Používání "demi" vod v terarijních chovech
vzhledem k tomu,že se tu toto téma několikrát objevilo a nějak jsme pokud vím nikdy nedošli k nějakým rozumným závěrům,rád bych se podělil s ostatními o své zkušenosti a slyšel názory a zkušenosti z praxe od ostatních.Jde mi v prvé řadě o tera chovy,o nevhodnosti tohoto typu vod pro člověka a savce vůbec je plný internet.
Sám používám k rosení a tím pádem i k napájení u pár druhů (Anolis allisoni,Atheris squamigera,Rhampoleon brevicaudatus,a dříve i u jiných stromových zmijí )vodu z reverzní osmozy,která je víceméně téměř chemicky čistá,tj.bez rozpuštěných minerálů a solí,a po několikaměsíčním užívání nejeví naprosto žádné zdravotní potíže nebo abnormality.Vycházím z toho,že hodně tropických druhů plazů a žab ,a zvláště ty výhradně stromové,jsou při napájení odkázány pouze na vodu deštovou,která má v podstatě stejné hodnoty a tudíž u nich předpokládám adaptaci,dost možná i do té míry,že jim naše vodovodní voda může i zbytečně zasolovat organismus.
Výhody používání demi vody jsou hlavně v tom,že se netvoří "vodní kámen" na chovancích,sklech a rostlinách.Běžně se pokud vím tato voda používá u Dendrobatek,někteří chovatelé vzácnějších druhů chameleonů uvádí,že bez použití této vody mají jejich chovanci potíže s ledvinami.....
Pokud se používá demineralizovaná voda, která je určená jako upravená voda pro člověka, tak je to OK- ona totiž není odmineralizovaná uplně. Pokud tedy zařízení funguje jak má, je známo několik případů, kdy tohle zařízení bylo porouchané, lidi dávali vodu dítěti a zničili mu ledviny, protože voda byla odmineralizovaná uplně a organismus obratlovců si s takovou nedokáže poradit.
V terra praxi hodně druhů je citlivých na tvrdou vodu a ta jim může způsobit problémy přílišným obsahem minerálů. Což jsou druhy z deštných lesů pijících dešťovou vodu, která je sice taky hodně měkká, ale protože padá na povrch, z kterého přijímá minerály, tak není totéž co voda demineralizovaná. Nebo třeba některé vysokohorské druhy, které pijí z ledovcových říček atd. Ale zárověň i naopak- napájení (napájení, ne rosení) naprosto demineralizovanou vodou by zvířatům postupně zničilo ledviny. Jenže ikdyž nastříkáš naprosto demineralizovanou nebo destilovanou (netechnickou) vodu na cokoliv, jako je substrát a rostliny atd, tak ta voda okamžitě nabere potřebné minerály z podkladu a přestane být zcela chudá na minerály a tudíž nebezpečná. Kdežto kdybys ji dával zvířatům do sterilní skleněné napaječky, tak je postupně zabiješ. ale ta voda, která je určená pro lidský konzum coby pitná je OK, nebudou se Ti zasírat skla kamenem a pro zvířata je to bez rizika.
Nu, já používám destilovanou vodu pro technické účely k odchovu pulců dendrobatek, jak uvádí kolega v prvním příspěvku, a zatím jsem neměl problém. Navíc u druhů, které své pulce vychovávají ve fytotelmách je použití této vody dokonce doporučováno.
Teda nevim, jestli jsi už viděl bromélie a obdobné v přírodě, ale ten "čajík" co je tam, destilku opravdu nepřipomíná
. Tvrdost té vody bude minimální, ale různých jiných látek v tom bude rozpuštěných vážně požehnaně.
Přiznám, že neviděl. Předpokládám ovšem, že každodenní déšť bromélie řádně propláchne, což jsem také vyčetl v postupech chovu pralesniček.
Ono to s tím vyplachování právě nebude tak žhavé. Zaprvé by to vypláchlo i žáby/pulce, zadruhé co si tak pamatuju, tak samec pulce přenáší mezi bromelkama, neb vysychají (koncentrace těch látek se ještě zvyšuje).
Další poměrně podstatná věc, že když to vezmu kolem a kolem, tak díky chem. procesům v růžici, bromelie kvetou. Sečteno podtrženo, v růžicích prostě ani nemůže být čistá voda. Navíc než do té růžice nateče (přímo tam moc nenaprší), tak spláchne tolik bordelu, že už je z toho opravdu ten čaj. A po pár dnech se začíná v růžici voda "kazit".
Chem. rozbor neznám, ale z logiky usuzuje, že tvrdost/vodivost takové vody bude opravdu minimální, ale k destilce bude mít sakra daleko.
nutně ne, pulci mají ústní ústrojí, kterým se umí přichytit. Žáby se před deštěm umí skrýt a v broméliích se obvykle nezdržují celý den.
může, ale nemusí, žáby se obvykle rozmnožují v období dešťů, kdy prší opravdu každý den. Nelze tak zobecnit na celou Jižní Ameriku, každý mikrobiotop má svá specifika.
tak toto jsem moc nepochopil, ale souhlasím, že v růžicích bromélií nežijí jen pulci, ale spousta dalších organismů, vyšších i nižších, které samozřejmě produkují do vody metabolity. Ono se dokonce i usuzuje, že bromelie vykazují jistou míru karnivorie, jelikož mrtvolky živočichů a jiné organické látky dokáží bromelie z vody v růžicích vstřebat do samotné rostliny.
to jistě, ale nemůžu zajistit dostatečný přísun vody z bromélií, proto jsem přešel na destilovanou vodu.
Donedávna jsem používal jen odstátou, velmi měkkou vodu z vodovodního řádu prohnanou přes uhlíkový filtr. Z této vody jsem připravoval tzv. tadpole tea (namočené listy s vyšším obsahem taninů, které mají zabránit bakteriálním a houbovým infekcím), ovšem začal jsem mít problém s tím, že se ve vodě začaly množit mikroorganismy v podobě jakéhosi slizu, který pak pulcům ucpával ústní otvor a ti pak umírali nebo tzv. bloating (nepřirozeně nafouknutý pulec), což je také způsoběno mikrobiální infekcí. Po přechodu na destilku jsem žádný problém zatím nezaznamenal, možná časem.
viděla jsem v přírodě mraky bromélek obsazených pulci žab a Uro má pravdu, většinou v nich je solidní humáč, co spadá z korun stromů + utopený hmyz, jeho larvy atd. S tím proplachováním růžic to totiž není tak žhavé, ono sice v období dešťů lije několik x denně, ale v deštném lese v místech, kde žijí tyhle žáby v podstatě neprší, protože je to zachycené korunami stromů. Takže padají spíš rozptýlené maxikapky, které toho moc nepropláchnou.
To ano, ale to se týká spíše bromélií ze stolových hor (např. rod Catopsis, Brocchinia) kde právě většinu těch látek potřebných pro růst rostlin vymyjí ty deště. Ale tam nežijí pralesničky.
Btw, i u nás se najdou rostliny, které mají tuto vlastnost, takže bych neřekl, že je to záležitost jen stolových hor.
u nás rostou nějaké bromélie?
:D nevím o tom... pokud Vás toto téma zajímá, zkusím najít nějaké prezentace ze kterým jsem se o tom učil. Např. Africké fialky to také umí, ale ty nejsou z naší přírody.
tak ono řada druhů rostlin umí přijímat různé látky z vody povrchem těla, např. většina epifitů atd- ale ta sekundární "masožravost" právě byla potvrzena jen u některých rodů ze specifických podmínek. Co se týče těch afrických fialek, tak tam by mě to docela zajímalo, páč africké fialky pochází z horských mlžných lesů, kde ale v reálu skoro neprší.
Vodu z reverzní osmozy používám u chamíku na rosení i napájení asi 8 let a zatím žádnej problém nenastal.Míchám ji v poměru 2:1 (2 díly měkké a 1 díl té odpadní tvrdé).Výhoda je i že se nezanáší rosiče a terárka vodním kamenem.