Ochočit nebo Ne ?

Dle mého názoru běžně chované druhy jako užovky červené nebo hroznýši ochočení a tahání z terária klidně snesou, pokud má někdo 1 či 2 hady a ne větší chov, proč by ho nemohl mít takto ochočeného, respektive přivyklého na manipulaci. Ale je třeba s tím počítat už při výběru druhu.

No ani u těch hrozen to není tak jistý, ten můj hroznýš celkem i rád kousne

Jasné, ale v globále je mixák hroznýše klidné zvíře, takové psohlavce na ochočení určitě nikdo nedoporučí...

Ale může se to zkusit. Můj Hrozen mě kousl asi třikrát.Pokaždé mojí chybou.Jinak je to mazel.

Ahoj nic není stavěno na tahání,hraní atd.jen jak píšou Pánove nahoře mimo měření,vážení A...watch

To jsou profíci a hadi zřejmě taky nejsou žádní začátečníci
K "ochočování" : pozorování chování zvířat je moje hobby a právě jako začátečník objevuji svět hadů.
Je evidentní , že každý jedinec ač stejného druhu , má trošku jinou povahu . Formují ji jak vrozené reakce na podněty - již zde jsou rozdíly v závislosti na nastavení prahu podráždění nervové soustavy , tak vliv prostředí, množství podnětů , učení , zkušenost atd.
Na stejný podnět bude u jedinců stejného druhu podobná reakce , ovšem s různou intenzitou podle jejich povahy. Intenzitu reakce vyjadřuje škála rychlosti střídání vzruchu a útlumu (cholerik.......až flegmatik) .

O "ochočení" typu přilnutí k chovateli , tak jak je známé na základě " vtiskávání" u teplokrevných živočichů nelze u hadů uvažovat ,protože nic takového u nich neexistuje . Je pouze možné předpokládat , že při častém opakování stejného podnětu nebo rituálu může nastat útlum = zvýší se práh citlivosti pro podráždění nervové soustavy a očekávaná reakce se nedostaví. Jen zesílený nebo pozměněný podnět opětovně vyvolá původní reakci .
U uměle odchovaných jedinců , zvláště po několik generací ,lze očekávat také jistou deformaci přirozeného chování z důvodu nesprávných , nedostatečných nebo neznámých podnětů , které jsou nutné pro spuštění vrozené reakce .

U běžně chovaných druhů je zhruba známo a popisováno , jak reagují a jaký mají charakter .
U živých organismů to ovšem nelze nikdy brát jako bernou minci , což je zásadní zvláště pro laiky , začínající s chovem čehokoliv ,nikoliv jen hadů .Může se stát , že u "klidného " druhu najdeme agresivní jedince (choleriky) a naopak u druhu "agresivního" se občas najde kliďas (flegmatik).
Je pouze na člověku , jak ke zvířeti přistupuje , jaký má pro něho cit , jaké má znalosti , zkušenosti apod.
Je důležité poznat nejprve povahu zvířete a na tomto základě zvolit způsob zacházení s ním .Přitom je nutné respektovat další faktory , jako např.nasycenost , období svleku ,rozmnožování stejně jako mít stále na paměti , že zvíře je naprogramované k určitým reakcím .Jelikož my sami chybujeme, můžeme jen nepatrně změnit nevědomě podnět a utlumená vrozená reakce se náhle a nečekaně objeví To se koneckonců občas stává i u domestikovaných teplokrevných zvířat a neznalí lidé se tomu diví.
Není-li zvíře povahově způsobilé k lidskému experimentování , není dobré ho k tomu nutit a trénovat , vede to ke stresu a následnému pravděpodobnému onemocnění až konci z něj .
Naopak , je-li klidné , zvědavé a samo se ke spolupráci nabízí , není asi trestuhodné dopřát si občas a za jistých podmínek jeho poznávání i mimo terárium ( pokud to není zvíře jedovaté )