Co Vam dava teraristika.

Pro mě je to svým způsobem uklidnění. Nic mě neuklidní lépe, než když si sednu k terárku a hledím, jak hadík šmejdí kde se dá. Je to prostě koníček, někdo má rád cyklistiku, někdo šachy,..- ale oni taky nedovedou říct, co na tom mají rádi.

Je to můj koníček a obdivuji to , co ti užasní tvorové dokážou a nikdy nevíte co vyvedou v další chvíl . Teraristika mě baví a mám jí rád takovou jaká je!!
Jakub

Psa si člověk ochočí, kočku taky.. Hady ne. To je to, co na nich mám ráda.

Já si dovezla zvířátka do terárka teprv před dvoma tydnama, líbí se mi proto, že člověk může pozorovat jejich chování a je to zábava jak ta moje agamka vždycky čeká až vemu do ruky sklínku s vitamínama, pinzetu a odklidím se pod stůl kde mám cvrčky...a když sněma třepu, abych je obalila ve vitaminech je uplne natěšená až jí je dám:)a pořád kouká co se kolem děje, je úžasná a ja ju mijuju je to prostě fajn, kočka nebo pes by mi takovou radost nikdy neudělali jako ta moje malá dračice:) a přemýšlím až vyroste že si koupím gekonka, nebo hadíka...psa nebo kočku má každý, což je taky trochu důvod proč mám terarijní zvěř

Mě fascinuje jejich chování (hadí) ...... že např dokáží v nebezpečí zůstat dlouhou dobu bez hnutí. Nebo když Megie (regiuska) spadne z větve .... na zemi se koukne na všechny strany jakoby "jestli ji nikdo neviděl" a pak pokračuje ve šmejdění.

Ps: rodina se ptá ... na co to je, takový hnus atd.
Většíně kamarádů se to líbí

Dotaz bych ještě rozšířil:
Jak to máte se vztahem k jednotlivým druhům (potažmo ke kusům) zvířat?
Na sobě pozoruju, že jak přicházejí do chovu další druhy zvířat, a jiné odcházejí, v oblibě mám některé druhy více.
Loni jsem si splnil letitý sen a koupil jsem párek mandarín. V současnosti už zjišťuju, že z nich přeci jenom nejsem až tak nadšený jako třeba z loňi koupených mláďat cerastesek. Cerastesky jsem choval v minulosti ve dvou párech po dobu šesti let. Předloni jsem je z ničeho nic (snad nějakým úletem) dal pryč.Což mi zakrátko mrzelo, a nyní jsem si je opět pořídil v 5-ti kusech. No a na ty nedám dopustit. Jsou prostě jako druh = úžasný!
Obdobně tomu bylo před lety po nákupu mláďat Morelia viridis, na které jsem se dlouho těšil a u kterých mi po krátkém čase nadšení opustilo.
Obráceně korálovky Lampropeltis alterna jsou pro mne už léta = super zvířata.
Je zajímavé, jak dokážou některá zvířata nadchnout.

No hady mám jen dva a oba jsou oblíbenci. Regiuska je krásná a větší než obsoleta, zato obsoleta furt zkoumá terárko a je na co se dívat (regiuska zkoumá v noci a budí mě )

Já to vidím tak, že teraristika přináší také rozčarování, vztek, pocit bezmocnosti a jiné četné řehole. Například když se nepovede odchov, uhyne zvíře, přijde účet za elektřinu, nebo absolvujete nějakou buzeraci ze strany příslušných orgánů... To je myslím tím pravým prubířským kamenem, který rozhoduje o tom pravém zapálení pro chov terarijních živošichů. Pokud chovatel tohle všechno podstoupí a přesto na teraristiku nezanevře, pak teprve může říct, že je opravdový terarista. Koho to skutečně drží, ten se nenechá ničím odradit!

Mám ráda teraristku už od dětství, ale coby malému dítěti mi ji nebylo dopřáno. Naši nechtěli. Potom, až jsem byla samostatná, jsem si splnila sen, do té doby jsem hltala kdejakou knížku o teraristice, včetně obojživelníků i bezobratlých, ale nejvíce mně chytili hadi. Pavouky jsem už sice taky měla (už je nechovám), ale když jsem viděla u kamarádky, jak se líhne malinký boaedonek z vajíčka, chytilo mně to za srdce a v tu chvíli jsem chtěla zažít takovou věc u mně doma. Potom, co jsem si zařídila první terárko, putoval malý boaedonek ke mně. To jsou moji oblíbenci. Líbí se mi i jiní hadíci i ještěři, ale boaedonci jsou boaedonci. Chovám i gutátky a tam mám taky svoje oblíbence.
Neumím specifikovat, co mě k hadům (teraristice) táhne, je to něco co se nedá popsat. Je to nádhera, jak říká mat-fyz "Prostě je to tam !!"
Dodatek: Co naši se sestrou nechtěli, už mají taky doma, nakazili se. Je teraristika nakažlivá?

Ja k tomu prisel jak slepej k houslim. Teda, kdysi sem dostal k vysveceni v prvni tride zelvu, ale ta je chovana jaksi "na volno", ma "terarium" 10*10m(detaily si necham pro sebe). Nikdy sem se o to moc nezajimal, teda vzdycky se mi zviratka libili, ale nijak sem to neresil, rodice byli vzdycky proti a me ani nenapadlo to nejak prosazovat. Obcas sem neco videl v zoo, u kamarada cca 50ks cerastes cerastes, vsechno hezky ale furt nic. A pak uplynulo "par" let a protoze me hadi nijak nevadili a nebojim se jich, tak me doma pred pul rokem jeden kousek skoncil. A sem happy! Nejak me to chytlo, je to mnohem lepsi nez televize, kterou nemame. Bavi me necemu tvorit zivotni prostor. Pestoval sem "kyticky", to je taky super, vyborna priprava na chov. Ono je to dost podobny, udrz teplotu, vlhkost, svetelny rezim a primerene to nakrm a pujde to. Nicmene had je preci jenom osobnost, byt velmi jednoducha. Tak, a ted jenom dostavet baracek, par terarek do obyvaku, doparovat climacophoru, natrenovat odchovy a ukecat drahou polovicku ze dendrophily jsou proste super a bez nich to nebude ono...

Já mám ráda zvířata už od dětství. Začalo to ochočováním domácích zvířat jako jsou kačeny, kohout. Pak to pokračovalo křečkama a akvarijníma rybičkama. Následovala pauza - narodily se mi postupně dvě děti. Ty děti pak měli taky křečky, pak ptáky - korely, dodnes se o ně musím starat. Nakonec jsem skončila u teraristiky, a to dost zvláštním způsobem. Při míchání malty našli chlapi vajíčka. Vzala jsem si je tedy domů do kelímku od ramy a naplnila pískem. Kelímek umístila do starého plastového chlebníku opatřeného pár dírama a každý den rosila. Moc jsem tomu nevěřila, že se něco vylíhne, protože se s těma vajíčkama dost házelo. Jaké bylo moje překvapení, když se asi za měsíc vylíhlo pět ještěrek obecných a za další tři týdny čtyři - teda všechna vejce. Byl už konec léta, tak jsem je trochu vykrmila, na podzim zazimoval a na jaře vypustila v jednom lomu, kde je poměrně hodně ještěrek. Snad se mají dobře, doma na zahradě máme totiž kočky. No a jak jsem je na podzim zazimovala, tak jsem vyrazila na burzu a koupila párek anolisů rudokrkých. Ti chtěli taky zimovat, tak jsem přikoupila chamíka, pak ještě jednoho a teď nově agamu vousatou. Teraristika mě hodně uklidňuje, nikdo mi neodmlouvá (mám doma dva puberťáky). Ale taky pociťuju změnu preferencí k jednotlivých zvířatům. Holt to nejnovější má vždy největší péči. Nějak jsem se rozepsala, tak sorry.

No,Já také rád pozoruju tak agama žere švaby/cvčka,nebo jak želvy běhají a zkoumají terárium
Teraristika je prostě NÁDHERNÝ KONÍČEKJá začal s teraristikou v deseti letech a dodnes mě to drží
Taky se podotýkám s komentářemi typu:"Ježiši kriste co to je?","to se nehejbe co na tm vydíš??"atd...atd....

to se nehejbe co na tm vydíš??

to mi rozpráva aj moja mama,ešte pridá že je to stále schovaté a nedá sa s tým mazliť

No jo laici

Hm, co mi dava teraristika...co nam s manzelkou dava teraristika... Moznost mit doma kus "divociny", o neco se starat, sledovat jak se tomu dari, zadostiucineni kdyz se za tu starostlivost odmeni treba snuskou a uspesnym odchovem, piplat dalsi generaci a starosti s hledanim novych majitelu pro ni...a tak furt dokola...