtloukáno do hlavy, že nabídka, ať už jakéhokoliv zboží, se vždy řídí poptávkou. Možná že autor novely zákona vynalezl nový revoluční způsob obchodování a ten původní platící od úsvitu dějin odsunul do zapomění. Bylo by to fajn, dostaneme se tak do ráje výrobců a obchodníků, kteří ať už vyrobí cokoliv, mají zaručeno, že obchodník to lehce prodá, vždyť bude stačit zboží pouze vystavit a inzerovat. Doporučuji autorovi, aby si tuto myšlenku nechal patentovat, zcela jistě bude mít pro něj nedozírný ekonomický efekt, výrobci a obchodníci budou bez sebe štěstím a nějakou tou korunou(dolarem) nebudou jistě šetřit, odpadnou jim náklady za reklamy, průzkum trhu atd.
První část zdůvodnění je už více hodná zamyšlení. Stává se, že mláďata želv při neodborné péči hynou, to je fakt.
Proč tedy se pozornost kontrolních orgánů nezaměří na autory a vydavatele "odborných" publikací typu "Bydlí s námi suchozemská želva", proč dopustí aby se takové bláboly, praktické návody pro likvidaci želv vůbec dostaly mezi začínající chovatele? Každý chovatel, (ne překupník) má z pochopitelných důvodů snahu o to, informovat co možná
nejpodrobněji začínajícího nezkušeného chovatele o způsobu chovu, vyhne se tak následným reklamacím a nedorozuměním. Já mám například v tomto ohledu svědomí zcela čisté a vše, co je mě o chovu známo se snažím předávat dál. Přesto však je nutné přiznat, že určité procento jedinců uhyne i bez instrukcí uvedených ve výše uvedené publikaci. Je to přirozené, toto procento je však vždy řádově menší než procento želv, které nepřežijí v přírodě. Přežití mladých jedinců v přírodě až do dospělosti je nutné brát spíš jako výjmečnou událost než pravidlo. Stačí si uvědomit, že taková želví samička je schopna za celé svoje reprodukční období cca 30-50let naklást 40letx30vajec =1.200mladých. Pokud populace druhu zůstává co do počtu jedinců stabilní, případně se ještě zmenšuje, tak můj selský rozum tvrdí, že od jedné samičky přežije do dospělosti a možnosti následného rozmnožení nanejvýš 1,5 mláďěte, zohledníme-li samečka, který se jistě účastní na reprodukci více samiček. Všechna ostatní mláďata podlehnou tlakům predátorů, nemocí, počasí a asfaltových silniček, které za vydatného financování EU,což neopomene hrdě ohlásit modrá cedule, se všude po Peloponésu staví.
Naskytla se možnost a to hned ze dvou stran, probrat naše problémy v televizní reportáži,
Protože jsem schopen smysluplně argumentovat pouze v úzké oblasti chovu želv, rád bych na tuto možnost včas upozornil ostatní chovatele. Vzhledem k tomu, že má zkušenost ve veřejném vystupování je nulová, žádám zkušenější o spolupráci.
To by bylo samozřejmě super. Jenže by to chtělo člověka na vysoké odborné úrovni, mediálně známého a nejlépe s nějakým akademickým titulem. Vím, že absolutorium na VŠ ještě není patentem na rozum, ale v tomto případě by to mohlo působit pozitivně. Napadá vás někdo takový? Mě Ing. Roman Zajíček, třeba...
Tak to mám právě na mysli, jsem schopen poskytnout jakékoliv podklady, ale obávám se, že to je tak asi všechno. Je docela dobře možné, že bych nadělal víc škody než užitku. Pokud ovšem nebude zbytí asi do toho půjdu.
Máme-li na mysli stejného Ing. Zajíčka, mohu potvrdit, že je to velice rozumný pán. Svého času jezdil za AOPK ke mě na kontroly a přesto, že byl velice přísný a "šťouravý" a neopomenul žádnou maličkost, vždy jsem se setkal s férovým a hlavně odborným přístupem.
Nevím zda se někdo již ozval, ale zkus přímo oslovit některé špičky z ČHS nebo TSP a podrobně jim popsat o jakýprojekt jde. Z ifauny mě napadá P.Hainz.Přirozená skromnost teraristů (narozdíl od politiků)jim brání se dobrovolně přihlásit.
Původně jsem se ke zmíněnému nechtěl moc vyjadřovat, každému, kdo me trochu zná je muj názor jasny (ostatně myslím, že tu máme všichni názor zhruba stejný). Jsem trochu horká hlava a pokaždé, když čtu takovou to diskuzi tak pak s toho jak sem naštvanej na ty kdo takové nesmysly vymýšlí, že pak z toho celou noc nespím...
Osobně si myslím, že by nebylo od věci pokud by podobný zákon nabyl platnost, domluvit se a s několika kolegy, kteří množí želvy ve velkém (já mezi ně bohužel nepatřím, mívám odchovy ročně v pouze v desítkách kusů) a donést všechny tohoroční odchovy na úřad a darovat je státu. Aby pánové poznali co jsou to náklady na chov, kdyby to udělalo 10největších chovatelů želv v ČR, které znám, lehce by se na úřadě sešlo tak okolo 2-3 tisíc želviček.Následně bych ohlásil, že hold želvičky hodláme nosit každoročně a zárověň chceme býti jakožto veřejnost informováni o tom zda jsou jim poskytnuty správné podmínky pro chov a pokud ne domáhat se soudně na ochranu proti týrání zvířat. Akorát by mi bylo líto těch želv. No je mi jasný, že to je utopie, ale chtěl bych pak kouknout do očí úředníkovi, který to vymyslel.
Oficielní názor ČHS je zde 0