Cuora amboinensis

Tenšíkův vrásčitý hřbet:

Chován byl několik let spolu se želvami nádhernými a dalšími podobnými (malá souš a hodně vody), v létě byl pak v rybníčku (pokud teplota v noci neklesla pod 15 stupnů, tak tam byl i přes noc). Na doporučení původního chovatele jsem ho také měla venku, pokud teploty neklesaly pod 15. Nemá problém vyplavat z bazénku hlubokého půl metru. Nejdřív jsem se dost bála, ale želvákovi se letnění očividně líbilo. Doma ho mám samozřejmě odděleně od ostatních želv, má souš, ale nepřitápím mu (myšleno vodu). V pokoji je průměrně 24 stupnů, pod žárovkou má i třicet. Vlhkost je 60%. Akvaterárium má zatím otevřené.

Těžko mohu posoudit, zda je dobře rostlý, protože jsem pořádně žádnou jinou cuoru neviděla. Možná že je jen ,,starý" - prý se dožívají jen 30 let, tak to by už měl skoro 2/3 za sebou... Mladší želvák určitě bude vypadat lépe. Chtělo by to srovnat s jinou stejně starou želvou. Chov bohužel nebyl z nejvhodnějších, ale zase měl pravidelně sluníčko.

Chován byl několik let spolu se želvami nádhernými a dalšími podobnými (malá souš a hodně vody),

To by mu nemuselo vadit. Moje cuory taky proti údajům v literatuře tráví nejvíc času ve vodě.

Na doporučení původního chovatele jsem ho také měla venku, pokud teploty neklesaly pod 15.

Jde o tropickou želvu, takže tyhle teploty mi pro něj připadají příliš malé. Asi to přežije, ale že by to pro něj bylo vhodné to se mi nezdá.

Chtělo by to srovnat s jinou stejně starou želvou.

Mám jen mladší, cca. 10 let starou samici, tak jí můžu blejsknout pro porovnání.

Samice cca. 10 let stará.

Samice je pěkná, z té fotky se mi zdá, že to je jiný podruh - má asi jiné štítky na karapaxu - větší a výraznější. Ale kde je hlava, ono to nemá tělo? To se tak bojí? Tenšík - za celou dobu, co ho mám, se ani jednou nazaklapnul.

Má rád hodně vody, v noci spí však na suchu. U předchozího majitele měl ale souš malou (jen kámen trčící z vody nebo vlepené pevnina). Opravdu by mě zajímalo, co je zač. Doufám jen, že není křížený.

Ještě podotýkám, že jsem od toho saméhoc chovatele brala víc želv a všechny byly krásné, ve výborném stavu, to ale byly želvy americké typu pseudemys...

Ale kde je hlava, ono to nemá tělo? To se tak bojí? Tenšík - za celou dobu, co ho mám, se ani jednou nazaklapnul.

Já si s želvama moc nehraju, takže jsem si je příliš neochočil a na manipulaci reagují podle své přirozenosti, tak jak mají. Alespoň je vidět, že není moc tlustá a dokáže se úplně zaklapnout.

Ještě podotýkám, že jsem od toho saméhoc chovatele brala víc želv a všechny byly krásné, ve výborném stavu, to ale byly želvy americké typu pseudemys...

Mě podle toho hrbolatého krunýře přijde, že se u ní střídaly období hojnosti a hladu (či chladu). Možná to bylo tím chovem společně s američankama. Co byla pro ně ještě dobrá teplota, mohla být pro cuoru už mezní spodní teplota při které stagnovala a nerostla. Pak když se dostala do teplejšího prostředí, tak to doháněla a proto jí ten krunýř narostl takhle nerovnoměrně.

Pokud jde o to určení poddruhu, tak stejně už to jistě nikdo neurčí. Když není znám původ, tak to vždy bude jen odhad. Ony i ty moje další tři jsou sice od Jahody dovezené z faremního odchovu, ale kdo ověří kdo byli rodiče? Kdyby tam někdo přihodil nějaké sezbírané z venku, tak to stejně nikdo nepozná.

Já si s želvama moc nehraju, takže jsem si je příliš neochočil a na manipulaci reagují podle své přirozenosti, tak jak mají.

Želvy mám v malé místnůstce, kde trávím většinu času, pokud jsem zrovna doma - takže jsou na mě zvyklé a nebojí se. Ono je lepší, mít je takhle krotké, protože když je pak nedej bože nějaký problém, tak se snadněji léčí zvíře, které sebou nemele a spolupracuje, než nějaká kousavá potvora. Dodnes nezapomenu na to, jak jsem si kvůli jedné k léčbě neochotné želvě vylila roztok hypermanganu na koberec
Zajímavé je, že i ty co mám krátce si ve společnosti ostatních rychle zvykly. Pouze klapavka se chová tak jak má, když ji vyndám tak kouše a pouští smrad... Tak ji radši nevyndavám, pokud nemusím.

Mě podle toho hrbolatého krunýře přijde, že se u ní střídaly období hojnosti a hladu (či chladu).

Hladu asi ne, to spíš toho chladu. To je docela dobře možné. Mně se to povedlo u šneků, kteří jsou nároční na teplo. Nechtěné snižení teploty na pár dnů a pak rychlé zvýšení stačilo, aby se jim ,,pokazila" ulita.

Tak mi bylo řečeno, že je to cuoro.

Dovolím si trochu zlomyslně ocitovat kolegu Torstena:

"I see a wrong fed couro."

Vidím špatně krmenou couro... Řečeno s brutální upřímností.

Je otázka, jestli ten opravdu vadný růst byl způsoben ne zcela vhodnou sklatbou potravy, absencí UV-B (i při nejmenším některé vodní ho využijí), nebo chybnou teplotou. Navíc se tyhle tři faktory navzájem nevylučují. Pravda, ve vajíčkách od Cuor mi embrya zatím dvakrát uhynula, není to úplně bezproblémový druh k chovu...

Je to možné, že je to stravou. Nevím, já se snažím krmit pestře, žere mi i ovoce a zeleninu, všechno. Ale nepřijde mi, že by to bylo zase až tak hrozné. Proti jedné mapovce, co mám - samice má krunýř ne do stříšky, ale placatý jako pokličku, takže poněkud připomíná želvou zkalní - je želvák úplný krasavec. Jak ta mapovka k tomu přišla teda netuším, každopádně ji původní majitelé samou láskou hodili k popelnicím. Někdy až budu mít čas, tak sem do poradny hodím její fotku.

Želvák má souš s lignocelem a rašeliníkem, kropím mu, svítím (i když UV přes zimu neměl), ale už se asi moc nezachrání. Krmim ho relativně málo, prijde mi, že si dá dvě tři malá holata, a už má druhý den faldy, zatímco elegansky se pořád futrují, a přesto jsou pořád hubené a šilhají hlady. Čím byl ale krmen řadu dlouhých let předtím netuším.