Na policejní stanici zazvoní telefon. Policajt ho zvedne a ohlasí se:

„Policie, prosím…“
Ze sluchátka se ozve koktavý hlas:
„Do do dobrý de den, ppane ppolicisto, jjjá vám v v volám žže tady leleleží ch ch
chcí chcíplej kkkůň. Vvv vodvezte s si ho ppprosím, on už tttu z z začíná z z
z zapáchat…“
„A kde leží, chlape?“
„Ve vo ve vo ve vo…. Ve vo ve …“
„Ve Vodičkový?“
„N n ne, ve vo ve vo…. Ve…“
„Prosim vás, chlape, vykoktejte si to a pak mi zavolejte“

Za hodinu opět zvoní telefon:
„Policie, prosím…“
„Do do dobrý de den, ppane ppolicisto, jjjá vám v v volám, žže tady pp pořád le
le leží ten ch ch chcíplej k k kůň, ooon už t t t tady ssstrášně pa pa
páchne a a a už popo něm lezou m m m mouchy a m m motaj s s se tu i d d
děti…“
„No a kde leží?“
„Přece ve vo… ve vo … ve vo…“
„Ve Vodičkový?“
„Ale ne! Ve vo ve vo… ve vo…“
„Sakra chlape, už jsem řek´, až se vykoktáte, tak mi zavolejte.“

Za dvě hodiny se telefon ozve opět:
„Policie, prosím…“
„Do do dobrý de den, ppane pppolicisto, t t ten kůň už tady f f fakt hhh hrozně
sssmrdí, ppp přijeďte si ppp pro něj.“
„A kde sakra leží, už to víte?“
„Ve vo ve vo… ve vo…“
„Ve Vodičkový?“
„J j jo, už sssem ho tam k konečně v v vodtáh´.“