Chov malého hmyzu pro pralesničky
Chtěl bych se zeptat chovatelů pralesniček jak řeší krmivo pro tyto drobné žabky. Jakým způsobem zajistit aby nedošlo k situaci že nebude krmivo stále k dispozici. Žabky zatím nemám, s předstihem sem rozjel chov zrnokazů a pilousů abych měl krmivo dříve než žabky. Skoušel sem i octomilky, ale mám problémy se zápachem násad (nebo spíše manželka), takže to moc nepřipadá v úvahu. Co používáte vy jako krmný hmyz, dá se použít nějaký který se rychle a pravidelně množí aby zajistil pravidelný přísun potravy ?
Díky za odpověd.
octomilky su zakladna potrava pri chove dendrobatiek.krmi sa aj mikrocvrckami,zrnokazov mi moc nebrali,snad na spestrenie...mladatam chvostoskokov,voska hrachova a ine...zalezi aj od druhu,velkosti,pumilia adult nedaju co napr. tinktoriusky...ale bez octomiliek to nejde.
Co se týče octomilek, tak názory se různí. Fakt je, že nemají zrovna nejlepší nutriční hodnotu a proto je lepší krmit spíš mikrocvrčky a octomilky mít spíš pro spestření jídelníčku (vím ale o chovatelích, kterým na octomilkách žáby fungují bez problémů a množí se). Problém ale je, že zdaleka né všechny druhy pralesniček mikrocvrčky žerou, respektive kolikrát stačí třeba jeden svlek a žába už ho neuloví. Záleží na druhu a podle toho mít krmný hmyz. Co se týče smradu z násad, tak taky záleží, z čeho a jak je násada udělaná. Víc smrděj násady, kam se dává banán a jiné ovoce, naopak živné půdy, založené jen na želatině, droždí a cukru tolik cítit nejsou. Dá se koupit půda i instantní a ta nesmrdí téměř vůbec. Nejlepší způsob, jak se vyhnout "krizové situaci", že najednou nemám čím krmit, třeba že mi odešly všechny násady a další se nerozjely, je znát někoho v okolí, od koho si můžu octomilky koupit.
Kromě cvrčků, jako základu a octomilek, je dobré pořídit si několik násad chvostoskoků. Dají se sehnat na burzách. Mám s nimi jen ty nejlepší zkušenosti, žáby je zbožňují a pro čerstvě metamorfované žabky je to ideál. Teď už je to trochu pasé, protože už je kosa, ale když už fakt neni co, tak se dají venku nastříhat větvičky s mšicemi.
Doplním, že mšice se dají i chovat. A některý žabky berou i malinký nymfy menších švábů (tartary, nivey).
Na pidi nymfy jsou nejlepší P. pallida
, jsou velikosti cca D. hydei. Krom toho se velice dobře a rychle množí. U P. nivea je problém ty malé nymfy získat, neb jsou v substrátu a nejdou ani přes síto, to u pallid nehrozí. Chov stejný jako N. cinerea.
Nivey jsou sice v substrátu, ale stačí na něj položit korkovou (nebo jinou) kůru a oni na ní ze spodu nalezou. Pak je stačí jen sklepnout z kůry do krabky. Nivey mi ale jedou se střídavým úspěchem
. Takhle to dělám i u těch tartar. Mám jednu bednu, výhradně na výrobu prcků. V tý bedně mám nádobu s vysokou vrstvou lignocelu, kterej je pořád víc vlhkej než ve zbytku bedny a na něm položený kusy kůry. Nejmenší nymfy se zdržujou v podstatě jen pod tou kůrou. Je to celkem dobrý, protože ve vteřině mám v krabičce stovky pidi švábů a nemusim nic přebírat 
.
Já mam ve všech bednách s niveama standardní proložky od vajec, ale ty opravdu malé nymfy na to prostě nelezou, ani je nepotřebuju, tak mne to moc neštve
, na platech jsou až tak 3-5mm až adulti, mam kýbl, v tom dvě sítka pod sebou. Takže když do toho naklepu jakékoli šváby, mam rovnou rozděleno na krmení čerstvých prcků, odrostlých prcků a opravdu velkých až adultů, vše hezky v jednom kroku. 
Jen to plato u niveí vydrží cca jen tak měsíc, dva, postupně ho zrecyklují do substrátu.
Určitě je dobré chovat víc druhů krmení, a nebýt závislý např. jen na octomilkách o které může člověk přijít během pár dnů ( zamoření roztoči, vysoké teploty v létě..) Já chovám vedle zrnokazů, kteří se opravdu dobře množí i tropické stínky Trichorhina tomentosa. ty se zas tak dobře nemnoží, ale jako zpestření jídelníčku jsou super.
Díky za rady, ty šváby bych mohl zkusit, asi nejspíše P. pallida, četl sem že je jednodušší chov než u P. nivea. Předpokládám že je třeba založit chov několik měsíců před pořízením živočichů, než se kolonie rozjede .
Pratele, rad bych vas pozadal o radu na nejakou osvedcenou zivnou pudu pro pestovani octomilek. Par navodu na internetu je, ale zajimaly by me vase zkusenosti a nazory, ev. navod na rozpestovani nove nasady. Diky
doporučuju přečíst tohle: clanek-385 (bacha, je to blbě rozdělený na stránky)
Jinak stačí jednoduchý substrát z vody, cukru, hrubé mouky či krupic, agaru či želatiny a droždí. Poměrně fajn je přidat jim tam i nějaké vitamíny, aminokyseliny atd (např. Duphalyte), ale nutné to není. Občas jsem dával ještě kapku jablečného octa. Poměrně důležitý je, na povrch dát rozmíchané čerstvé droždí (voda + trocha cukru).
Asi v jednom a půl hrnku vody dobře rozmícháš půl kostky droždí a pytlík želatiny. Přivedeš to k varu, přidáš asi 50g cukru a tak 5 minut povaříš. Potom do toho začneš postupně přimíchávat polohrubou, nebo hrubou mouku a začne ti to housnout. Ideální hustota je asi jako krupicová kaše, nebo hustší. Zchladlý to naliješ do kelímků, ale asi jen do 2 cm, docela hodně to "nakyne". Můžeš tu druhou půlku droždí ropustit v troše vody na kašičku a nalít to do kelímků na tu hotovou směs. Jiný násady buď plesnivěly, nebo smrděly. Problém vidím ve všech těch banánech, rozinkách a jiných věcech co se do toho může přidat. To je recept, kterej mi fungoval. Úplně nejlepší zkušenost mám ale s instatní živnou půdou - jmenuje se to tuším ExtraFly. Nejen, že je to úplně nejjednodušší na přípravu, je to cítit ještě o moc míň, než ta půda, viz výše, neplesniví to, ale hlavně mi přijde, že ty octomilky jsou na tom mnohem kvalitnější...zkrátka takový líp živený a ty násady dlouho vydžej.
uctivě děkuji oběma. U nás se to nějak s hmyzem rozmáhá... už máme zrnokazy, nivey, tartarusáky a rád bych držel i octomilky... cvrky kupujem, ale tyhle bašty bych rád choval.
Já dělám násady jen z instantní ovesné kaše, /běžně jde koupit několik druhů/ , jen se to přeleje horkou vodou. Je to rychlé, spolehlivé a levné. Na jednu násadu dávám jeden pytlík, mouchy se líhnou i měsíc po stovkách možná tisících. Přidávám tam jen roboran H. Zvířatům dám do terka víčko od petky naplněné touto kaší, mouchy se tam zdržujou a krměj, zvířata tam pak choděj jak ke krmelci.
Když se dělá tenhle jednoduchý substrát, tak je dobré aspoň část cukru nahradit medem, ideálně ale přidat ho až při chladnutí. Krom toho, že tam bude mimo složité sacharózy i glukóza a fruktóza, tak se tam přidá i spousta dalších užitečných látek (minerální látky, vitamíny, aminokyseliny, organické kyseliny, enzymy...).
Já dělám podle prvního návodu na http://www.rainforest.estranky.cz/clanky/octomilky -drosophila/ .
Já zas používám tenhle a spokojenost
octomilky