Bitis gabonica loňský import
vím že pár lidí odtud z poradny si pořídilo loni B. gabonica (dříve Bitis gabonica gabonica) z importu....zajímalo by mně jak se jim daří,a jestli třeba nebude nějakej odchov 
kdyby byla i nějaká fotka,byl bych vděčnej 
Díky
To by mě taky zajímalo
Mám pár ve velikosti něco nad metr. Daří se jim výborně.Jedinej problém byl hned po převzetí s roztočema...
sna djen krátce spíš k těm roztočům, než gabunám.., dostaly se mi do rukou čerstvě importované nasicorny, taky s roztočíma příživníkama, no údajně ty bitisky teda nesnášej moc dobře klasickej offline, takže byla nastolena neostomosanová kůra (1/400), jak ste to tedy vyřešili vy...
V jakém stavu ty nasicornisky byly a podnikl jsi něco preventivně proti endoparazitům ? Tím nechci říct, že bych to doporučoval.
já to řešil Frontlinem, zcela bez problémů, to samé u nasicornisek...
mě před frontlinem v případě nasicorn hodně lidí varovalo, dokonce mam pocit, že vpřípadě bitisek obecně, tak jsem raději zvolil tuto kůru, na endoparazity už hadi přeléčení byli kolegou co je prvotně přebral, jestli mimo bičíkovce bylo řešeno ještě něco jiného bych musel vyštrachat..., zaklepu, ale doposud fungují jako hodinky...
Frontline se mi specielně u viperek moc neosvědčil,takže u bitisek jsem ho ani nezkoušel....s Neostomosanem mám jen ty nejlepší zkušenosti,a to i u "malých" bitisek jako caudalis,cornuta,worthingtoni....
to radiata - dávals je k sobě?
mě zase po Neostomosanu pochcípaly Ahaetully, problém měli i Pristidactylové a ze savců exl 1 Hemicentetes, ono si nevybereš naprosto bezpečný prostředek pro uplně všechny druhy zvířat a za všech okolností. Já na ektoparazity u hadů, u kterých rozhodně nechci riskovat, že zrovna budou mít potíže s tou a onou chemií velice úspěšně používám olivový nebo slunečnicový olej. Hada hodim do plasťáku s trochou vody a oleje, tak aby to udělalo na hadovi slabý olejový film. Dám mu tam zmuchlané papírové utěrky, aby se měl čeho držet. Nějakou dobu ho tak nechám, pak nacucané utěrky seberu a hada přenám do suchého plasťáku se suchýma utěrkama, které z něj odsajou zbytek oleje. Brebery ve většině zůstanou v těch utěrkách a ty co zůstanou na hadovi se stejně udusily, takže buď postupně opadají, nebo sjedou s příštím svlekem. Funguje to i u pouštních hadů, akorát je člověk nesmí nechat utopit.
Velice zajímavá a užitečná rada. Děkuji Vám Aurifer. Mohu jen podotknout, že jsem to použil nejen na B. gabonica (import), ale i na Atheris ceratophora.
k neostomosanu se mohu fakticky přidat k názoru, supr věc, nehledě teda na astronomickou cenu frontlajnu, jak jsem výše začal věc okolo roztočů, měl sem samozřejmě namysli Frontline, uvedený offline je ptákovina, to sem spíš takhle po ránu... hhh, tak pardon
Otázkou je, zda u tebe nehrály roli ještě nějaké jiné faktory. Já s frontlinem u kobercovek neměl nikdy žádný problém ani u malých mláďat. Loni mi natáhly 4 z 10 bredlin okolo prvního svleku aniž by byly čímkoliv ošetřeny, stejně tak žádná jiná mláďata v okolí
.
Přeji hezký den,
z importu jsem pořídil subadultní pár, v současné době mají cca 110 - 120 cm, daří se jim výborně. Samice od počátku žrala perfektně (brala i z pinzety - respektive kořist vždy zachytila ve vzduchu
), samec žral pouze v noci za absolutního klidu a raději mrtvou kořist. V současné době fungují oba jako perfektní popelnice. Zvažuji, že tento rok půjdou k sobě.
Co mě u nich zaujalo, bylo napájení. Misku s vodou zatvrzele ignorovali a napájeli se při koupelích, které jsem jim dopřával jednou týdně. I v současné době pijí zřídka z misky a pijí při koupeli. Něco podobného jsem zažil u dvou samců nasicornisek (také import). Přitom mnou dříve chované gabuny, rhinocerosky, arietány, nasicornisky pili normálně z misek. Máte prosím někdo podobné zkušenosti u velkých druhů rodu Bitis?
Fotky rád dodám, nicméně zvířata jdou do svleku, tak ještě posečkám.
S pozdravem - Petr
Mne sa osvedcil Frontline,spray. Aplikoval som ho 2x na viridisky, bredli/mlade,..bez akychkolvek problemov. Viac sa neobjavili.
Frontline se mi osvědčil zrovna dneska.....s novou arietánou jsem si dotáh roztoče, kteří se během týdne astronomicky rozmnožili hlavně na gabunách-použil jsem frontline a zatímco roztoči se těší výbornému zdraví, samici gabuny jsem dal před hodinou na mrazák
doufám, že samec a Lake Nakuru to přežijou 
Zatraceně, to je značně mrzuté... Kdysi jsem v AT četl případ chovatele, který použil na subadultních gabunách aplikaci 1% Arpalitu. Samice po přímém postřiku do 30 min v křečích zahynula. Na samce použit nebyl, nicméně Arpalitem bylo ošetřeno terárium, i když pak vymyto a ponecháno několik hodin bez osazení (pouze sklo, bez vybavení), po navrácení samce se projevily stejné křeče a zvíře po několika hodinách uhynulo.
U jiných hadů problémy nebyly (druhy si již nepamatuji). Zjevně je B. gabonica (+ rhinoceros) značně vnímavější na "chemické" přípravky.
U Gabun tedy užívám vždy jen koupel ve vlažné vodě, terárium vymyto horkou vodou s octem, vybavení zlkvidováno, kromě elektroinstalace a kořenů (vyvařeno ve vodě). Musím zaklepat, že se roztoči znovu nevyskytli.
Nyní jsem použil radu Aurifer a do vody na koupání přidal olivový olej, jinak identický postup viz výše. Funguje to skvěle.
Doufám, že ostatní chovanci to zvládnou... Držím pěsti.
S tím frontlainem ,jste mě celkem překvapili ,použil jsem ho párkrát i na mláďata boig (takže titěrný prckové)a nikdy nebyl problém.
Jinak co se týče toho pití nasicornisek ,s tím taky trochu bojuju.
Gabuny ,rhinocerosky ,arietány i dospělí nasicornisky z importu mě vždycky pili z misek v pohodě.
Ale NZ mláďata mě pořádně nechtěj pít do dnes.
po aplikácii frontline mi exli mláďatá epicrates cenchria cenchria aj e.c.maurus. U ďalších cca 10 druhov hadov vždy ok(mladé,aj dospelé jedince).
U mně taky ne, jak už jsem psal, používal jsem ho u mláďat různých kobercovek, stejně tak u cenchrií a dalších hroznýšovitých. Zajímalo by mne, zda nejde o souhru více faktorů, např. mláďata cenchrií jsou hodně háklivá na vyšší teploty apod.
S tímto názorem se můžu přidat. Taktéž nemám s Frontlinem žádný problém a nikdy jsem po aplikaci o zvíře nepřišel. Odzkoušeno to mám na poměrně velkém počtu druhů. Pravdou je, že se po přečtení jistého článku z AT vyhýbám aplikaci na čerstvě nakrmená nebo nedávno krmená zvířata, jelikož se ukázalo, že větší rozestup šupin umožňuje pravděpodobně silnější pronikání kůží a následné projevení otravy, která by se jinak nedostavila. Už si to nepamatuji dobře, jednalo se tehdy tuším o Arpalit. Vzhledem k tomu, že pro mě "cikán jako černoch", dodržuji toto pravidlo bez ohledu na to, co používám momentálně za prostředek.