Jedovatí hadi - předání praktických zkušeností

Myslím, že lidi se tu najdou Třeba já bych s tím určitě nějaký zásadní problém neměla, ale jsem od Kladna, pokud to neva..

JInak teda myslím, že Tvůj příspěvek by se dal označit za uplně ukázkový přístup k věci

Tak když s tím nemáš problém, tak proč ne. Sice je to trochu z ruky, ale až bude hezky, tak si udělám pěkný výlet. Někdy koncem února nebo v březnu se rád zastavím (podle toho, jak mi to bude časově vycházet). Dám samozřejmě vědět dostatečně dopředu (pošlu SZ). Díky moc za ochotu a odpověď. Tvojí nabídku rád přijímám.

Samozřejmě budu rád, když se ozve i někdo bydlící v mnou udané oblasti.

U me taky moznost je, ale chtel jsem trosku pockat az se ozvou zkusenejsi harcovnici.. A taky az to doma trosku ustalim. Tzn. nak na prelomu jara/leta. Chci neco stehovat a poridit jeste par kousku..

Edit- Tak by mel vypadat vzorny dotaz, lidi co jsou ochotni se sami neco naucit a mit zajem jeste nevymreli.. Nastesti.

Jasně. Perfektní. Podle vývoje situace dej vědět. Nějak to vymyslíme.

Hmm, vzorový přístup . Jako guru se necítím, ale rád pomůžu, když bude třeba. Nejlepší školu ale asi dostaneš v Dubči.

Koukám, že mě čeká trochu víc cestování. Ale proč ne. Budu si to cestování muset naplánovat a pak dám vědět.

V Dubči jsem už několikrát byl. Jenom nevím, jak by se k tomu stavěli. Přeci jenom působí dost veřejně a nevím, jestli by byli ochotní něco učit amatéra. Mají tam dost napilno a navíc předpokládám že jako expozice pro veřejnost budou profesionální a nezkušeného k těmhle věcem vůbec nepustí (což pochopím, protože nebudou chtít nic riskovat a potřebují mít co nejlepší tvář před veřejností). Třeba se mýlím. Nevím. Nedokážu posoudit. Každopádně je to skvělá expozice. Musím se tam jet zase brzy podívat.

Pozvání od všech tedy beru a díky moc všem třem. Jen je škoda, že se neozval nikdo, kdo by bydlel blíž (návštěva by se tak dala podniknout třeba jen za odpoledne a bylo by jednodušší si udělat volno).

U me jasny..

Ad Dubec, neboj se toho, kluci jsou tam hoodne ochotni.. Odkaz se klido na nekoho z nas..

no, já nevim odkud přesně jsi, ale Tebou udané vzdálenosti nejsou zas tak závratné: Praha - Plzeň hodinka autem (když nejedeš jak prase), Rokycany o něco míň, do Berouna to třeba já mam 20minut

Radar: Až tam budu, můžu se zkusit optat... Ono se říká, že líná huba holé neštěstí.

Aurifer: To ty bydlíš ještě relativně blízko. Pošlu ti zprávu a domluvíme se kdy se zastavím.

Praha - Plzeň hodinka autem (když nejedeš jak prase)

to mě trochu uráží Auri
Jinak přístup Blacka se mi taky moc líbí. Můj "GURUUČITEL" byl při výuce jak bych to řekl...no to slovo mě asi nenapadne (jestli teda takový vůbec existuje). Prví kontakt s jedovatým hadem byl pro mě neuvěřitelným zážitkem. A já teda tímto svému "GUROVI" z celého svého srdce děkuji (a jsem zvědavej, jestli se v mém příspěvku pozná)

A byl z KV ci Praglu ? Jestli z Praglu, tak o tom nic nevim..

Já myslim, že víš!

Kurv@

Jo a jaky slovo ? Jinak sem rad, ze se libilo a princezny se maj dobre..

Jenom nevím, jak by se k tomu stavěli.

Jak by se k tomu stavěli? Jen pozitivně. Ber to tak, že to jsou stejně postižení pacienti, jen toho mají víc.
Když před tím věnuješ nějakou dobu samostudiu, abys nebyl za úplného moulu, jistě tě nevyženou.
Poprvé jsem tam byl s manželkou a nejmladší dcerou jen tak na čumendu a nakonec jsme tam zakysli půl dne

To chápu. Taky se mi odtamtud nikdy moc nechtělo. Uvidíme. Snad mě nevyženou. Za moulu (neříká se dneska spíš "za mudla"...) snad nebudu. Snažím se studovat pilně.

... to víš, starýho psa novým kouskům nenaučíš.....

Dneska jsem v Dubči strávil skoro půl dne. Kluk velice ochotnej a ukecanej na chvíli jsme zašli do zadní místnosti, kde byly k vidění moc pěkný kousky.

Vím, taky jsem byl. Ale něco jiného je že tě budou něco učit a při tom s těmi zvířaty manipulovat. Uvidíme.

Já měl podbnou prosbu sice už jsem měl zkušenosti se zmijkama a atroxem,ale manipulace s kobrou byla porvé a zjískal jsem tam i spoustu jiných zkušeností.
Jen nevím jak to maj kluci ted za provozu já tam byl když se dokončoval vstup a některá terária.

Já osobně jsem neměl žádnou ukázku manipulace ani návštěvu s tím že bych něco zkoušel,ale určitě nebude na škodu se podívat jak s jedáky manipulovat.
Pokud můžu doporučit tak bych začal u zmijí mě z valného procenta dobře držely na háčku a snaha o nějaký cestovaní jak mile byli ve vzduchu byla minimální.
Prakticky už nepomůžu,ale pokud budeš chtít nějaké teoretické zkušenosti písni zprávu.

Ahoj...neviem či som vhodný na to aby som ti radil, ( chovám jeďákov iba dva roky ) ale skúsim ti niečo napísať. Pred dvomi rokmi som mal tie isté pocity ako ty a tiež som sa chcel spojiť s niekým, kto by mi pomohol. Nakoniec som sa rozhodol, že nebudem nikoho otravovať. Prečo? Uvedomil som si pár vecí. Dovolí mi niekto manipulovať so svojím hadom v jeho dome? Zoberie na seba to riziko? Nehovorím o tom, že ho budem oberať čas. Mohol by som získať skúsenosti, ak by som sa zamestnal v nejakej organizácii, ktorá sa zaoberá chovom jedovatých hadov ( zoo, farma, atď ). Pretože som bol rozhodnutý, zaobstaral som si jedno mláďa Vipera transcaucasiana, aj napriek pochybnostiam o sebe samom. Na skúšku....buď to moja psychika ustojí, alebo nie a zmijka pôjde preč. :) Predával ich kamarát, takže základné info som mal z prvej ruky. Prvých niekoľko týždňov som bol dosť nekľudný. Bola to malá šnúrka, tak som sa bál, aby nevzal nohy na ramena a pri každej manipulácii som bol veľmi napätý. Potom napätie zmizlo a uvedomil som si, že pri dodržiavaní určitých pravidiel ako bezpečná vzdialenosť atď, to nie je až také zložité. Tým, že sa napätie stratilo som získal viac na ostražitosti. Manipulácia nie je až taká zložitá a k rozkrmovaniu napíšem iba toľko. Nemienim hada chytať dovtedy, dokedy to nebude naozaj nutné a nebudem si kupovať, alebo rozmnožovať hada, ktorému nedokážem zabezpečiť podmienky, čiže aj prirodzenú potravu. Skús to ako ja. Zober si rozkrmené mláďa menej toxicky významného druhu, ( mláďa má menej jedu :) ), získaš nejaké skúsenosti a budeš si hlavne viac veriť. Podľa tvojho príspevku usudzujem, že nie si pako a chýba ti iba istota. Nespoliehaj sa na druhých, ale hlavne na seba a svoje schopnosti!

Nespoliehaj sa na druhých, ale hlavne na seba a svoje schopnosti!

To bude muset stejně, ikdyž si to nechá ukázat. Což nechat si ukázat základy, aby věděl jak na to, až do toho půjde sám, tak je dobrej postup, ikdyž potom co si hady pořídí bude zkouška ohněm už jen na něm, to je jasné.

Co se týče toho obírání někoho o čas, tak se mu tu lidi nabídli s tím, že mu ukážou co a jak- tzn. že mu nějaký ten čas věnují a přihlásili se zcela dobrovolně, tak o co jde

tak o co jde

Nemyslel som to nijak v zlom. Len si myslím, že sa po praktickej stránke toho veľa nedozvie a podľa toho čo a ako píše, má naštudované pomerne dosť. Dovolím si tvrdiť, že väčšina " z nás " začínala bez žiadnych praktických skúseností s chovom jedovatých hadov. Ide o hlavne o skúsenosti s chovom nejedovatých hadov, zdravý rozum, rešpekt a dodržiavanie vlastne stanovených pravidiel.

Manipulácia nie je až taká zložitá a k rozkrmovaniu napíšem iba toľko. Nemienim hada chytať dovtedy, dokedy to nebude naozaj nutné a nebudem si kupovať, alebo rozmnožovať hada, ktorému nedokážem zabezpečiť podmienky, čiže aj prirodzenú potravu.

Já se necítím jako nějaký zkušený chovatel jedovatých hadů - to určitě ne. Ale k té zkušenosti s rozkrmováním - měl jsem možnost rozkrmovat dvě squamigery. Nevím tedy, jestli se tomu dá říkat rozkrmování, ale potravu sami nebraly ani z peanu, ani volně položenou na větvi či na substrátu. Toto "násilné" rozkrmování mi přišlo mnohem jednodušší, než třeba rozkrmování malých spilot. Squamce stačilo holetem jenom otevřít tlamku, mírně nasunout a polykyla sama (s malýma spilotama to byl nepoměrně větší boj). Dělával jsem si z toho srandu, že cpu huse šišky do krku (i když to jsem teda nikdy nezkoušel). Asi to nebude pravidlo a jedák od jedáka to bude jiný. Ostatní přijímali potravu normálně, takže tu zkušenost nemám.
Píšu to jenom proto, že Black psal, že chce začínat právě se squamkama, tak snad tímto taky trošku pomůžu.
H.

Tak squámy jsou z tohohle hlediska blbuvzdorné. Jednak se (teda jak které, Konga třeba moc ne, kamerunské naopak hodně) nebráněj, navíc žerou ochotně. Nám teda všechna mláďata žrala i bez cpaní, akorát některým vzhledem k velikosti bylo potřeba dát toho holete jen kousek. Jinak se mládě nechá sedět tam kde sedí a pošťuchuje se kořistí do ocásku. Po nějaké době se nakrkne a ožene se, a jak si kousne, tak už většinou drží a začne žrát. Vzlášť když je kořist opatlaná krví nebo nejlíp mozkem. Je to náročnější na čas a nervy, ale nemusíš toho hada brát do ruky. On po 2-3 krmeních pruděním do ocásku začne kořist brát sám a nadšeně.

Odchovové squámy (Konga) jsou pro začátek dobrá volba, nejsou náročné, drží na háku a nedělají žádné neočekávané nepředloženosti.

Na drazdeni ocasku mi pozitivne reagoval jen jeden kousek z vrhu a jeste ne pravidelne.. Byl jedinej ze zacatku kousaci. U ostatnich to bylo bez efektu, tak jsem je radsi bral do ruky, nez je prudil.. Kus holete na kraj tlamky a vse slo jak po masle, ale je fakt ze to nakej cas zabere no.. I ten vzteklounek se uklidnil cca po ctrnacti dnech a byl to pohodovej pasticka.. Squamky jsou do zacatku vybornou volbou.

Najdu si chvilku a odpovím.

Ledo: Často není důležité jak dlouho člověk něco dělá, ale jak to dělá. Čas je v jistém smyslu poměrně relativní a záleží jen na každém, jak využívá ten svůj. Jinak samozřejmě nechci působit tak, že někoho otravuji (to slovo zní přímo děsivě). Dotaz jsem položil tak, aby se mi ozvali ti, kteří jsou ochotni mi svůj čas věnovat. Jsem reakcí takových lidí potěšen a vážím si toho. Dovolím si i lehce odbočit. Poslední dobou si všímám, že východoevropská uzavřenost a neochota stále přetrvává. Pomalu ani nemůžete oslovit cizího člověka, aniž by si nepomyslel: "Co mi to sakra chce?" Když se zeptáte na ulici staršího člověka kolik je hodin, tak se často tváří jako kdybyste ho šli zavraždit. Za svůj krátký život jsem navštívil čtyři kontinenty a někde pobyl i delší dobu. A mohu říci, že ne všude je to takové. Ochota a větší otevřenost prospívá obecnému blahu. Nejsem typ člověka, který se baví s každým a pořád, ale tu východoevropskou zaprděnost (která je patrná ve všech bývalých koloniích CCCP) moc nemusím. Rozhodně nejsem "Amík" s úsměvem od ucha k uchu. Jsem jenom pragmaticky uvažující člověk. Slušně jsem požádal kolegy chovatele o určité věci. A rozhodně si nepřipadám, že bych se měl za něco stydět nebo něčeho litovat. Naopak, jsem rád, že prostřednictvím Teraporadny (kterou tu zase máme díky technickému pokroku)mohu využít určité možnosti.

Také si myslím, že chov jedovatých hadů patří k činnostem, ke kterým je potřeba přistupovat bezprostředně. Dokumentů, různých kanálů a kdoví čeho ještě mám nakoukáno požehnaně. Ale ještě jsem ty věci neviděl na vlastní oči. A to by podle mého názoru člověk měl (je tam ta empirická zkušenost, může se během instruktáže pohotově ptát nebo si to i sám zkusit). Představ si, že bys chtěl jít lézt do hor. Tady jsou rady zkušených a příprava k nezaplacení. Rozhodně (sám za sebe) nedoporučuji shlédnutí několika dokumentů a pak hned bez jakýchkoli zkušeností tradá... To samé platí o mnoha jiných činnostech, které jsou třeba nebezpečné nebo složitější. A takové činnosti vyžadují neustálý aktivní přístup, zdokonalování se, učení se, naslouchání sobě i jiným a hlavně správná rozhodnutí a zhodnocení svých aktuálních možností. Navíc chovatele určitě jako někdo se zájmem o to samé neurazím. Už jen proto, že pro chovatele jsem také zákazník. A na tom samozřejmě není vůbec nic špatného. A samozřejmě si budu nabídnutou pomoc pamatovat, takže pokud budu mít výhledově v budoucích letech něco zajímavého já, tak... Prostě se s dotyčnými lidmi poznáš, tudíž s nimi navážeš nějaký vztah a z toho vždy vyplývá řada dalších věcí (ať už si to člověk uvědomuje nebo ne).

Jinak obecně si dovolím shrnout několik výhod, které v osobním setkání jako začátečník shledávám:

a) Manipulace a všechno co se týká zacházení se zvířaty (případně si manipulaci pod dohledem chovatele vyzkouším. Což je jenom na něm. Každopádně vidět to na vlastní oči je samo o sobě určitě k nezaplacení. Navíc je tu možnost diskuze).
b) Uvidím terária, ve kterých chovatel jedovaté hady chová. Terárií jsem už viděl spoustu, ale není k zahození probrat s chovatelem toto téma a jeho zkušenosti (v tomto případě i téma praktičnosti terárií pro jednotlivé druhy).
c) Možnost diskutovat. Budu moci bezprostředně probrat s chovatelem různé aspekty chovu. Na některé otázky se nechci ptát zde, ale chci je osobně probrat s jednotlivými chovateli. Jedině tak získám informace, které pro mě budou mít hodnotu (jde v zásadě o nějaké ty praktické věci a jak je chovatelé řeší - nemyslím tím teď "pravidla" chovu, atd.).

Nechat se zaměstnat v zoo neplánuji (navíc v těch českých moc jedovatých hadů není), rozhodně ne za účelem získání této zkušenosti. Profesně se věnuji jiným věcem. Za úvahu by stálo nějaké serpentárium nebo laboratoř (to by byla zajímavá zkušenost), ale takové možnosti v ČR nejsou. A i kdyby mě posedlo nutkání, tak neplánuji z "rodinných" důvodů opouštět republiku (i když bych často hodně rád...). Prostě jako budoucí chovatel to neshledávám jako vhodné řešení.

Jsem už rozhodnutý. Docílil jsem stavu mysli, kdy je všechno ve vnitřní harmonii. Instinktivně takový pocit mám, takže nehodlám nic zpochybňovat. Teď si už jen volím cestu, jak svého cíle dosáhnout. V žádném případě nejde o žádnou "zkoušku". Takhle se na to nedívám. Cítím potřebnou psychickou vyrovnanost a jen volím cestu, jak na to jít tak, abych bez pochybností všem chovaným zvířatům dokázal poskytnout 100% péči a přejal za své chovance plnou zodpovědnost. Podle toho, jak se má cesta bude vyvíjet si budu vybírat zvířata. Vždy však s jistotou, že pro ně udělám všechno potřebné.

Co se týče rozkrmování hadů, tak si myslím, že je to třeba dělat až když je to nutné. Samozřejmě u různých druhů jsou různé způsoby dráždění kořistí (to mám taky teoreticky načtené), ale pokud je třeba rozkrmit, je to prostě potřeba. Nejdřív fígle, když nezaberou, tak rozkrmit. Stejně, když je potřeba vzít hada do ruky při poskytování zdravotní péče, tak toho by měl být chovatel také schopen.

S nejedovatými hady zkušenosti mám (a nějaké ty terénní trochu také). Osobně si ale myslím, že každý druh (ne-li jedinec) má svá specifika. Věřím, že chov "carinát" pomůže člověku připravit se na chov některých korálovcovitých hadů. Ale nevím, k čemu by mi vzhledem k odlišným vzorcům chování bylo chovat "carináty", když chci chovat "squamy"? Chce to být otevřený a získat cit pro ten daný druh. Ale souhlasím, že chov nejedovatých hadů je jako počáteční průprava nezbytný, poněvadž si zvykneš na hady jako takové (tím myslím inkasování svých prvních razítek od nejedáků při přihlouplé začátečnické nepozornosti a neobratnosti). Souhlas. Zase to má ale své meze. Nebudu chovat deset let letargické guttaty nebo "regiusky" a brát to jako přípravu na chov jedovatých hadů. Je potřeba odlišit, co nabízí zkušenost s konstruktivním přínosem k dané věci a co ne.

Jan Lauermann: Děkuji za odpověď. Samozřejmě to pro mě hodnotu má, protože jde o zkušeností podložené informace. Viděl jsem nějaká videa rozkrmování "squam". Tuším, že jedno z nich bylo dokonce Radarovo. Ale nejsem si tím jistý. Had vypadal poklidně a přesně, jak se zakousla, tak už bylo vyhráno a v pohodě polykala. Oproti tomu jsem slyšel zvěsti o neklidných mláďatech druhů rodu Trimeresurus, která byla při tom velmi neklidná a navíc dokázala vykrucovat zuby do nejnemožnějších úhlů. Atherisky se mi hodně líbí a také si myslím, že pro začátek jsou vhodné (vhodných druhů je podle mého názoru dostatek, ale záleží to na osobních preferencích). Rozhodl jsem se prostě takhle. V budoucnu se budu věnovat i jiným rodům.

Aurifer a Radar: Tak uvidím sám, jak bude reagovat ta moje. Zkusí se dráždit a když nic, tak se rozkrmí (samozřejmě když nebude žrát sama - třeba bude nebo bude už rozkrmená - tohle není nějak až tak zásadní).

je fakt, že střední a východní Evropa je "území studených čumáků", jak tomu s manželem provozně říkáme. Páč lidi tu nejsou nijak zvlášť přátelští a srdeční, a často se tváří jako "kdo zas otravuje". Bohužel ČR a SR do tohoto území spadá také. Páč třeba už v jižní Evropě a středomoří jsou ti lidé podstatně přátelštější. V jižní Americe pak obzvlášť, tam jsou ti lidé až velmi vřelí a není problém se tam dát s cizím člověkem na ulici do řeči a prokecat pár hodin. V Asii to je jak kde- třeba na Cejlonu jsou velmi milí a příjemní lidé. V Číně mimo města taky, ale ve městech to jsou často až skoro hovada. V Africe to je také jak kde, většinou tam, kde ještě nejsou zkažení turismem jsou lidé celkem příjemní. Tam, kde zkažení jsou výrazně naopak.

Co se týče přímo přístupu k chovu, většina z nás jedařů si prošla přímo zkouškou ohněm, ale tak zase přístup nejdříve okoukat u jiných nelze jinak než schválit. A nevidím důvod, proč ukázku praxe a manipulace začínajícímu kolegovi nebrat jako příjemnou návštěvu a pokec se stejně "postiženým" člověkem, rozhodně to není o nějakém obtěžování

Zle si to pochopil. Nepísal som, že by som ti nepomohol, veľmi rád, ale nezobral by som si to na triko. Nie u mňa doma, s mojím hadom. Práve naopak. Snažil som sa ťa trocha šťuchnúť vpred. Tvoj postup nie je zlý, len z neho cítiť určité obavy, čo je normálne. Nespochybňujem pripravenosť, len si myslím, že týmto spôsobom budeš strácať čas. To, čo ti niekto povie, ti aj môže napísať a môžeš si to kedykoľvek prečítať. Uvidíš, keď budeš prvý raz na 60cm háku vyťahovať z terária 20cm hadíka, ako ti bude búchať srdce a budú sa ti potiť dlane.
Bol by som veľmi rád, keby si mi po pol roku napísal, koľko praktických skúseností si takýmto spôsobom získal a aké si mal pocity, pri prvej manipulácii s jedovatým hadom. Možno, že som v tomto skeptický, ale viacmenej som presvedčený, že keby si to spravil ako ja ( netvrdím, že to je najlepší spôsob ), naučíš sa to skôr a lepšie, lebo ako píšeš "Osobně si ale myslím, že každý druh (ne-li jedinec) má svá specifika".

Ledo: Též to nemyslím nijak zle. Jen se v určitých bodech náš přístup liší. Nemám zkušenosti, abych posoudil, co je nejlepší. Každopádně každý člověk je jedinečný a dělá věci jinak. Já se právě nechci do ničeho bezhlavě řítit a nikam nespěchám. Obavy bych tam neviděl. Doufám, že se mi ty dlaně moc nezapotí. Beru to všechno s naprostým klidem. Až budu mít nějaké osobní zkušenosti, klidně se o ně podělím. Vím, jak to myslíš. Já si přesto myslím, že nějaká ta návštěva je (jak říká Aurifer) velmi dobře využitý čas. Navíc určitě uvidím a dozvím se i mnohem více. Samozřejmě že s chovem jako takovým se pak doma poperu se vší parádou. Těším se na všechno, co je s těmi zvířaty spojené.

Aurifer: Jj, cestování je velmi inspirativní.

Tak právě už jsem si několika křty ohněm prošel. Teď už dělám rád věci v klidu a možná i jinak. Taky si myslím, že mohu jen získat. Nic mi stejně neuteče. Třeba na to jdu jinak, ale...

ono to je jenom o tom, kdo dřív ztratí nervy....ve většině případů co znám od lidí to je právě člověk a začne to řešit radikálně vzetím do ruky. Proto vždycky všem radím obrnit se trpělivostí. Páč ten had pokud nijak nereaguje, tak jsi dráždil málo Když je dostatečně vydrážděnej, tak reaguje vždy a v podstatě zareguje 3 způsoby: buď prudce sekne a nezakousne se (to by ve většině případů ani neuštkl- je to jen hrozba), nebo se zakousne a drží (pokud ho něco nevyruší- v leknutí může pustit) a toho se využívá právě při krmení. Nebo nezačne kousat, ale začne utíkat a ti jsou nejhorší U squám jsem se z 38 mláďat z různých vrhů co jsem měla setkala jen se 2, co utíkaly a nechtěly kousat a s asi 4ma, co zase kousaly a nechtěly držet. Zbytek při dostatečné trpělivosti dělal to, co se od něj očekávalo. U níčejek prozměnu utíkají bez kousání všechni prcci, ale zase žerou dobrovolně pulce kasín.

Když jsem začínal s jedákama také jsem navštívil kamaráda, který mi ukázal určitou manipulaci s hadem, ale jelikož v tu chvíli neměl žádné prcky co nechtěli žrát tak jsem si pouze přečetl doporučený postup. Nějak mě nenapadlo se podívat na video, přeci jenom je to už nějaký ten pátek a možná ani na netu nebylo.

Já měl třeba celkem problém rozkrmit puniceuse. Kluk si časem dal říct, ale holka nechtěla za žádnou cenu. Naporcoval si hole, připravil na podložka kam jsem vklidu umístil hada. Háčkem přidržel hlavu, druhou rukou uchopil těsně za hlavou a začal s krmením. Cokoliv jsem do ní vklidu dostal tak prostě zase vyvrhla. Zkoušel jsem to i v noci, kdy jsou hadi nejaktivnější a taky nejvíc reagujou. Bohužel nic nepomáhalo a tak jsem o ní přišel...

Cokoliv jsem do ní vklidu dostal tak prostě zase vyvrhla. Zkoušel jsem to i v noci, kdy jsou hadi nejaktivnější a taky nejvíc reagujou. Bohužel nic nepomáhalo a tak jsem o ní přišel...

Nám taky puniceáci nechtěli dlouho brát holata, ale na gekony se brzy chytli a na napachovaná holata přešli až po něklika měsících. Ono pokud mi něco nechce samo brát holata, tak zkusím něco jiného (gekoni, žabky, jiní hadi) a zvíře se na něčem většinou chytí. Pokud se nechytí na jiné kořisti a po nacpání blije, tak může být i nějakej problém v tom zvířeti. Buď nemoc, nebo prostě slabej jedinec. nestává se to často, mně se stalo jenom 1x že jsem zrovna kápla na krypla, ale stát se to taky může.

Ani já jsem nelenil a koupil gekona. Je fakt, že žábu jsem nezkoušel. Párek puniceů jsem měl ve společném terárku. Pak jsem zkusil přemístil tu holku do plastového boxu s větvičkou, kus umělé kytky, miska s vodou. Had se choval po týdnu stále stejně, prostě nejevil absolutně žádný zájem o jídlo a když jsem to do něj dostal tak to hned nebo po chvíli vyvrhnul. Ke konci se po násilném krmení choval tak, že se nechal nacpat a dělal jako by byl tuhej. Možná jsem někde udělal chybu nebo jsem měl prostě smůlu.

Ke konci se po násilném krmení choval tak, že se nechal nacpat a dělal jako by byl tuhej

To už je konečný stádium, kdy zvíře je tak slabý, že po stresu zůstává ležet. Většinou brzy na to uhyne, páč to už je fakt konečná- zvíře ani nemá sílu na to, aby se bránilo a srovnalo do fyziologické polohy. Co přesně s tím zvířetem bylo, to už těžko říct, no...stane se.

Dobrý den,
rád bych vznesl takový banální dotaz,chystám se vyjet na berusky a nějaké bych rád i chytl,fixace za hlavou je mi jasná,už jsem to celkem natrénoval na žofkách i na jedné berusce,ale pořád mi není jasné,jak ty hady pak pouštíte z ruky,aby se neohnali....já to vyřešil přidržením klackem....je nějakej praktičtější způsob?přece jen,ta beruska se dost cukala a měla sílu...nějakej větší jedák musí být nepoměrně silnější ne?

Třeba kobry se snažím pouštět jakoby do kruhu aby neudělaly "zpětnou pružinu", ale zmije jenom "lehce zahodím".

díky za odpověď...odhození....tedy držíte ve vzduchu za hlavou a někde na konci těla a naráz odhazujete?není tam nějaké riziko,že se had ožene?zmije asi tak hbité povětšinou nebudou že?Jen bych rád věděl co nejbezpěčnější způsob a zda jsou i nějaké jiné finty,jak minimalizovat možnost kousnutí.
Jak se to třeba dělá při rozkrmování prcků jedáků?

Danio: dík za radu,samože vím,že jsou chráněné,a že budu tak trochu "porušovat zákon" (ikdyž si o některých zákonech myslím svoje).....ale nic hroznýho jim dělat nebudu,tak nebuď takovej ochránce.Pokuta je stejně nereálná celkem..přece mi nemůžeš mít za zlé,že chcu blíže poznat naše berusky...mnoho jiných nalezenou zmiji bez váhání umlátí,ti by zasloužili nejmíň pokutu!

Ja nehovorim nic na to, ze im ublizujes. Len podotykam, ze na verejnom fore ktore navstevuje xy roznych ludi nieje najlepsi napad "chvalit sa.
S tym, ze niekto berusku trafi palicou nesuhlasim, pokuta je dost slaba. Mimo tej pokuty zasluzil by si par to u palicou po hube...

Zadní část těla dám do terária a "zahodím" jenom předek. Né že bych s ní mrsknul z půl metru do terária a doufal že se trefím. Než se rozkouká tak mám ruku venku a zavřený sklo. To je třeba si vyzkoušet, takhle na hubu se to blbě vysvětluje.

Len dodam, ze akakolvek manipulacia z beruskami je povazovana za porusenie zakona. Takze ti za to hrozi slusna pokuta.
V podstate jediny sposob ako sa k nim dostat bez toho, aby si mal problemy je mat vyjimku z MZP. Takze na to pozor...