
Krajta kobercová - zvykaní na ruku.
Dobrý den, prosím pěkně, potřebuji poradit jak naučit cca 2 letou krajtu na ruku. Kdykoli se pokouším ji vyndat staví se proti mně a netváří se nadšeně. Děkuji
Někde tady na poradně jsem četl, a za boha si nevzpomenu, kdo měl takový fígl, ale alespoň já jsem to praktikoval jako "jakési dogma", že jsem vždy, když jsem manipuloval s hadem, jsem ho ťukl přes čumák. Ale lehce. Bylo to odůvodněno tím, že to zvíře, když se ťukně přes čumec, tak pak neočekává potravu, narozdíl toho, kdy jsem do terária vlez a hodil tam "papu". Kupodivu do dnes mi koberci slovily jen dvakrát a jednou z toho byl mladík cca 3 měsíce starý.
Můj kamarád, významný terarista co dělá kobercovky v rack systému, toto dělá. Jednou rukou vytáhne nádobu a hada, který se samozřejmě napruží, jemně ťukne srolovanými novinami přes čumák. Od té chvíle s hadem může manipulovat v podstatě jak chce (had se stáhne, zruší tu útočnou pozici...).
Jinak k tématu si dovolím dodat, že moji hadi jsou strašně individuální a mám zkušenost, že se moc v povaze nemění - ti co kousali jako tkaničky, koušou jako dospělí a naopak. U krajt a hroznýšů jsem měl absolutní štěstí na naprosté flegmatiky (včetně páru krajty písmenkové - ani jednou nekousli). Nerodie po mě občas vylítnou, hlavně N. sipedon insularum. Zajímavé to mám u obsolet, "hladoví" jsou jako beránci, dokonce je beru do škol na přednášky, ale cca 24 hodin po krmení se prostě nedají vzít do ruky nebo třeba i vyměnit voda v misce... Pak je to zase přejde. No a nakonec brácha má guttku Abott Okeete, která je od malička naprostý magor, útočí i přes sklo, chrastí špičkou ocasu jak chřestýš a o nějakém braní do ruky si může nechat zdát (jen kdyby potřeboval pustit žilou
). A fakt je to užovka červená 
Klepnutí přes hlavu/čumák také velmi úspěšně používáme. Hadovi ,,dojde" že jste silnější (asi) ale prostě po tomto nemá potřebu lovit. Používáme to u naší 5m tmavky, ale to je salámista i normálně
U kobercáků to děláme vždy před tím, než mají jít k dětem.
Máme 2 cca 3m (asi) kluky a jsou to, kulantně řečeno, velmi citlivá a temperamentní zvířata
Čili poplácat po hlavě nemá cenu a chuť nás sežrat stoupá úměrně přibývajícím centimetrům 
Prapraještěr - Vy jste měl hodné písmenky??? Kde jste k nim přišel proboha???
Koupil jsem je kdysi už dospělé od nějakého pána z Prahy, myslím Radúzova ulice to byla... Už velké, měly 3,0 a 3,5 metru a byly prostě dokonalé. Jedni z nejlepších hadů co jsem kdy měl. Venku z tera sice uměly rozdrtit židli (když udělaly smyčku kolem nohou), ale nikdy nekously!! Nekously při krmení, nekously při vyndavání z terária a ani při tahání venku. Pokoušela se je tahat u moje malá dcera a nic. Moje tmavka byla taky taková.