Přidat otázku mezi oblíbenéZasílat nové odpovědi e-mailem ,,Trimeresurus'' sp.

Zdravím všechny.
Před nějakým časem se mi naskytla příležitost letmo nahlédnout do nádherné knížky ,,Asian PitVipers''(Asijští ,,chřestýšovci'') byl jsem trochu zděšen nejen počtem druhů, ale i jejich značnou podobností, stejně jako variabilitou v rámci jednoho druhu. To lze ostatně pozorovat i na burzách u chovatelů atp, a tak hadi často označovaní jako ,,albolabris'';,,popeiorum''atp. jsou od sebe často k nerozeznání,nebo pokaždé uplně jiní:-D a jejich druhovou příslušností se asi nikdo moc nezajímá, (to ani nemluvím o dalších zelených chřestýšovcích:-)). Prozkoumal jsem už na internetu kde co a další dostupné zdroje, ale informace se markantně liší nebo si dokonce navzájem protiřečí.:-D Zajímalo by mě tedy na základě čeho se dají tyto podobné druhy od sebe rozlišit, když na folidózu se spoléhat nedá a o zbarvení ani nemluvě:))
Předem děkuji za všechny reakce;-)

loading...
Předmět Autor Datum
Jedna z možností je třeba známý geografický původ (u importů), jsou různý bionometrický údaje i ta f…
krokodýl 18.02.2008 18:40
krokodýl
Zdravím, toto je největší problém českých chovatelů těchto hadů, protože kolikrát ani nevědějí co pr…
Michal... 18.02.2008 18:41
Michal...
Díky za reakce ,ale myslel jsem něco trochu konkrétnějšího, třeba ta folidóza (příp. posazení nosní…
Serpent 18.02.2008 19:40
Serpent
To by tady asi zabralo hooodně místa, mám možnost nafotit cca 10-12 druhů trimáčů (nejen zelenáče),…
krokodýl 18.02.2008 19:44
krokodýl
No právě že ,,Pitvipers'' nemám, jen jsem do ní letmo nakoukl na burze, ale snad ji pořídím na příšt…
Serpent 18.02.2008 19:50
Serpent
Serpent - nemusíš čekat na burzu, můžeš si jí objednat ;-) hadi.htm
RITCHI 18.02.2008 20:01
RITCHI
Pokud se zajimáš o trimoše tak si jí určitě kup stojí zato;-)
Bothriechis 18.02.2008 20:36
Bothriechis
Určitě to je dobrá knížka také do ní koukám pořád, ale není tam všechno. Těším se až vyjde knížka od…
Michal... 18.02.2008 21:47
Michal...
Díky, mám tu knížku rozhodně v plánu,...:-)Taky díky všem za reakce budu teda pátrat dal v literatuř…
Serpent 18.02.2008 22:36
Serpent
Dobrý článek ,,Determinace zelených chřestýšovců rodu Trimeresurus (David Hegner a Libor Zajac)" - v… poslední
Vladěk 19.02.2008 09:14
Vladěk

Jedna z možností je třeba známý geografický původ (u importů), jsou různý bionometrický údaje i ta folidióza, třeba zbarvení duhovky, jazyka, posazení nosní dírky, trochu se dá operovat i s tím zbarvením (břicha,rtů, boční linky, ocasu aj.) dneska už i genetika, dříve třeba složení toxinu. Ale je pravda, že vyznat se v tom nevyznám:-D Ono taky dost neúspěchů v chovu (odchovu) způsobovala i snaha spářit odlišné druhy z různých podmínek, aniž to teda člověk věděl, protože dřív byl vůbec rád, když sehnal dva jedince opačného pohlaví zelené barvy a stejného názvu:-D. V tomhle je výhoda importů, kdy často víš přesně odkud ty zvířata pochází a je i dost pravděpodobné, že jde nejen o stejný poddruh nebo formu, ale i o stejnou populaci z přesnou lokalitou. On ten čurbes není jen v těch "zelených", ale třeba wagleráci, kteří jsou prakticky na každém ostrově (souostroví) nebo na různých místech kontinentu poměrně odlišní a pořád jde vlastně o "jeden" druh, pak je fajn, když víš lokalitu.

Zdravím, toto je největší problém českých chovatelů těchto hadů, protože kolikrát ani nevědějí co prodávají.Protože ty hadi co se u nás chovají už po mnoho generací, take se nedá dopátrat původy zvířat a tak.Jinak dá se to určit podle štítků,ale dost často se to prolíná potom DNA a podobný věci.Samozřejmě nejelšpí je když je u zvířete známá lokalita odkud je.Protože kolikrát se u nás najdou zvířat, která jsou dost pochybný. Jsou tady lidi, kteří řeknou to je na 100% popeorák a přitom to je gumprechti nebo naopak. I Gernot Vogel nám říkal, že popeoráka jako takovýho nemyslim co to je tedka rozdělený vtom rodu Popeia tak nepozná popeoráka od gumprechti a to ty zvířata popisuje.Takže bez lokality to je dost těžké.Potom se třeba taky nabízeli nebularisové, ale přitom to byli fucati a takový.Takže všechno je to dost zavádějící, ale lidé, kteří se vtom vyznají mají větší šanci poznat o co se jedná.Protože sice jak píšete jsou to zelení chřestýšovci skoro všechno stejný, ale každej má třeba různej tvar hlavy nebo jinné šupiny a takový. Určitě laik přes tyto hady, ale nemá šanci se vtom orientovat.Chce to toho dost načíst a samozřejmě je nejlepší když to zná i jako sám, že ty zvířata už někdy viděl nebo je chová a tak.

Díky za reakce ,ale myslel jsem něco trochu konkrétnějšího, třeba ta folidóza (příp. posazení nosní dírky nebo ten tvar hlavy ) to by mě dost zajímalo???No myslím že s tím zbarvením (zmiňované boční linky, rty atp. se dá operovat opravdu jen velmi málo:)))...a přiznejme si že není moc chovatelů kteří znají lokalitu svých chřestýšovců ...:-D

To by tady asi zabralo hooodně místa, mám možnost nafotit cca 10-12 druhů trimáčů (nejen zelenáče), hlavy, počítat štítky a tak, ale upřímně zabere to větší než malé množství času a je to trochu mimo mé oblíbené spektrum druhů, tak se mi teď do toho moc nechce, no možná časem něco spáchám. Ale pokud máš Pitvipers, tak asi nic lepšího v současnosti nejní.

Určitě to je dobrá knížka také do ní koukám pořád, ale není tam všechno. Těším se až vyjde knížka od Gernota Vogela, kde mají být všechny známé druhy už i s novými názvy myslím rody Parias, Popeia atd. Ale nidko neví kdy to výde ani on sám nebyl schopen to říct prý je to šíleně moc věcí.Jen si vemte jako se nám Trimeresurus popeorum pěkně rozdělil až ztoho udělali raději samostatný druh. Určitě je i zajímavé, že dříve nějací Trimouši tedka už rod Parias jsou vejcorodý a takový.Takže asi tam je pořád na čem dělat.

Díky, mám tu knížku rozhodně v plánu,...:-)Taky díky všem za reakce budu teda pátrat dal v literatuře a jinde...:-)Chtěl jsem se ještě zeptat co kdo chováte za ,,druhy''(myslím zejména ze skupiny zelených ,,trimošů'' zejména albolabris a popeiorum aj.)??? a jestli by jsme sem nedali pár fotek jen tak pro srovnání???

Dobrý článek ,,Determinace zelených chřestýšovců rodu Trimeresurus (David Hegner a Libor Zajac)" - vyšel v prosinci 1995 v časopise Chamaeleo. I když je to práce už nějaký ten rok stará, jsou tam zajímavě a jasně popsány některé rozlišovací znaky mezi některými druhy. Jména autorů jsou dostatečnou zárukou kvality zdroje informací (i když jsou v současnosti po revizi celého rodu Trimeresurus možná jen částečně aktuální).

Zpět do poradny Odpovědět na původní otázku Nahoru

loading...