Řezání do hadích vajec

Ja tiež nastrihávam všetky vajcia. Dakedy sa stane že je koža na vajci príliš hrubá a mláďa sa nedokáže vyrezať a potom sa zadusí.

a kdy to tak asi děláš? tak týden před vylíhnutím?

A já to naopak vůbec nedělám, protože když má něco vylézt z vejce, tak to vyleze i bez dopomoci, pokud je to degenerát neschopnej sám proříznout vejce, tak je lepší, když se nevylíhne. Možná bych se rozmejšlel u nějaké super vzácnosti, ale to zřejmě čistě sobecky, morálně správné by bylo nechat mládě neschopné samostatného vylíhnutí i u super vzácnosti.
Mimochodem je někdy poměrně složité odhadnout, kdy je ten správný čas, týden před líhnutím je poměrně hodně, většinou to lidi řeší až když se už nějaké mládě prořízne a ostatní se k tomu nemají, případně až, když je nějaká indikace blížícího se termínu, např. propadající se vajíčka, což je cca 1-2 dny před líhnutím, akorát to nesmí být propadání kvůli nízké vlhkosti... a pak se pořád nic neděje). Ale, jak píšu výš, jsem zásadně proti otvírání vajec z důvodu neschopnosti mláděte se prořezat, viděl jsem, jak silné obaly jsou drobečkové schopní v při normálním stavu věci proříznout, takže nevidím důvod, proč zachraňovat degeneráty...

Taky vejce nenastříhávám. Přesně podle hesla co má vylézt, to taky vyleze.
Otázka je, jestli třeba neschopnost normálního nedegerovanýho prcka prorvat se z vejcete nemůže být způsobena taky ne zcela vhodnou inkubací. Nemyslím až tak úplně teploty a vlhkost, ale třeba i kyselost inkubačního substrátu, která by eventuelně v některých případech mohla hrát roli ve změně struktury toho vejcete a usnadnila jeho proříznutí prckem. Ale to je jen taková úvaha. Možná je to blbost .
Ale jinak souhlas na 100% s krokoušem.

Já už na takové teorie o narušování povrchu vajec vnějšími vlivy narazil, ale připadají mi nesmyslné, to spíš může chovatel řekněme ne zcela vhodnou výživou samice (může vliv na stav a kvalitu vajec, ale i životaschopnost budoucích mláďat), případně vlivem nevhodných inkubačních podmínek docílit toho, že mládě je řekněme slabší nebo nemá dostatečně vyvinutý vaječný zub. Vliv kyselosti prostředí u kožovitých vajec neberu, páč pak by se asi neměli šanci líhnout mláďata třeba ve středomoří, kde je spousta biotopů na vápencích, navíc kožovitá vejce hadů mají v sobě vápníku, který by mohl být "rozpouštěn" velmi málo narozdíl třeba od vajec želv nebo ptáků. Taky si myslím, že cílem vejce, je naopak, co nejlépe embryo před vnějškem chránit, takže jakékoliv narušování povrchu vajec je přímo kontraproduktivní.

v některých případech mohla hrát roli ve změně struktury toho vejcete a usnadnila jeho proříznutí prckem

Otázkou jest jestli nějaká změna, která může líhnutí pomoci není spíš naprogramována ve vývoji samotného vejce a když nastane správný čas, tak se prostě pomocí nějakých biochemických dějů struktura skořápky, resp. kožovitého povrchu pozmění nezávisle na okolních vlivech, což by bylo logičtější, neb matka příroda si většinou poradí spíše vnitřními mechanismy než těmi vnějšími, které mohou být velmi vrtkavé. Samo, že při blbej inkubaci se může taky leccos podělat zvnějšku, ale to právě spíš napomáhá "nevylíhnutí" než vylíhnutí.

Já se teĎ setkal s názorem, že u jednich hadů mají hadi po krmení myšma tvrdá vejce a mláďata se mají problémy proříznout.

Já se teĎ setkal s názorem, že u jednich hadů mají hadi po krmení myšma tvrdá vejce a mláďata se mají problémy proříznout.

U kterých? Tak, nemůžu vyvracet a ani nechci, že pokud krmíme hady nepřirozeně, může to mít vliv na kvalitu snůšky. Ale to se člověk nemůže divit. Když holt chovám ještěrkožrouta, tak mu mám dávat ještěrky. Každopádně mi to nepřipadá až tak pravděpodobné, že by se kožovité vejce nějak extrémně zpevnily, aby je nedokázalo mládě proříznout. Pořád spíš věřím, že příčinou je slabé mládě nebo z nějakého důvodu (třeba i špatnou - nepřirozenou výživou samice)špatně vyvinutý nebo nevivinutý vaječný zub. Případně, že problém může být i v inkubačních podmínkách - nevhodná vlhkost, teploty..., které mohou zapříčinit ne zcela dobrý vývoj embrya.

Ještě bych se chtěl zeptat ohledně násilného rozkrmování mláďat ? Je nějaká časová hranice u rozkrmování po které už to nemá cenu a had by si už nikdy nevzal sám a musel by se pak násilně krmit třeba velkýma myšma nebo potkanama po celý žívot? Něco jako když si třeba užovka červená nevezme sama do pul roku tak už se to nikdy nenaučí a je na odpis nebo třeba rok se rozkrmuje a po roce a jednom dni už si vezme sama? Zajímaly by mě všichni hadi ne jen užovky.
Díky.

tam záleží na tom, jestli si ten had nevezme ani pro něj přirozenou kořist, třeba ještěra.

do této diskuse už bych se tu znovu nepouštěl, už jednou jsem byl kvůli tomu označen za "hovado" - kvůli názoru na udržovaní nežeroucích mláďat...

třeba užovka červená nevezme sama do pul roku tak už se to nikdy nenaučí

tak zrovna guttky bych radil neozkrmovat vůbec, když nechce žrát, zkusit "zimu" a když ani pak, tak prostě nemá v chovu co dělat, tohle se dá pochopit u vzácných nebo nemocných zvířat, ne u běžných mláďat - chcípáků, z těchdle šmejdů jsou v chovech jen další šmejdi... a za posledních 10let už tera vůbec nejsou co bývala, kvalitní zvířata už se skoro neseženou a pomalu je lepší začít znovu rozchovávat odchyty, bohužel už ani odchyty nesou co bývaly, neb to jsou stejně většinou faremní odchovy... a tak se držíme v začarovanym kruhu jak z nekvalitních rodičů získat kvalitní potomky, jinak než tvrdou selekcí to nejde

zkusit "zimu" - to myslíte vypnout topení a nechat klesnout teplotu na takových 20°C nechat ho tak jeden den potom dát holáko?

já v klidu používal cca 12-15°C (naše teplá část sklepa) na 14dní až měsíc

myslíte mládě nebo dospělého hada?

mládě

tak to dík za typ to někdy zkusím