chameleon jemenský

Přesně jak se tu píše, někdy si chám sám zvykne, sám se přestane bát a syčet a někdy se stane z určitýho důvodu i celkem kontaktní (třeba je zvyklej na krmení z ruky nebo jak píše Host123, chce se ven slunit, nebo na oblíbenou kytku atp.).
A někdy na vás bude syčet do smrti. Měla jsem samičku (šla ke mně až v dospělosti, ale vím, že předchozí majitelka ji nikdy nevyndávala ani ji nijak jinak "neochočovala" a "nekontaktovala", nechávala jí její klid), a ta se pokaždý, až do smrti, když jsem jí lezla do terárka, buď běžela uplně schovat, nebo se aspoň přetočila za větev. Když jsem jí zkušela krmit z pinzety, tak "řvala" jak lev i na tu blížící se pinzetu s cvrčkem:) Vrchol našeho kamardáství pak byl, když žrala z kelímku, kterej jsem jí strčila pod nos:) A když potom, krátce než uhynula, měla zdravotní trable a musela jsem s ní opakovaně na veterinu, tak vyndat ji z terárka byl absolutní boj.
Takže to prostě až tak nezáleží na tobě (teda kromě toho, že můžeš výrazně přispěk tomu, aby tě to zvíře ještě víc nesnášelo).

Souhlas. Ještě bych chtěla dodat, že když byli chamíci malí, tak musím přiznat, že ven na slunění jsem je zpočátku brala násilím (ovšem ne rukou, ale na klacku), Nevěděli, do čeho jdou. Ale po pár přesunech se už nebránili, jelikož je to na slunci baví. A taky mám asi štěstí, žádného extrémně bojácného jsem neměla. Stejně si tak myslím, že zvířata, i ten cham, mají nějaký jiný a další smysly a "vidí" nám do hlavy a pak se podle toho chovají.

S tim "viděním" do hlavy doufám, že nemáš pravdu, protože už mám druhýho cháma, co mě nenávidí A to si táák odpírám i jenom čumění u terárka (ještě podotýkám, že ho mám ve flexariu, takže přes ty sítě ho z větší dálky skoro nevidim).

Hele a jak jsi ty prťata "násilám" brala na klacku? Tos vždycky "odinstalovala" příslušnou větev, na který zrovna seděli?

Normálně jsem jim nejdřív klacík, pak klacek, pak vařečku strkala pod packy, až si na klacík postupně nalezli a chytli se všema nožkama i ocasem, aby měli jistotu, a pak jsme šli. Postupně si na klacek lezli sami,a pak jsem jim místo klacku nabízela ruku. To je vše. Někdy, ale je to fakt minimálně, taky nemají náladu jít ven, ale to se pozná, nafoukne se a funí, tak je nechám a nenutím. Druhý den se ale zase normálně cpou ven. Nechávám je i běhat po dvoře a po trávě. Samozřejmě mě mají za zadkem.

Tak to máš dobrý, já mám teď takovýho bubáka, že ten by mi na nějakej klacek fakt nevlezl. Mám ho relativně krátce, tak se ani o podobný věci nepokoušim, aby se fakt pořádně zabydlel a trošku si i zvyknul na mojí existenci (což teda jde strašně pomalu, protože jsem většinu dne mimo, "vidíme" se chvílku ráno a občas chvilku večer, když se mi podaří přiletět domů dřív, než jde spát). Časem se ale o tuhle "klackovou" metodu pokusim, protože mám celkem fajn balkón, kam svítí slunce skoro celej den, takže by bylo dobrý, kdyby se mohla na jaře uskutečnit nějaká opalovačka:)

Každej den, kdy je na sluničku, je na něm vidět! Já vůbec nepoužívím UVB, Od května do září se sluní, po zbytek roku dávám tekuté déčko. Pokud je možnost dát na slunce, tak fakt doporučuju. Dávala jsem je ven od absolutních prcků do klecí pro křečky. Ale asi jsem měla opravdu štěstí, na stresáky jsem nenarazila. Klacíková metoda si myslím je dobrá, občas ale je třeba trpělivost, než si na klacek vleze. No ale tu často nemám, tak ho čapnu za ocas a už se nese. Nejlepší je, když ho kolikrát v létě zapomenu venku a večer, když už skoro spí, ho musím odpojovat z klece. Musím mu otevírat "ruce" a "nohy" silou a odmotávat ocas, kolikrát mi musí pomoci rodinní příslušníci. Pak ho v teru doma zase musím uchytit, takže mu končetiny dávám na větve a čekám, až se chytí. To si člověk užije srandy...

Hele to odendavání nohou a odmotávání ocasu znám! Od tý jemeňandy, jak jsem s ní musela chodit k vetovi, to bylo peklo. Bydlim sama, takže to bylo fakt žůžo, soustředila jsem se třeba na tu odmotávačku a jí se mezi tim podařilo se zase chytit packou, byl to fakt boj, bylo mi jí fakt líto, chuděry. Sestřičku u veta pak jednou tak silně chytla za prsty, že jsme ji s doktorkou odendavaly obě:D I proto bych chtěla tohohle kluka časem trošku "ochočit" (i když tohle slovo nemám ráda). Protože manipulaci se zvířatama se člověk prostě nevyhne, a čim menší je to pro ně stres, tim samozřejmě líp. A taky se samcem by se "pralo" o poznání hůř, jsou mu teď zhruba tři měsíce, a už je vidět, jaký bude mít pořádně silný nohy. No, uvidíme:)

a proc je nenechavas venku pres noc?

V letních měsících, kdy teplota v noci neklesne pod nějakých 12 stupňů, by to teoreticky šlo. Ovšem pouze teoreticky. Viděli jste někdy volieru s jednoduchým pletivem, na kterém nocují papoušci a navštíví je v noci kuna? Tak to vidět nedoporučuju. Venku mám opravdu obyčejnou klec, po které chamíci lezou a 100% by usnuli tak, že drží klece. Všude jsou myši, kočky, už zmíněné kuny, dokonce se objevuje i tchoř. Takže to fakt ne.

no reseni by bylo udelat tu volieru dvojitou, aby se na ne kuny nebo kocky nedostaly... kdyz tu volieru vyuzivas takhle casto tak by to stalo zato, kocka ti to muze navstivit i ve dne.
Ja mam volieru vystrcenou z okna ve tretim patre, tak to neresim a kdyz nejdou teploty pod 10stupnu tak jemenaka neuklizim...

Jo jasně, to je řešení /z okna/. Já nevím, mně to takhle celkem vyhovuje, mám ho venku, jen když jsem doma nebo když náhodou někam jdu, tak jsou tam psy, takže kočka nemá šanci. A abych pravdu řekla, tak ten rituál přenášení tam a zpět, občas pouštění na trávu, je mi dost příjemný. A jemu už teď evidentně nevadí. Sice mám někdy ruce poškabaný, občas do krve (je už velký, je mu 6 let) od drápků, jak se mě drží, ale to mi nevadí.

Ja mam chameleona jemenskeho doma az druhy den. Prvy kontakt bol super. Vyliezol z krabicky a tahal sa na ruky. Ked som ho vsak dala do jeho noveho terarka, tak uz ma nepotrebuje. Potravu si nezoberie ani z pinzety, iba ked mu toho cvrcka polozim na vetvicku rovno pred neho :D Ale ze potrebuje aspon tyzden na zvyknutie si na terarko, potom budem na rade ja :) Som zvedava, kolko to bude trvat, po tom vsetkom co som si tu precitala.

Týden je z velké většiny málo. Z pinzety jsem nikdy nedávala, ale u prců se mi osvědčilo dávat je do plastové krabičky, odkud si je malý chamík bere. Je kontrola o spořádaném množství, udrží se na nich vitamímový a jiný posyp. Zvyknou si na to všichni, alespoň mám tu zkušenost.