Jedna z možností je třeba známý geografický původ (u importů), jsou různý bionometrický údaje i ta folidióza, třeba zbarvení duhovky, jazyka, posazení nosní dírky, trochu se dá operovat i s tím zbarvením (břicha,rtů, boční linky, ocasu aj.) dneska už i genetika, dříve třeba složení toxinu. Ale je pravda, že vyznat se v tom nevyznám Ono taky dost neúspěchů v chovu (odchovu) způsobovala i snaha spářit odlišné druhy z různých podmínek, aniž to teda člověk věděl, protože dřív byl vůbec rád, když sehnal dva jedince opačného pohlaví zelené barvy a stejného názvu. V tomhle je výhoda importů, kdy často víš přesně odkud ty zvířata pochází a je i dost pravděpodobné, že jde nejen o stejný poddruh nebo formu, ale i o stejnou populaci z přesnou lokalitou. On ten čurbes není jen v těch "zelených", ale třeba wagleráci, kteří jsou prakticky na každém ostrově (souostroví) nebo na různých místech kontinentu poměrně odlišní a pořád jde vlastně o "jeden" druh, pak je fajn, když víš lokalitu.