Řezání do hadích vajec

Jinak jestli to v těch videí objasňuje proč to dělá tak to se předem stydím protože nejsem zrovna dobrej v cizích jazycích. Díky za pochopení

Ja tiež nastrihávam všetky vajcia. Dakedy sa stane že je koža na vajci príliš hrubá a mláďa sa nedokáže vyrezať a potom sa zadusí.

a kdy to tak asi děláš? tak týden před vylíhnutím?

A já to naopak vůbec nedělám, protože když má něco vylézt z vejce, tak to vyleze i bez dopomoci, pokud je to degenerát neschopnej sám proříznout vejce, tak je lepší, když se nevylíhne. Možná bych se rozmejšlel u nějaké super vzácnosti, ale to zřejmě čistě sobecky, morálně správné by bylo nechat mládě neschopné samostatného vylíhnutí i u super vzácnosti.
Mimochodem je někdy poměrně složité odhadnout, kdy je ten správný čas, týden před líhnutím je poměrně hodně, většinou to lidi řeší až když se už nějaké mládě prořízne a ostatní se k tomu nemají, případně až, když je nějaká indikace blížícího se termínu, např. propadající se vajíčka, což je cca 1-2 dny před líhnutím, akorát to nesmí být propadání kvůli nízké vlhkosti... a pak se pořád nic neděje). Ale, jak píšu výš, jsem zásadně proti otvírání vajec z důvodu neschopnosti mláděte se prořezat, viděl jsem, jak silné obaly jsou drobečkové schopní v při normálním stavu věci proříznout, takže nevidím důvod, proč zachraňovat degeneráty...

Taky vejce nenastříhávám. Přesně podle hesla co má vylézt, to taky vyleze.
Otázka je, jestli třeba neschopnost normálního nedegerovanýho prcka prorvat se z vejcete nemůže být způsobena taky ne zcela vhodnou inkubací. Nemyslím až tak úplně teploty a vlhkost, ale třeba i kyselost inkubačního substrátu, která by eventuelně v některých případech mohla hrát roli ve změně struktury toho vejcete a usnadnila jeho proříznutí prckem. Ale to je jen taková úvaha. Možná je to blbost .
Ale jinak souhlas na 100% s krokoušem.

Já už na takové teorie o narušování povrchu vajec vnějšími vlivy narazil, ale připadají mi nesmyslné, to spíš může chovatel řekněme ne zcela vhodnou výživou samice (může vliv na stav a kvalitu vajec, ale i životaschopnost budoucích mláďat), případně vlivem nevhodných inkubačních podmínek docílit toho, že mládě je řekněme slabší nebo nemá dostatečně vyvinutý vaječný zub. Vliv kyselosti prostředí u kožovitých vajec neberu, páč pak by se asi neměli šanci líhnout mláďata třeba ve středomoří, kde je spousta biotopů na vápencích, navíc kožovitá vejce hadů mají v sobě vápníku, který by mohl být "rozpouštěn" velmi málo narozdíl třeba od vajec želv nebo ptáků. Taky si myslím, že cílem vejce, je naopak, co nejlépe embryo před vnějškem chránit, takže jakékoliv narušování povrchu vajec je přímo kontraproduktivní.

v některých případech mohla hrát roli ve změně struktury toho vejcete a usnadnila jeho proříznutí prckem

Otázkou jest jestli nějaká změna, která může líhnutí pomoci není spíš naprogramována ve vývoji samotného vejce a když nastane správný čas, tak se prostě pomocí nějakých biochemických dějů struktura skořápky, resp. kožovitého povrchu pozmění nezávisle na okolních vlivech, což by bylo logičtější, neb matka příroda si většinou poradí spíše vnitřními mechanismy než těmi vnějšími, které mohou být velmi vrtkavé. Samo, že při blbej inkubaci se může taky leccos podělat zvnějšku, ale to právě spíš napomáhá "nevylíhnutí" než vylíhnutí.

Tiez som proti nastrihavaniu. Ked som pisal na forum ze som to urobil naschval prave z dovodu ze sa prrezu len tie dost silne (2 najmensie nevyliezli) bolo mi povedane ze sa vraj hram na boha ked rozhodujem co prezije a co nie :)

no, a není to spíš obráceně? Na boha si hrajou ti, co zachraňujou i ty kryply, co by se sami neprořezali..

Ved prave to, aj som mu v tom zmysle odpisal :)

Nechat to tak nie je ziadna hra na boha ale prirodzena vec. Ci myslis ze v prirode behaju cernoskovia a narezavaju vajcia?

Já se teĎ setkal s názorem, že u jednich hadů mají hadi po krmení myšma tvrdá vejce a mláďata se mají problémy proříznout.

Já se teĎ setkal s názorem, že u jednich hadů mají hadi po krmení myšma tvrdá vejce a mláďata se mají problémy proříznout.

U kterých? Tak, nemůžu vyvracet a ani nechci, že pokud krmíme hady nepřirozeně, může to mít vliv na kvalitu snůšky. Ale to se člověk nemůže divit. Když holt chovám ještěrkožrouta, tak mu mám dávat ještěrky. Každopádně mi to nepřipadá až tak pravděpodobné, že by se kožovité vejce nějak extrémně zpevnily, aby je nedokázalo mládě proříznout. Pořád spíš věřím, že příčinou je slabé mládě nebo z nějakého důvodu (třeba i špatnou - nepřirozenou výživou samice)špatně vyvinutý nebo nevivinutý vaječný zub. Případně, že problém může být i v inkubačních podmínkách - nevhodná vlhkost, teploty..., které mohou zapříčinit ne zcela dobrý vývoj embrya.

ono řada chovatelů tím nastřižením veškerých vajec eliminuje nevylíhlá vejce, kdy tím dá šanci i slabým mláďatům, které pak můžou prodat. Jenže pak to v chovech vypadá tak, jak to vypadá, do chovu se dostává kdejaký zmetek.
JInak já jsem taky zastáncem nenastřihávání vajec a udělala jsem to všehovšudy 2x u druhů, kde jsem neměla zmáknutou inkubaci (líhla jsem je prvně a vzhledem k tomu, že se jednalo o druhy, ke kterým komplet chyběly informace, tak to bylo metodou pokusů).

Co se týká toho správného času, většinou to při dodržení určitých podmínek vychází přibližně na ten stejný den inkubace. Jinak před nějakým časem jsem viděl fotografie kde bylo naříznuto vejce Python reticulatus asi v 50. dni inkubace (líhnou se v cca 90.). Had se vyvíjel naprosto normálně, tvořil se mu postupně pigment a nakonec vejce sám opustil. Takže patrně není problém nastřihnout vejce i dřív a nechat "dojít".

Co se týká toho správného času, většinou to při dodržení určitých podmínek vychází přibližně na ten stejný den inkubace

Jasně, když máš nějaký data a slušný teploměr, tak se plus mínus trefíš.

Takže patrně není problém nastřihnout vejce i dřív a nechat "dojít".

Ale riziko nějaké komplikace se rozhodně velmi zvyšuje, otevřené vejce je vstupní brána pro všemožný neřád, předpokládám, že otvor byl potom zas nějak víceméně sterilně uzavřen, že nezůstalo vejce otevřené, jinak si neumím představit, že nevysychalo nebo se tam nedostal nějaký infekční bordel. Tou dobou 90 dnů si si jistý, já mám pocit, že u krajt to je podstatně míň, pokud se inkubuje na jejich optimum (32/33), ale u mřížek nevím, to bych musel pohledat, u molurusek je to dle mě dost do 2 měsíců, ale zase vařím jen z hlavy.
Taky to neřeší ten případ, že z vajec vyleze i s prominutím "zmrdík", který by se jinak nevylíhnul, o to mi primárně šlo, to já samozřejmě vím, že vajíčko samotným naříznutím nezlikvidujete, spíš ty ostatní okolní vlivy a nebo, když se nedej bože trefíte při řezu do žilky, tak samozřejmě u velmi časného naříznutí to může být fatální.

Chtěl jsem to uvést jen jako extrémní případ, žádné doporučení. Ani jsem nechtěl nařezávání obhajovat či odsuzovat. Na to ať si udělá každý svůj názor. Jinak tou inkubační dobou jsem si jistý, může být až 100 dní Teplota by měla být o trochu nižší než uvádíte.

No, já vycházel z molurusek, ty maj v závitech v poho přes 32, jak říkám mřížky z tohohle pohledu neznám, měl jsem vždy možnost mít jen plonk zvíře, ani vlastně nevím jestli na vejcích taky "sedí" a přitápějí jako molurusky, ale mám pocit, že mříže vejcím nepřitápěj, ne? To by napovídalo a) trochu nižším teplotám a b) delší inkubaci.

Mřížky na vejcích také sedí a zahřívají je. Dělají to na rozdíl od tmavek bez svalových záškubů. Upřímně řečeno, nevím jakou mají samice ve smyčkách teplotu. Ta teplota inkubace ale není zase tak odlišná, jen těch 33 je horní strop, dolní je cca 30. Inkubační doba je obvykle 85 - 95 dní, 100 je maximum.

Mě to právě nějak nebylo povědomí, že by jsem někde viděl záškuby u mřížek, tak jsem myslel jestli ony snůšku jen nehlídají, resp. neudržují jen vlhkost (sevřené smyčky). Jestli využívají jen teplotu prostředí, které je v místech jejich výskytu dostatečně teplé samo o sobě. Víš stopro, že mají ve smyčkách výrazně vyšší tepotu oproti okolním teplotám? Já to právě nevím, resp. nikdy jsem tu informaci nepotřeboval a tak jsem ji nezjišťoval. Tygrovky dokáží mít tu teplotu oproti okolní teplotě vyšší o několik stupňů (osobně, jestli mě pamět neklame, jsem měřil naší tygrovce teplotu v závitech a měla tuším okolo 33 a v prostoru okolo nebylo víc než nějakých 27) a když je okolní teplota dost vysoká, tak se přestanou zaškubávat, naopak při poklesu teplot se škubou intenzivněji. Ale mám pocit, že u molurusek už je ve vejcích v době kladení vyvinutý zárodek, takže to by zas měli náskok.

Tak ony tu teplotu zvyšují také svalovými stahy, jen ty nejsou tolik viditelné jako můžeme vídat u tmavek. Samozřejmě si samice vybírá prostředí s co nejvhodnější teplotou a vlhkostí, aby si ušetřila práci. Já osobně jsem tuto skutečnost neověřoval, a ani ověřovat nebudu, protože jsem zastáncem inkubace v inkubátoru. Vycházím jen z převzatých informací z desítek nezávislých zdrojů. Pokud to tak není, všichni dlouholetí chovatelé se pletou. Já bych ale tuto informaci považoval za určitou.

Tak já to nezpochybňuje, jen jsem tu informaci ještě nehledal.

Většina dlouholetých chovatelů mřížkovaných krajt uvádí, že krajty svou snůšku zahřívají. Teď jsem se ale koukal na nějaká pozorovaní z přírody a tam to zase na druhou stranu tak jednoznačné není. Každopádně bych věřil spíš údajům ze zajetí, protože tam je, narozdíl od jiných druhů, poznatků více než z volné přírody.

Like all pythons, the Reticulated Python lays eggs. The mother surrounds her eggs for most of their incubation period of 55–105 days (Wall, 1926; Smith, 1943; Branch and Patterson, 1975; Ross and Marzec, 1990; Cox, 1991; Manthey and Grossman, 1997; Cox and others, 1998; Walls, 1998b; Malkmus and others, 2002; Ziegler, 2002; Zug and Ernst, 2004; Auliya, 2006), presumably protecting them from light, desiccation, and predators (and potentially having some ability to limit mold or the spread of mold to healthy eggs). One would expect higher temperatures to expedite incubation, but hard data on incubation temperature in the wild are lacking for B. reticulatus (Shine, 1988; Ross and Marzec, 1990; Murphy and Henderson, 1997). As the reported incubation times usually lack information on incubation temperature, the incubation times are very difficult to interpret. Unlike some other pythons, however, the brooding mother python apparently does not warm the eggs with shivering thermiogenesis (Wall, 1926; Vinegar and others, 1970; Honegger, 1970; La Panouse and Pellier, 1973; Cox, 1991; Walls, 1998b; Malkmus and others, 2002), though some observers have claimed that she does (Lederer, 1944 (equivocal); Hediger, 1968; Shine, 1985, 1988; Kluge, 1993). Apparently heat production, if it occurs, is minimal or contingent on specific conditions.

pokud je to degenerát neschopnej sám proříznout vejce, tak je lepší, když se nevylíhne

prečo by to mal byť degenerát? ten had je rovnako zdravý a silný ako ostatné, len keď je na jeho vajci hrubšia koža ako na ostatných tak ju s dlžkov svojho váječneho zubu nedokáže prerezať.

ten had je rovnako zdravý a silný ako ostatné, len keď je na jeho vajci hrubšia koža ako na ostatných tak ju s dlžkov svojho váječneho zubu nedokáže prerezať.

Ale proč je teda stěna tlustší nebo proč má (má-li ho vůbec) krátký vaječný zub, i když pochybuju, že by ta kůže vejce byla tak silná, aby měl ten vaječný zub krátký, to jsou jen desetiny milimetru, to prořízne i pidizoubkem, otázka je, jestli ho vůbec má. Mě se teda nestalo, aby mi zůstalo ve vejci evidentně silné a zdravé mládě, naopak se mi často prořezali i defektní mláďata. Předpokládám, že to silné mládě by se prostě prořízlo samo třeba o den dva dýl než jeho sourozenec, ale chovatel je nedočkavý a otvírá často vejce zbytečně. Člověk nemá moc šanci zahrát si v chovu na přirozenej výběr, tak by měl alespoň u těch vejcí nechat něco na přírodě.

ono řada chovatelů tím nastřižením veškerých vajec eliminuje nevylíhlá vejce, kdy tím dá šanci i slabým mláďatům, které pak můžou prodat. Jenže pak to v chovech vypadá tak, jak to vypadá, do chovu se dostává kdejaký zmetek.

tak načo je tu veterina a choroby? jednoducho nechajte zviratá ktoré nemajú dostatočnú imunitu na prežitie zdochnúť.

tak načo je tu veterina a choroby? jednoducho nechajte zviratá ktoré nemajú dostatočnú imunitu na prežitie zdochnúť.

To je nesmysl. Je rozdíl mezi zvířetem, který onemocní a mezi zvířetem, který je slabý (zmetek) od přírody (nebo špatné inkubace). Ostatně ani některá vyléčená zvířata se už pro reprodukci nehodí...

copak fleky, šlápla jsem ti na bábovičku? To se fakt moc omlouvám

Pokud je vše jak má, tak zdravá silná mláďata se prostě vylíhnou i bez řezání, tečka

tak načo je tu veterina a choroby? jednoducho nechajte zviratá ktoré nemajú dostatočnú imunitu na prežitie zdochnúť.

To je ale rozdíl, když v nich nějakým stresovým faktorem, který zaviníme (dlouhá přeprava, nevhodné podmínky, uzavřené prostředí, nevhodná strava...), vyvoláme snížení imunity a tím se prosadí nějaký patogen.

To je nesmysl. Je rozdíl mezi zvířetem, který onemocní a mezi zvířetem, který je slabý (zmetek) od přírody (nebo špatné inkubace).

tak potom aký je rozdiel medzy deckom narodeným cisárskym rezom a prirodzeným pôrodom?

Morálka, humanita .... zkuzte utlouct hada a utlouct dítě, schválně co bude lidem víc vadit.
BTW: Lidstvo je taky pěkně zdegenerovaný .. aspoň vidíte, kam to vede

Přesně tak.

veď to. my sa neprispôsobujeme prírode ale prispôsobujeme si prírodu k sebe.

Ještě bych se chtěl zeptat ohledně násilného rozkrmování mláďat ? Je nějaká časová hranice u rozkrmování po které už to nemá cenu a had by si už nikdy nevzal sám a musel by se pak násilně krmit třeba velkýma myšma nebo potkanama po celý žívot? Něco jako když si třeba užovka červená nevezme sama do pul roku tak už se to nikdy nenaučí a je na odpis nebo třeba rok se rozkrmuje a po roce a jednom dni už si vezme sama? Zajímaly by mě všichni hadi ne jen užovky.
Díky.

Za sebe mám zkušenost s delším násilným krmení u Lampropeltis alterna blairi. A to konkrétně skoro dva roky. Pak si vzala sama a od té doby je to bezproblémový had.

tak u těch altern to je ale celkem normální. Holt mláďata nejsou od přírody nastavená na hlodavce a když je lidi nehodlaj krmit přirozenou potravou (jinejma plazama), tak je pak cpou a dlouho trvá, než začnou brát myši. Naopak po rozkrmení gekonama nebo kouskama slepejšů přecházejí celkem rychle na napachovaná holata, bez cpaní.

tam záleží na tom, jestli si ten had nevezme ani pro něj přirozenou kořist, třeba ještěra.

do této diskuse už bych se tu znovu nepouštěl, už jednou jsem byl kvůli tomu označen za "hovado" - kvůli názoru na udržovaní nežeroucích mláďat...

třeba užovka červená nevezme sama do pul roku tak už se to nikdy nenaučí

tak zrovna guttky bych radil neozkrmovat vůbec, když nechce žrát, zkusit "zimu" a když ani pak, tak prostě nemá v chovu co dělat, tohle se dá pochopit u vzácných nebo nemocných zvířat, ne u běžných mláďat - chcípáků, z těchdle šmejdů jsou v chovech jen další šmejdi... a za posledních 10let už tera vůbec nejsou co bývala, kvalitní zvířata už se skoro neseženou a pomalu je lepší začít znovu rozchovávat odchyty, bohužel už ani odchyty nesou co bývaly, neb to jsou stejně většinou faremní odchovy... a tak se držíme v začarovanym kruhu jak z nekvalitních rodičů získat kvalitní potomky, jinak než tvrdou selekcí to nejde

zkusit "zimu" - to myslíte vypnout topení a nechat klesnout teplotu na takových 20°C nechat ho tak jeden den potom dát holáko?

já v klidu používal cca 12-15°C (naše teplá část sklepa) na 14dní až měsíc

myslíte mládě nebo dospělého hada?

mládě

tak to dík za typ to někdy zkusím