Zahraniční zdroje jsou jedna věc a zadní jedové zuby druhá. Pravda je taková, že moc nekoušou a když, tak svou malou drštičkou při běžným kousnutí bez zažvýkání nemají prakticky šanci toxin využít a navíc to asi zrovna nebude žádný toxin "zabiják numero uno", nicméně na gekona nebo žabku nějaký efekt zřejmě má. Vzhledem k výše uvedeným bodům je běžně považována za neškodnou - nejedovatou jako mnoho dalších colubridů, o kterých ani často nevíme, co se jim skrývá v zadní horní části tlamky... dokonce třeba i thamnophisky, spalerosophisky, "coluberky" nebo naše užovka hladká (Coronella austriaca) mají přeměněné slinné žlázy na Duverneyovu, řekl bych, že ostrůvky Duverneyovy žlázy mají i Natrixky (nemám potvrzeno). Ale abych to uved na pravou míru Duverneyova žláza se v nějaké míře ojevuje snad u každého druhého třetího rodu z čeledi Colubridae, ale jen menší část má žlázu vyvedenou ke sdělnému aparátu (zadní zvětšené rýhované zuby - opistoglyphní chrup), nicméně při dlouhodobějším žvýkání (např. i delší držení a častečné polknutí prstu při omylu hada, který ho považuje za kořist) se účinky toxinů mohou projevovat např. pálením, zčervenáním nebo krátkodobým lokálním otokem ranek. Nejde samozřejmě o nic nebezpečného. Potenciálně opravdu nebezpečných (ovšem tam může jít opravdu i o život) může být jen asi tak 4-5 rodů (Rhabdophis, Thelotornis, Dispholidus, Boiga, Malpolon).