Super napsany, skvele to vyjaduje i muj pohled. Na kontakt privyknes skoro jakykoliv zvire, chce to jen cas a trpelivost a smirit se ze vysledky jsou ruzny, nekdy vyslovene pratelsky, nekdy jen tolerance... Je fakt ze treba savci (zkusenosti zas tak moc nemam, snad jen psi, kocky, kone, prasata, kravy a krecci) jsou o trochu jednodussi, protoze jsou citelnejsi, u nich vidis na prvni pohled jakou ma naladu, rozeznat to u hada je tezsi. Jde o to najit tu hranici kdy to zvire se prestava citit komfortne a nepatrne ji prekracovat. Ta hranice se tim bude postupne posouvat a pujde to. Ale je pravda ze je to hodne o citu a kazdej ho nema a nejsem si uplne jistej, jestli to jde natrenovat.
A pak je tu nasilny pristup, rukavice, hak, zminena odchytova tyc... je dobry se smirit s tim, ze to obcas jinak nejde a nevahat tenhle pristup pouzit, pokud je to nutny. Ono i had se po odloveni hakem za hlavou casem na ruce uklidni, pes taky zjisti ze nema cenu bojovat a ten co ho drzi to nedela s laskou. Pamatuju jak sem prezil utok krizence brazilsky filly - neskutecne stastnou nahodou sem ho ve skoku chytnul za obojek, svihnul s nim vo zem a zatim co jsem ho dusil dostal par kopancu kolenem. Ja byl dost poskrabanej, ale kdyz jsem ho, potom co to zacal vzdavat, pustil, najednou to byl super pes, ten vzah se krasne zklidnil a od ty doby byl v pohode. Jezis to sem se zase rozepsal a mimo tema. Takze schrnuto do jedny vety: Omatlavat, ale ne moc casto a smirit se ze pokrok bude pomaly a bude to trvat dlouho a mozna se to nikdy uplne nepovede.