UV C by měl zachytit luminifor, tedy vrstvy nepropustných látek ve skle výbojky,nevím takhle z hlavy,které konkrétně látky, ale tuším, že nějaké kovové příměsi ve skle nebo vrstvy na skle. Každopádně ve vzdálenostech,ve kterých je dlouhodoběji vydržitelná teplota pro ještěra, řekněme podle wattáže 100 až 300 W nějakých 15-40 cm od výbojky už není (nemělo by být) měřitelné množství uv c, pokud se týká uv b, tak šupiny plazů, jsou poměrně slušně "nepropustné" pro nadbytečné množství uv b a množství vyzařovaného uv b je,jak na slunci,tak pod výbojkami mnohonásobně vyšší než kolik je potřeba k syntéze dostatečného množstvi D3, tedy není to tak, že zvíře je na slunci nebo pod výbojkou jen kvůli uv b, ale z velké části i kvůli uv a a IR. Tedy větší množství uv b pokud se nebavíme o nějakých extrémech nevadí, problematičtější by bylo to uv c a to i v poměrně malém množství, ale to by u správně vyrobených moderních lamp vyzařovat nemělo nebo v neznatelně malém množství. Osobní zkušenost mi napovídá, že při využití běžného spektra druhů uv b výbojek (především Raptor 100 a 160 W a Ultravitalux 300 W) je větším nebezpečím přehřátí organizmu při nedostatečném prostoru než popálení vlivem nadbytku uv b, s tím jsem se vlastně vůbec nesetkal a to máme ultravitaluxky v některých prostorech třeba jen 30-40 cm nad substrátem nebo výhřevným místem (větev, skála), Raptorky ještě blíže. Základem je dostatečný prostor na odstoupení od výbojky a možnost výběru jiného méně exponovaného místa.
A v čem, že je ten Mad Mike arogantní? Prezentací vlastních zkušeností?