Sejde se katolický kněz, mohamedánský imán a židovský rabín. Baví se o víře, o Bohu a začnou se také bavit o síle modlitby.
Katolický kněz říká:
"To jsem jednou šel zaopatřovat nemocného do vzdálené vesnice. Jdu přes les, pole a louky, vtom se přihnaly mraky, šílená bouřka, průtrž mračen, nebylo kam se schovat. Tak kleknu, a prosím Boha o ochranu. Naráz - všude okolo liják, jen nademnou modrá obloha, takže jsem v suchu došel až k cíli."
Mohamedán na to:
"To je nic, tobě šlo jen o zdraví, ale mě šlo přímo o život. Jel jsem takhle na velbloudu pouští. Najednou se přihnala strašná písečná bouře, nebylo kam se schovat. Tak padnu k zemi a prosím Alláha o ochranu. Naráz - všude okolo šílená bouře, jen nademnou modrá obloha a já jsem mohl v bezpečí dojet k cíli."
Židovský rabín na to:
"Pánové, to není vůbec nic proti tomu, co jsem zažil já. Procházím se jednou v sobotu v Paříži po hlavní třídě a najednou koukám, na zemi leží napěchovaná peněženka. Už už ji chci zdvihnout, ale vtom si uvědomím, že je sobota - šábes a já se v ten den nesmím dotýkat peněz. Přece jsem tam ale tu peneženku nemohl nechat ležet. Pozvednu tedy oči k nebi, a modlím se k Hospodinu. A naráz - ZÁZRAK! Všude okolo šábes, jen přímo nademnou úterý!"