O všm vím....

Tiskneš se ke zdi,
skřeky tě provázejí,
nápisy nečti,
nemáš svědomí.

Cítíš se být ponížen,
v samotě se ukájíš,
nejsi raněným zvířetem,
smrti nic netajíš?

V mysli mé jsi nahý,
jsi jak bezbranné dítě,
věř, že hněv je pravý,
nevymotáš se z mé sítě!

Mnohá staletí bloudím,
hledám zranitelné... TEBE...
Životy tak rmoutím,
kdy zničím sebe?!