Jak krmíte Testuda před rozmnožováním?
zajímaly by mě Vaše jídelníčky, co želvám dáváte, aby se dostaly do kondice a byly připraveny na reprodukci.
zajímaly by mě Vaše jídelníčky, co želvám dáváte, aby se dostaly do kondice a byly připraveny na reprodukci.
Zpět do poradny Odpovědět na původní otázku Nahoru
Moje to mají stejné jako jindy. Žádné speciální špeky pro ně nemám.
N. Velenská doporučuje např. naklíčenou čočku nebo jiné luštěniny. Moje želvy to ale moc nechtěly.
To je zřejmě z důvodu dodání vitamínu E + dalších několika důležitých látek, které podporují "chuť" k rozmnožování, podobně fungují i např. naklíčené obilniny (osení). Ale nemyslím si, že by to bylo nějak nutné u normálně (= kvalitně) živené a zdravé želvy. Alespoň jsem si nevšiml, že bez toho by se normálně nemnožily. Jsou důležitější faktory pomáhající nastartovat rozmnožovací cyklus (fotoperioda, teploty, výživný stav aj.).
To ano, ona to paní Velenská i tak odůvodnuje.
Dotaz jsem zadal především proto, že minulý rok, byť se mé stepačky zdály být v dobré kondici, nesnesla ani jedna ze 2 mych samic oplozená vejce. Roky předtím bylo vše ok. Tak se jim letos snažím přilepšovat jak jen se dá. Dokonce uvažuji i nad větším příkrmem živočišnými bílkovinami, čemuž jsem se vždy docela bránil.
Jinak samozřejmě je teď hodně krmím a dodávám Ca v různých podobách - Plastin, Roboran, vaj. skořápky a sepiové kosti. Samec je teď velmi agilní, tak snad budou i kvalitní vejce.
Máme začátek února a tvoje želvy nespí? Proč je nezazimuješ? Není problém v tom? Někde jsem četl, že velmi chladné zimování pro stepačky může být z hlediska oplodnění vajec rozhodující. Já měl sice mladé ikdyž mi teplota při zimování stoupla k 15°C, ale třeba jsou na to některé citlivější.
Nezměnil jsi nějak chovné podmínky? Mají vše jak ta léta předtím, kdy bylo vše OK?
Už jsou odzimované, ulehly v listopadu a ted jsem je musel budit. Stala se mi neprijemná věc, zacalo mi zatekat do pivnice a to až tak, že se ocitly pod vodou. Nastesti jsem na to prisel brzo, jinak by bylo po nich.
Minuly rok jsem je zimoval snad nejdele, ted jsem se rozhodl zimovani zkratit a pak i ta nehoda v pivnici, takze zimuji zhruba obdobnou dobu co roky pred tim. ted u sebe nemam chov.denik, tak presny pocet dni z hlavy nevim, ale okolo 3 mes. zimovani na tvrdo.
Tak to jsi měl štígro. Držím palce ať máš letos mladý. Já o svoje dospělý přišel a mám už teď jen dvě mláďata z vlastního odchovu. Kdybys měl mladý navíc mohl bych nabídnout třeba mladý T. marginata, graeca, hermanni na výměnu.
co jsi dělal že jsi o ně přišel
Dokupoval jsem novy zvirata do chovu a asi jsem si zatah neco odjinut a vsechny horsfieldi mi to pokosilo. Preventivne jsem vsechno prelecil a od ty doby je vse ok a snad to i tak zustane.
Dotaz jsem zadal především proto, že minulý rok, byť se mé stepačky zdály být v dobré kondici, nesnesla ani jedna ze 2 mych samic oplozená vejce. Roky předtím bylo vše ok.
teď mi probliklo, v některém hodně dávném zpravodaji KCHŽ (před cca 10??? lety) kdosi uváděl, že neoplozená vejce se mu začaly objevovat po té, co zvýšil v krmivu podíl průmyslově vyráběných granulí...ale myslím,že šlo o vodní želvy a psí či kočičí granule, už si to moc nepamatuju...
ale v podstatě vitaminový premix je stejná umělina , ať je v psích či "želvích" ...
PS. pamatuju si to proto, že se tenkrát vtipně a výstižně podepsal: dříve chovatel, nyní jen držitel atd.
Neda mi to se nezeptat, zelvy byly pri zimovani pod vodou a prezily????
Tak to tam byly tak max. hodinku, ne?
Samice se po zalití vodou probrala a zastihl jsem ji vztyčenou na zadních. Samec byl komplet pod vodou a jsem si jist, že tak byl nejméně půl dne né-li více. Že přežil si vysvětluji malou potřebou "čehokoliv" v době hibernace. Teď je ok, agilní...no problém:)
Pokud se nad tímto problémem zamyslím, docela se rozšíří:
1/ Samice mívají vejce ve vejcovodech v různém stadiu vývoje již při hybernaci. Pravda je, že to vzhledem k jejich stadiu vývoje jinak nezjistíte než pitvou a otázka je zda je to tak správně? Jsou na tom stejně i samice které zimu přežijí?
2/ Podzimní páření? Bývá stejně, ne-li více bouřlivé, jako jarní. Kdy je tedy období před rozmnožováním? Pochybuji že se takto želvy chovají jen z bujnosti, příroda zpravidla neplýtvá energií zbůhdarma.
3/ Nemělo by to tak být, nicméně podívám-li se zpět stává se, že chovatel ne každou sezonu je v plném nasazení a některé sezony se želvy musely spokojit jen s nasekanou trávou. Nepostřehl jsem žádný rozdíl v počtu vajec a líhnivosti.
No a takových otázek se dá vyhrabat přehršel.
Zásadní vliv má podle mého celková kondice, příznivý průběh sezony minulé a následné hybernace, příznivé teploty těsně po jejím ukončení.
Plná, dlouhodobá adaptace na způsob chovu a mikroklima které chovatel želvám může poskytnout.
Stejně tak jako ve volné přírodě spadá i u chovatelů období kladení do měsíců kdy rostliny buď klíčí nebo intenzivně přirůstají a jsou tedy plné živin, což by samo o sobě mělo stačit.
Nic proti naklíčené čočce, ale pozor bývá obvyklé, že touha po úspěchu svede chovatele ze správné cesty a přinutí jej cpát želvy čočkou v množství vetším než malém, což zákonitě způsobí trávicí problémy. Takže s rozmyslem a hezky pestře, čočka nedostatek průběžné péče opravdu nezachrání a může být naklíčená jak chce.
Já samozřejmě pro jistotu také přilepšuji, zejména samicím mezi snůškami. U samců je přilepšování v období páření irelevantní, páč stejně nemají na baštu čas ani náladu, potravu přijímají jen tak mimochodem a v omezené míře. Nebudu zdůrazňovat možnost volného přístupu k jakékoliv přijatelné formě Ca, ta by měla být samozřejmostí po celý rok, i když v rámci objektivity musím uvést, že při krmení víceméně přirozenou tj. čerstvě nasečenou potravou se kvalita skořápek nijak viditelně neliší a to i u extrémně početných a opakovaných snůšek ať už přístup k Ca je či není.