Řekl bych, že je to jen její aktivita, prostě šmejdí po teráriu a cestu do vody si zkracuje skokem. Vnějších parazitů bych se nebál (ani nevím jak by jí proti nim pomohly skoky do vody), ty nejsou u vodních želv zrovna běžní (schválně se přihlašte někdo, kdo se s nimi setkal) a při napadení vnitřními parazity by spíš její aktivita klesala společně s chutí k jídlu. Navíc určití parazité jsou ve vnitřnostech vodních želv poměrně běžní a pokud nedojde k jejich přemnožení v důsledku stresu (špatné podmínky, oslabená imunita atd.), tak želvě většinou nevadí a ve vzorku trusu se najdou prakticky vždy. Myslím, že návštěva veterináře (a v případě nekompetentního posouzení vzorku "pejskařem" a následné "léčbě") je v tomto případě zbytečná zátěž pro želvu (fyzická i psychická) i majitele (časová i finanční).