Já už na takové teorie o narušování povrchu vajec vnějšími vlivy narazil, ale připadají mi nesmyslné, to spíš může chovatel řekněme ne zcela vhodnou výživou samice (může vliv na stav a kvalitu vajec, ale i životaschopnost budoucích mláďat), případně vlivem nevhodných inkubačních podmínek docílit toho, že mládě je řekněme slabší nebo nemá dostatečně vyvinutý vaječný zub. Vliv kyselosti prostředí u kožovitých vajec neberu, páč pak by se asi neměli šanci líhnout mláďata třeba ve středomoří, kde je spousta biotopů na vápencích, navíc kožovitá vejce hadů mají v sobě vápníku, který by mohl být "rozpouštěn" velmi málo narozdíl třeba od vajec želv nebo ptáků. Taky si myslím, že cílem vejce, je naopak, co nejlépe embryo před vnějškem chránit, takže jakékoliv narušování povrchu vajec je přímo kontraproduktivní.

v některých případech mohla hrát roli ve změně struktury toho vejcete a usnadnila jeho proříznutí prckem

Otázkou jest jestli nějaká změna, která může líhnutí pomoci není spíš naprogramována ve vývoji samotného vejce a když nastane správný čas, tak se prostě pomocí nějakých biochemických dějů struktura skořápky, resp. kožovitého povrchu pozmění nezávisle na okolních vlivech, což by bylo logičtější, neb matka příroda si většinou poradí spíše vnitřními mechanismy než těmi vnějšími, které mohou být velmi vrtkavé. Samo, že při blbej inkubaci se může taky leccos podělat zvnějšku, ale to právě spíš napomáhá "nevylíhnutí" než vylíhnutí.