Vipera berus - taxonomie (Vipera berus sachalinensis?)
Zdravím všechny hadaře a mám na Vás tak trochu otázečku o těch naších beruskách. Čistil jsem si HDD a našel jsem knihu TY ZMIJE v PDF, myslím si, že ani nemusím zmiňovat, kdo tuto úžasnou knihu napsal. Zaujala mě natolik, že jsem začal brouzdat po taxonomii Vipera berus zejména na Reptile databázy http://reptile-database.reptarium.cz/species.php?g enus=Vipera&species=berus&search_param=%28%28taxon %3D%27Viperinae%27%29%29 , kde jsem narazil v rámečku Distribution ve třetím řádku ze spod na pojem:
sachalinensis: E Russia (Sachalin Island and adjacent mainland)
Má otázka (možná naprosto stupidní): co znamená sachalinensis? Je to myšleno jako Vipera berus sachalinensis? Stejně jako je o řádek výše bosniensis: Bosnia, Croatia, Serbia, Macedonia, Montenegro, N Albania, N Greece, Hungary, Vipera berus bosniensis (BOETTGER, 1889)?
Děkuji :) Jakub K.
V roce 1995 byly na základě genetických výzkumů povýšeny V.b. bosniensis a V.b. sachaliensis na samostatné druhy (Joger a kol.). Tentýž kolektiv o dva roky později tyto výsledky plně nepotvrdil, takže momentálně (možná mi ale chybí poslední informace) jsou oba "druhy" považovány opět za poddruhy stejně jako nikolskii. Někteří vědci ale trvají na bosniensis jako na samostatném druhu a např. barani jako její subspecii. Realita je taková, že výše popsanou systematiku akceptovali např. David & Ineich (1999), na druhou stranu McDiarmid a kol. (1999)uvádějí berus, bosniensis a sachaliensisjako poddruhy. V. barani a V. nikolskii jsou v jejich pojetí samostatné druhy. Ať žije systematika ! . Zdroj: De Smedt, J.,2001: Evropské zmije...
Jen pro upřesnění... Nikolka NENÍ beruska. Kdo měl možnost tyto dva druhy chovat, mi dá za pravdu. Genetika negenetika, DNA neDNA. Tak to prostě je.
Tak tak, také se kloním k McDiarmidovi...
jj choval jsem dlouhodobě berusky i nikolky a stejný druh to fakt není...
Podčeleď: Boiginae, už není uznávána?
Všude i na reptile database je psána u bojg podčeleď : colubrinae.
sry,myslel jsem že vlákno se věnuje obecně- Taxonomii
Když už jsi ten dotaz položil tady, tak ti odpovím sem.
Taxonomové se činí a zkoumají odlišnosti Duverneyovy žlázy u jednotlivých podčeledí Colubridae. Nakonec došli k závěru, že Duverneyova žláza u Colubrinae a Boiginae se prakticky shoduje. Takže je tu tendence na základě tohoto poznatku obě podčeledi sloučit do jedné. Někde se už používá jedna - Colubrinae, a někde jsou dokonce uvedeny obě jako platné. Někde je to po staru. Nevím, jestli k tomu padlo nějaké definitivní stanovisko.
Pokud tu má někdo ze zdejších kapacit, kteří rádi užovky (krokodýl, Michal,...) nějaké čerstvé informace, ať klidně upřesní.
Měl jsem za to (asi tedy špatně) že hlavní odlišnost bojg od podčeledi Colubrinae je u bojg přítomnost opistoglyfních rýhovaných zubů.
Duverneyovu žlázu májí i hadi s aglyfním typem chrupu.
Vlaďku, pleskli to tam asi všechno. Třeba Thelotornis, Ahaetulla, Chrysopelea, dokonce i Dispholidus, atd. To je tam všechno taky. Ve článku, který jsem četl vše zakládali na podobnostech Duverneyovy žlázy. Chrup tam neřešili. Podívej se na celou podčeleď Colubrinae jak vypadá teď a uvidíš, že chrup není v současné době brán pro taxonomy jako směrodatný ukazatel. Boiginae tam prostě nově řadí zdá se celou. Sám bych rád, kdyby se k tomu vyjádřil někdo, kdo ví víc.
Bohužel, dle EMBLu máš pravdu.
Přitom dělení dle typu chrupu mi přišlo vždycky jako logický.
No je vidět, že taxonomové se opět snažili.
Právě. Proto bych rád, kdyby se přidal k debatě někdo další. Mně taky přijde Colubrinae dost nabouchaná. Nemám ale dost znalostí, abych mohl soudit. Tak ta Duverneyova žláza je svým způsobem taky logická. Na druhou stranu ten chrup je tak výrazný znak, že... Jak říkám, bylo by fajn, kdyby někdo vnesl do problému potřebné světlo.
Ahoj, tak tak prostě to tam flákli všechno a co tak procházím taxonomické třídění a řazení tak tam sou kua změny. Ta podčeleď "boiginae" mě fakt překvapila. Aglifní,opistoglifní prostě na základě určitých znaků to sloučili a basta. A to není vše.
Třeba atractaspididae už není čeleď, ale podčeleď atractaspidinae a je podřízena čeledi Lamprophiidae kam třeba spadá i rod Malpolon . Nechápu. Ty atractaspidi jsou pro mě docela zajímavá skupina hadů tolik odlišných od jiných a tudíž samostatná čeleď dle mého chápání byla docela logická,když vezmeme že mají solenoglifní chrup a jsou ve stejné čeledi jako typické bojgy hadi rodu Malpolon. (?)
Jsem amatér tak sorry jestli moje udivení nad změnami v taxonomii někdo vidí jinak a nechápe čemu se divím.
No já naposledy slyšel, že Malpoloni patří mezi korálovcovité...není to ani dlouho...
To ses asi přeslech.
Nepřeslechl...přetáhli to s celou podčeledí do korálovcovitých a Malpolon měl být jediný korálovcovitý Evropy...
HA! Dan Jablonski to má na balcanice taky, nepřeslechl sem se...
Zdroj: 8-44
Díky za odkaz,pročtu to
Pánové, opravdu děkuji za reakce, především Apophisu za tak vyčerpávající odpověď.
S poděkováním Jakub K.
Opět Vás všechy zdravím,
měl bych na Vás zase jednou prosbu, jak je to s lokalitama u V. b. bosniensis, V. b. sachalinensis a V. berus?
Tady mám něco co jsem si různě vyhledal:
Vipera berus: Anglie, Skotsko, Francie, Itálie, jadranské pobřeží až do severní albánie, Makedonie a severního Řecka.
Vipera berus bosniensis: Bosna, Chorvatsko, Srbsko, Makedonie, Černá Hora, severní Albánie, severní Řecko, Maďarsko
Vipera berus sachalinensis: východní Rusko (Sachalinský ostrov a přilehlá pevnina)
Děkuji za reakce
jenom posouvám nahoru ... budu opravdu vděčný za odpovědi Snad se najde někdo, kdo bude moct posoudit zda lokality, které jsem dal dokupy jsou správné ...
Jj. U bosniensisky to sedí. Jen bych upravil u bosniensisky Maďarsko na nejjižnější oblasti Maďarska, kde (a ještě přes hranici v severním Srbsku) se ovšem nevyskytuje v pro bosniensisky jinak typických vyšších horských polohách, ale v nížinných vlhkých (mokřadních) biotopech. Je to taková zajímavá zaležitost, v těch výše opsaných nížinných oblastech výskytu byla popsána jako Vipera berus pseudaspis, ale zřejmě jde pouze o ekologicky odlišnou formu Vipera berus bosniensis, i když ... systematika je zajímavá záležitost.
O sachalinsesce vím jen to, že je ze Sachalinu.
Co se týká rozšíření Vipera berus jako celého druhu (nebo možná několika druhů z komplexu berus...), tak je to silně okleštěné, chybí tam půl Evropy (mimo jiné třeba i Česko nebo Slovensko) - západní (Nizozemí, Belgie, Lucembursko, Německo), střední (Rakousko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Ukrajina, Polsko) i severní Evropa (Dánsko, Norsko, Švédsko, Finsko), Balkán (rozšíření V. b. bosniensis a Rumunsko), východní část Evropy (Moldávie, pobaltské republiky a velký kus Ruska) a dále na východ až za Ural a dále až po ten Sachalin... Snad jsem na něco nezapoměl nebo nepřidal něco navíc, ale prostě žije prakticky po celé kontinentální Evropě mimo Portugalska a Španělska a kromě většiny Itálie a dál na východ ve většině Ruska až na dálný východ.
Pozdě ale přece,
chtěl bych moc poděkovat za tak rozsáhlou odpověď. Napsal jsem Vám do pošty.