Jsou zobrazeny jen nové odpovědi. Zobrazit všechny
| Předmět | Autor | Datum |
|---|---|---|
| No, já se budu opakovat, ale ono opravdu aby se mohl udělat definitivní závěr o "jedovatosti" nějaké… Somalia 22.12.2012 08:09 |
Somalia | |
| No tak ono všeobecně nelze nijak intoxikaci čímkoli kvantifikovat, zvláště pak u zvířat resp. živoči… Uroboros 22.12.2012 08:50 |
Uroboros | |
| u sklípkoše byla větší bolestivost, ale to přisuzuji velikost chalicer
Nevim zdali ti to ted pomuze… poslední boa.constrictor 22.12.2012 15:58 |
boa.constrictor |
Zpět do poradny Odpovědět na původní otázku Nahoru
No, já se budu opakovat, ale ono opravdu aby se mohl udělat definitivní závěr o "jedovatosti" nějakého druhu hada není možné vycházet z "pár" případů. Jak psala Aurifer, tak ke kousnutí dochází výrazněji častěji (v zajetí, v přírodě) a bohužel to nikdo nikdy neopublikuje (v tomto má internet bezpochybně velký pozitivní význam). Pokud mohu velice spekulativně odhadovat, tak k veřejnostise dostane tak 1% případů a spíše méně. Psal jsem tu již jednou...Mého známého (byl jinak zdravý, mladý) asi před 15 lety kousla Leptodeira septentrionalis a dopadl podobně jako výše uvedený případ od philodryas s tím rozdílem, že měl ještě výraznou nekrózu na prstě. Skončil v nemocnici na JIP. A přítom v odborných publikacích nejsou tyto užovky zmiňovány a "blbému" Malpolonovi je přisuzovaná větší "jedovatost". Opravdu je velmi nutné rozlišovat a vážit slova při klasifikaci jedovatosti druhu a po pár případech nezevšeobecňovat. Je to stejné jako ušktnutí od Vipera berus - někomu jen nateče ruka po zápěstí a jiného zase málem zabije...TM
No tak ono všeobecně nelze nijak intoxikaci čímkoli kvantifikovat, zvláště pak u zvířat resp. živočišných jedů a jejich účinky na jiné živočichy včetně člověka. Jen množství vpraveného jedu do rány je prakticky vždy rozdílné o odchylkách ve složení nemluvě i v rámci jednoho druhu. Největší rozdíly zde ale stejně dle mého hraje hlavně citlivost organismu na složky resp. toxiny. Někoho dokáže zabít i jedna včela, někdo dá třeba 200 žihadel bez náznaku problému. Ale stačí postříkané pole a může mít problém s pár žihadly i osoba varianty dvě. Citlivost k živočišným jedům je velice různorodá.
Docela by mne zajímalo zda by si tělo dokázalo na intoxikaci hadím jedem z dlouhodobého hlediska zvyknout. Určité toxiny mohou být i prospěšné.
Ikdyž třeba zrovna nekrotické změny orgánů není potřeba podporovat.
Osobně mám zkušenost jen s intoxikací od včel (dlouhodobá záležitost
), zmíněná V. berus, cca metrová B. dendrophila, P. imperator a P. formosa. Nikdy žádný problém, max malý otok a svědění, hlavně po berusce, u sklípkoše byla větší bolestivost, ale to přisuzuji velikost chalicer, poměrně dlouho se to i hojilo. Ale neřekl bych, že bych byl nějak odolnější, spíše štěstí.
Samozřejmě je dobré, že se tak nějak mezi lidi podobné záběry dostanou, ale někdo to rozchodí a nepůjde ani do nemocnice (kde mnohdy dokážou vymyslet takové chujoviny, že to ještě přitíží, zase nechci hanit, těžké případy poslední dobou zvládají dobře, ono záleží na nemocnici a hlavně doktorech) a někdo to už nerozdejchá, tak to je a nikdo s tím nic nevymyslí.
Nevim zdali ti to ted pomuze, ale spis nez velikost chelicer bych to videl na aktivaci vaniloidniho receptoru TRPV1 (rika se mu kapsaicinovy receptor) pusobenim nejake slozky jedu. Amici (17093448) delali studii na P.cambridgei - u ni nasli 2 latky, ktere pojmenovali psalmopeotoxin I a II. Predpoklada se, ze jine druhy sklipkanu maji vlastni typy peptidu v jedu - proto rozdilna bolestivost o ruznych druhu... Samozrejme taky sehrava svou roli i odolnost konkretniho cloveka - nekdo je holt vnimavejsi (ti co videli Cejnovu odolnost na kapsaicin z posledniho Gurmanu vedi
), ale to jen tak na okraj 