zelvy venku
zacina uz byt docela chladno a nevim zda mam zelvy uz prenest dom.jedna se o pardalky,stepacky a hermanky,zimovat je jeste letos nebudu,muzu je jeste nechat venku i kdyz je pod mrakem?ma to smyslslunicka uz moc nebude,jsou stejne porad zalezli v domecku.nechci aby upadli do spanku.ted se mi to nehodi jelikoz nemam potrebnou mistnost na zimovani a jeste sem je nestihla pro jistotu odcervit,no jestli je to tedy dulezite pred tim zimovanim,stepacky spis trochu zlehkli nez aby pribrali,tak nevim jestli nemaj spis cerviky,jedna uz se na jednou lecila a mela jich docela dost a je pravda ze moc nepribira,muze byt zacervena?jinak je cila ,zere ale je lehka.
Pokud nechcete zimovat tak domů, jinak se začnou chystat na hibernaci. Pardálky mohly jít už před týdnem, alespoň v noci.
To že těsně před zimováním želvy ztrácejí na váze je zcela přirozené, vyprazdňují se a zbavují nadbytečných tekutin.
jeste vas pane KHor prosim zneuziji,prosim vas toto je udajny hybri greky a hermani,4roky samicka nebo samecek??a jak se vam zda rostla-me teda nic moc.moc dekuji
Khor nejsem, ale snad to nevadí.
Sameček. Rostlý je dost mizerně. Zřejmě suchý odchov a nevhodná dieta.
Podle mě je to teda normální Testudo hermanni boettgeri a ne hybrid, ale pro jistotu bych ještě chtěl vidět zadní stranu stehen zadních nohou. Předpokládám, že hybrid s graecou by tam měl alespoň naznačené zvětšené šupiny typické pro graecy.
tak nevim uz se to tady probiralo, tato zelva ma rodice hermani a greku,nikdo tomu nechce verit a pry ma papiry na greku,to mi suse rekl majitel.neni moje.mam moznost ji koupit ale dost vaham,protoze chci na chov.
Já nevím, ale ať už je to hybrid, nebo ne, tak takhle mizerně rostlou želvu bych si na chov nekupoval.
taky myslim,kupovat ji nebudu
Musím souhlasit s Krokodýlem, želva nevykazuje absolutně žádné znaky hybridizace. Jde o klasickou Testudo hermanni boettgeri. Je to samec který vyrostl v nepříliš vhodných podmínkách. To že má v papírech "graeca" ještě neznamená, že to gréka je. Prostě není ať už si papír povídá co chce. S podobným případem jsem se již setkal, také to byl prokazatelný omyl patrný již při zběžném pohledu na reg. list. Pokud je na registráku fotka této želvy opatřená všemi náležitostmi (myslím těmi které jsou podstatné a nezbytné pro záchranu živočišných druhů tj. kulaté razítko podpis a číslo registráku) doporučuji nechat si vypracovat odborný posudek a provést překlasifikaci.
Teď soukromá rada, pokud se chcete vážně zabývat chovem želv, tak nejhorší způsob jak můžete začít je ten, že nakoupíte jednotlivě různé želvy s vám neznámou minulostí a snažíte se vytvořit rádoby chovnou skupinu. To pravděpodobně fungovat nebude a nebo až po dlouhém čase. Ono to není většinou tak že koupím samce + samici a oni budou mít mladé, kdyby náhodou ano, budete mít celkem velkou kliku.
prosim o radu jak mam tedy zacit.
Předpokládám, že Khor měl na mysli, začínat se skupinou mláďat (nebo i větších zvířat) známého původu. Např. tuším, že právě Khor má i h. boettgeri (i marginaty a graecy) ve skupinách stejného nebo minimálně velmi pravděpodobného geografického původu. Přeci jen je jasně zřetelný rozdíl u želv nacházených v Chorvatsku, v Makedonii (v bulharské, řecké i ve vlastní býv. jugoslávské Makedonii) nebo v deltě Dunaje. Dokonce Němci oddělili v Chorvatsku i další poddruh T. hermanni hercegovinensis. Sice se to zatím moc nechytlo a nevím nakolik je to oprávněný popis, ale rozdíl mezi těma želvama z různých míst je dost velký na to, aby se v chovech nemíchaly.
Ideální je si pořídit více ks (důležité je, aby byly inkubovány na obě pohlaví, aby člověk nezískal třeba jen samé samce). Jediná nevýhoda je delší doba dospívání, ta je podle podmínek cca 6-8 let.
Samozřejmě lze kupovat i dospělce, ale je dobré znát odkud pochází (nebo jejich předci), což je často kámen úrazu.
Navazuji na předchozí příspěvek (KHor), máte stejnou zkušenost? graeca z Turecka nechce pářit s graecou z Řecka, Rumunska ani Bulharska (to ještě chápu, je to logické)? V podstatě řecké a bulharské dohromady - ano, ale třeba rumunské samice na jaře vůbec nezajímají řecké samečky. Čím to je? Mají v sobě "zabudované" nějaké geografické rozpoznání i když už jsou delší dobu v chovu? Nebo existuje nějaká teorie, že byť je nerozdělujeme na subsp. nebo formy, tak přesto tu jsou geografické odlišnosti?
Ono bude mnoho záležet na tom z jaké oblasti želvy pocházejí. Ony řecké, bulharské i turecké ibery mohou pocházet jak z oblastí na které z jedné na druhou dohlédnete, navíc s podobným mikroklimatem, tak i z oblastí vzdálených stovky kilometrů, se zcela odlišným počasím a tudíž i odlišným nástupem aktivity a říje. Pravděpodobně bude problém "sladit" jedince pocházející z dunajské delty a z náhorních oblastí jihovýchodního Turecka. Rozhodně je daleko bezproblémovější rozmnožování ve skupině pocházející ze stejné, případně blízké lokality, to ano, ale když se třeba mí samečkové dostanou do té správné nálady, tak pokud bych jim to umožnil, tak zcela jistě jim "jazykové" bariéry budou zcela šuměnka. Jejich největší touha je najít co největší samičku, ostatní příliš neřeší. Otázka je výsledek, ten může být co se týká oplozenosti zcela podprůměrný. Je to ale spíš úvaha, vědomě jim k podobným záletům nedám příležitost, stále ve mě dřímá pocit že není ibera jako ibera a snažím se držet čisté linie.
Jinak souhlasím s tím, že rozdělení iber na množství poddruhů je zcela oprávněné, na rozdíl třeba od T.m. a T.m.w . Dokonce se divím, že něco podobného není u T. hermanni b., ta si o to přímo koleduje.