Skrtic-jedovaty nejedovaty?
Chtel bych se zeptat cetl jsem ted nedavno neco o jedovatych hadech a tam psali ze i vetsina skrticu produkuje jed akorat nema potrebne zuby k jeho aplikaci.Co je na tom pravdy?Mam jedovatou koralovku jo
Chtel bych se zeptat cetl jsem ted nedavno neco o jedovatych hadech a tam psali ze i vetsina skrticu produkuje jed akorat nema potrebne zuby k jeho aplikaci.Co je na tom pravdy?Mam jedovatou koralovku jo
Zpět do poradny Odpovědět na původní otázku Nahoru
Hroznýšovití něčím takovým podle mě rozhodně nedisponují. Užovkovití se zadními, rýhovanými jedovými zuby mají Duvernoyovu žlázu produkující toxiny a snad i trávicí enzymy. A někteří užovkovití- částeční škrtiči jako např. naše Coronella austriaca, jsou touto žlázou podle mě vybaveni taky a jedové zuby nemají. Slabý toxin je obsažen ve slinách. Pří zákusu do oběti se do tkáně poškozené normálními zuby dostává i produkt Duvernoyovy žlázy. Toť moje informace potvrzené zkušeností s otokem a svěděním po kousnutí zmiňované užovky. Chovatelé jeďáků mě třeba doplní nebo opraví..
jj hroznysi to pry nemaji vubec...Tak asi ale jejich jed bude spocivat v nejakych slabych travicich enzymech?Jejich jed by ale asi obet nezabil nebo ano??
haš - Škrtiči rozhodně jedem nedisponují, proto také svojí kořist škrtí a neparalyzují jedem jako praví jeďáci. Jak píše Malpolon, některé užovky mají zadní rýhované zuby, kterými při kousnutí není jed vstříknut pod tlakem jako u dutých zubů chřestýšů či zmijí, ale drážkou v zubu jen volně stéká do rány. Ale většina užovek má sice Duvernoyho žlázu vytvářející jedovatý sekret, ale nemá propojující kanálky do zubů, takže jsou odkázáni také svojí kořist jenom "uškrtit". Co se týče té tvé korálovky, můžeš být naprosto klidný. Ta tě určitě neuštkne...
to ja vim myslel jsem to ze srandy.Takze pokud drzi koris delsi dobu je mozne ze do ni vpravi dost jedu na to aby ji tenhle jed zabil?zajima me jak je treba toxicky. jestli by jeho jed dokazal te mysi nejak ublizit
Účinky tohohle jedu na člověka nejsou moc probádaný. Nemůžeš házet všechny užovky do jednoho pytle. Pod užovkovitý patří třeba i bojgy :) Co se týče našich hadů, tak bych se nebál. Výše zmíněná Coronella mě hryzla několikrát a nikdy z toho nic nebylo. Tihle hadi si většinou musí párkrát žvýknout aby vůbec mohli zadní "jedové" zuby použít. Někdy to snad ani vzhldem k velikosti hada a kořisti není možný. Na druhou stranu mě hryzla malinkatá Telescopka a byl z toho otok podobný, jako od včelího žihadla.
Ten otok a svědění bylo u jediného kousnutí z mnoha. A jednalo se o velkou dospělou samici, která mi požvýkala prst.. u ostatních kousnutí jsem si toho ztěží všiml a nedošlo ani k prokousnutí kůže..
knoxville to napsal dobře, účinky sekretů Duvernoyho žlázy u mnoha užovek ještě nejsou dostatečně prozkoumány. Ale jak už jsem psal, většina užovek tuto žlázu sice vlasní, ale protože nemají funkční propojovací kanálky se zuby, můžou kořist žvýkat až do alelůjá naprosto bez efektu. Třeba taková naše užovka obojková má tuto žlázu taky, ale je naprosto nefunkční. Tahle užovka navíc svojí kořist (žáby, čolky, drobné plevelné rybky) ani neškrtí, ale polyká za živa.
myslite ze jim ta zlaza v prubehu evoluce "zakrnela"?protoze nejaky vyznam tam bud hrala nebo hraje ne?
Naopak si myslím, že v průběhu evoluce se Duv. žláza vyvinula, bohužel se tyto užovky sdělného aparátu v budoucnu zřejmě už nedočkají...
Nemáte někdo článek, nebo něco, kde jsou vypasný rody užovkovitých, které mají a nemají tyto kanálky?
O žádném takovém článku či seznamu nevím, ale doporučuju příručku Davida Hegnera "Jedovatí hadi v přírodě a v teráriích", zejména kapitolu "Užovky - neškodné či nebezpečné?" Tam je o většině jedovatých užovek pěkně pojednáno...
cheche, o fous
Myslím, že v knížce D.Hegnera - Jedovatí hadi v přírodě a teráriích je to pěkně popsaný, bohužel jsem ji měl jen z knihovny a prd si pamatuju...
neudelal by nekdo dobry skutek a nehodil to tady?pokud ma doma tu knihu teda..........
Nj, zkusím to nafotit...
aspon budu pak o neco chytrejsi..
Tak tady to je:
diky...
Tak jsem se dočetl, že jsem měl s tou Coronellou pravdu. Už jsem pochyboval a přemýšlel z čeho ten oteklý prst..
Jednou mně kousla ( už je to aspoň 11 let a ne moje ) štíhlovka, už nevím přesně jaká, pravděpodobně zelenožlutá(Coluber viridiflavus) a pěkně si mně požvýkala. Myslala jsem, že hned pustí, jak to dělají obvykle jiné užovky, když se spletou. Ale tato ne, musela jsem ji nakonec sundat. Pak jsem měla prst nateklý ale nic tragického to nebylo.
Je třeba si uvědomit, že to, čemu se po pokousání hadem přisuzuje jako účinek jedu, má mnohdy úplně jinou příčinu.
Asi jste všichni slyšeli, jak působí sliny varanů komodských, které jsou plné nebezpečných bakterií, které pak infekcí skolí kousnuté zvíře. Hadi na tom nejsou jinak. Zvláště ti z volné přírody, co se živí hlodavci, kteří jsou přenašeči mnoho nebezpežných infekcí. Přenos je nasnadě, had si uloví infikovaného hraboše -> na zubech a v dutině ústní mu zůstanou zbytky jeho krve nebo jiných tělních tekutin -> pak chytneme hada my a pokouše nás -> přenos dokončen. Výsledné zarudnutí a otok v místě pokousání je pak důsledek probíhající lokalní infekce, nikoliv působení jedu.
Dále ke slabému otoku a zrudnutí může dojít i v důsledku mechanického poškození desítkami zubů (zejména u druhů s delšími zuby, silným stiskem držky a přežvykovýním na místě). Zkuste se popíchat sterilní jehlou na ploše pár cm čtverečních asi 100x a napodobit tak přežvykujícího hada ..., jestli vám to místo neoteče a nezrudne, tak u mě máte pivo
Takže interpretace následků kousnutí je mnohdy docela problematická.
Pár slovy:´´had si zuby nečistí´´