Já to vidím tak, že teraristika přináší také rozčarování, vztek, pocit bezmocnosti a jiné četné řehole. Například když se nepovede odchov, uhyne zvíře, přijde účet za elektřinu, nebo absolvujete nějakou buzeraci ze strany příslušných orgánů... To je myslím tím pravým prubířským kamenem, který rozhoduje o tom pravém zapálení pro chov terarijních živošichů. Pokud chovatel tohle všechno podstoupí a přesto na teraristiku nezanevře, pak teprve může říct, že je opravdový terarista. Koho to skutečně drží, ten se nenechá ničím odradit!