Tak s tou příbuzenskou plemenitbou je to stejné jak u mutačních, tak u "klasicky zbarvených" hadů. Už jsme to probírali vícekrát. Je to jen doměnka, že chovy těch "normálních" jsou na tom lépe. Dost často většina lidí nevybírá třeba u guttat pár od různých chovatelů, aby se nepářili sourozenci (byť dnes už je na to jiný názor), ale mnohdy berou od toho samého i třeba s časovým odstupem. Málokdo si ovšem uvědomuje, že 98% zvířat, která chováme mají velmi úzkou chovatelskou základnu, založenou v minulosti na dovezeném páru, triu, či menší skupině odněkud z ciziny (mnohdy už taky odchov složený ze sourozenců). To je situace ať L.t.sinaloae, tak třeba guttat, obsolet(epicratů, liasisek, acrantophisů)atp. Pamatuji se, že články staré deset a více let popisují tato zvířata jako bezproblémová, perfektně žeroucí NZ, žádné růstové anomálie. Přesně jak popisuješ u guttat. Od těch dob se ale hodně změnilo. I když si nakonec koupíme guttatu od někoho jiného, tak to neznamená, že nekupujeme příbuzné zvíře. Ještě před příchodem mutačních hroznýšů už zde byly řekněme "linie" hroznýšů, které měly potíže s porody, měly abnormálně velká mláďata, nezvykle vyvinutá, stejně jako neoplozené snůšky atp., články jsou k nalezení v AT. Podobná situace je stále u českých albino (správně amelano) guttat. Málo lidí je množí přes spojení hetero x amelano nebo hetero hetero. Pokud je zastoupená určitá geneticky upevněná vada, pak se pochopitelně po generace opakovaným pářením sourozenců v jedné linii musí zákonitě projevit a taky se to děje. Právě tohle jsou důvody, proč já v chovu "přírodních" a mutačních zvířat nevidím rozdíl. Je to o chovateli, ne o zvířatech. Navíc by bylo nefér opomenout fakt, že se sem díky mutačním hadům (ale i třeba díky mutačním eublepharům) dostala do chovů "nová krev", naprosto nepříbuzná na naše zvířata, takže se tím naopak zvyšuje heterozní efekt.