Trochu filozofie :-)

Je mi vcelku jedno za co kdo utrácí peníze. Jen bych nesměšoval dohromady šlechtění zvířat k hospodářským účelům se šlechtěním např."mrkvovitých gekončíků". Jde přece o zcela jiný zájem. Ještě jsem neslyšel o šlechtění plazů za účelem vyšší odolnosti vůči nemocem, nebo že by někdo chtěl vyšlechtit krajtu jako masné plemeno. Spíše naopak, různé barevné mutace bývají méně odolné a v chovu problematičtější než přírodní typy. Nejsem ale proti takovému šlechtění za předpokladu, že zůstanou tam kam patří, v teráriích. O přínosu k poznání např. variability druhu ale pochybuji. To je relevantní pouze u jedinců odchycených v přírodě. Nejsme totiž schopni poznat, zda nějaká genetická mutace vznikla v chovu naším nevědomým přičiněním, nebo z přirozených příčin.

Osobně považuji celou problematiku šlechtění barevných (hlavně recesivních) forem za nežádoucí ochuzování genotypu ( je potřeba si uvědomit třeba na příkladu obyč albína, že se nejedná o zvíře, které má narozdíl od obyč zbarvení navíc "pěknou vzácnou bílou barvu", ale v reálu nemá "něco" navíc naopak mu "něco" chybí...). Proto se dívám s nepochopením na chov třeba zrovna albínů v zařízeních typu ZOO, kde by naopak jedním z jejich úkolů mělo být udržení stávajícího genotypu vzácných zvířat, která jsou ve volné přírodě ohrožená vyhubením ( příklad liberecká ZOO a bílí tygři). Na druhou stranu chápu, že tato zvířata mohou při správném marketingu vydělat ZOO mnohonásobně víc než super pecky typu komodský varan nebo gaviálové. V chovech terarijních zvířat ať si samozdřejmě každý chová co chce, může to mít i výhodu zlevnění divokých forem. Nicméně muj pomyslný hlas tyto chovy rozhodně nemají.

Proto se dívám s nepochopením na chov třeba zrovna albínů v zařízeních typu ZOO

pokusim se zmineny problem nastinit z meho pohledu. Pokud si jako priklad vezmeme treba skalary, v expozicni nadrzi by urcite nemeli chybet prirodne zbarveni jedinci, nicmene podle meho nazoru je vhodne ukazat spolu s nimi treba i xy vyslechtenych forem, na kterych lze navstevnikum vysvetlit treba prave to, proc je prirodni skalara prouzkata, proc by ta bila neprouzkata s vlajicimi ploutvemi mohla mit v prirode problem, cim je ovlivnena struktura a lesk supin, jak vznikaji mutace typu zavojove ploutve, ztrata kresby, jeji rozdrobeni, zvyseni podilu melaninu atd. atd. Teprve potom si spousta lidi uvedomi, kolik ruznych forem v sobe ukryva jedno jedine zvire a proc v prirode vypada prave tak jak vypada. Takze albino krajty (spolu s prirodni krajtou) v zoo povazuji jedine za plus (samozrejme idealne s patricnym popisem situace).

Abych trochu dopnil muj pohled na věc, rozvedu uvedené příklady ( nerozumím nijak zvlášť ani tygrům ani skalárám ). Podle mne mají mít ZOO několik cílů : kulturní, vzdělávací a "ochranářský" ( nenapadá me lepsí název). V rámci vzdělávacího ať klidně mají akvárium s různě barevnýma skalárama s vysvětlením. Taková skalára, a doufám, že mě akvaristi neumlátí, může mít několik mnoho set až několik tisíc potomků ročně, tito potomci jsou za několik měsíců schopni se sami rozmnožovat - ikdyž i tady dochází k ochuzení genotypu nevidím to jako velký problém. Oproti tomu tygr má řekněme bežně 2-4 koťata a rozhodně né každý rok, mláďata jsou dospělá odhaduji v nějakých nejdříve 5-ti letech. Tygr dost možná za 50-100 let ve volné přírodě vůbec nebude ( nezbude pro něj v asii místo). Je naprosto jasné, že jakýmkoliv uzavřeným chovem k jistému zplošťování genotypu bohužel dochází, ale představte si situaci konkrétně u tygrů, kde je recesivně šířený albinismus je uměle udržován po X generací z 1 jedince příbuzenským pářením (otec x dcera, hlavně že je to ve výsledku bílé ).Dnes již samozřejmě dochází k jisté cílené obnově krve ( na začátku chovu se to několik generací opravdu tlouklo na tvrdo otec x dcera, vnučka atd.), ale bez příbuzenské plemenitby se prostě chov bílích tygrů neobejde a ba co hůř, jako nechtěný "odpad" vzniká při chovu a doplňování cizí krve množství normálně zbarvených jedinců, kteří geneticky jsou stále v méně a méně cenní právě tím jak chudší a chudší mají genotyp. Proč asi jsou partenogenetičtí komoďáci z Londýna chovatelsky méně cenní - protože mají shodný genotyp a proč je třeba pražská gorila Kamba chovatelsky velmi cenná , protože pochází z volné přírody a pravděpodobně není z žádnou gorilou v zajetí blíže příbuzná a pokud by se od ní podařilo odchovat mláďata ( jako, že bohužel ne ) bylo by pěkné obohacení genotypu goril žijících v zajetí. Jinak řečeno: místo toho aby se koordinátoři chovu snažili mít co nejméně příbuzné páry s co nej bohatším genotypem jaký zajetí umožňuje, dochází k cílenému příbuzenskému páření a když se zeptáte 10ti lidí před klecí, tak vám 9 z nich řekne: že bílí tygři jsou vzácný druh tygra a je dobře, že je Libeci úspěšně množí protože jich je světě málo, to se imho můžou rovnou začít klonovat - a to se mi prostě nelíbí.
PS jsem Liberečák

Spíše naopak, různé barevné mutace bývají méně odolné a v chovu problematičtější než přírodní typy.

to je bezesporu pravda, nicmene neni treba prave tohle velice zajimave a podstatne zjisteni, ktere nam o tech prirodne zbarvenych jedincich opet vypovida neco noveho? Neco, co nam v posledku osvetli proc je prirodne zbarvene zvire zbarveno tak a ne jinak?

O přínosu k poznání např. variability druhu ale pochybuji. To je relevantní pouze u jedinců odchycených v přírodě. Nejsme totiž schopni poznat, zda nějaká genetická mutace vznikla v chovu naším nevědomým přičiněním, nebo z přirozených příčin.

Pokud to je reakce na muje slova vyse, kde jsem poznani variability zminila, na vysvetlenou mozna jeste odkazu na moji reakci k Syslovu prispevku...